Peníze určené na pomoc zemědělcům, aby se zmírnily dopady dovozu ukrajinské produkce do Evropské unie, by měly podle Českomoravské drůbežářské unie směřovat i chovům kuřat na maso. V tiskové zprávě to uvedla předsedkyně unie Gabriela Dlouhá. Ministerstvo zemědělství by mělo rozdělit přes 160 milionů korun z peněz EU. Už uvedlo, že finance by měly podpořit například pěstitele zeleniny a chmele. Podle Dlouhé nyní plánuje navíc podpořit chovatele dojného skotu. Asociace soukromého zemědělství sdružující (ASZ) malé farmáře však uvedla, že nesouhlasí s podporou chovů kuřat na maso, protože jde o velké průmyslové podniky. Podle Dlouhé asociace zaměňuje velké zpracovatele masa s chovy, tedy prvovýrobci.
Mimořádná finanční podpora z EU činí zatím přes 160 milionů korun, vláda může ještě rozhodnout o spolufinancování a částku navýšit až o 200 procent ze státního rozpočtu. Dlouhá uvedla, že ministerstvo už nařízení zaslalo do vnějšího připomínkového řízení a původně zamýšlenou podporu místo kuřat na dojný skot se rozhodlo směřovat po dopise od ASZ.
Podle Dlouhé chov kuřat už loni výrazně zasáhly dopady války na Ukrajině v podobě zvýšení vstupních nákladů o 50 až 200 procent, což se podnikům nedařilo promítnout do výkupních cen. „Současně výkupní cena kuřat stoupla meziročně o 18 procent, zatímco ceny zpracovatelů se zvýšily o 27 procent a v obchodech o 26 procent,“ doplnila. Čeští chovatelé kuřat čelí v současnosti konkurenci v podobě dovozů nejen z Ukrajiny, ale i z Polska nebo Slovenska, uvedla. „Cenové nabídky kuřecího masa z výše zmíněných zemí se pohybují minimálně 20 procent pod výrobními náklady tuzemských producentů,“ dodala Dlouhá.
Upozornila na to, že by se ekonomická situace chovatelů kuřat na maso neměla zaměňovat s výsledky velkých zpracovatelů. Například společnosti Vodňanská drůbež z holdingu Agrofert v roce 2022 vzrostl meziročně zisk o 165 procent na více než 240 milionů korun. Vodňanské kuře, které dodává kuřata do zpracovatelského průmyslu holdingu, mělo zisk přes 21 milionů korun. Podle výroční zprávy letos očekává ztrátu.
„Veškerý zisk prvovýrobců se jednoznačně nevyrovná zisku jedné porážky. Příjmy chovatelů drůbeže se nacházejí hluboko pod úrovní hospodářských výsledků za celý agrární sektor,“ uvedla Dlouhá. Už dříve také upozornila na to, že zemědělcům, kteří se věnují hlavně výkrmu drůbeže, kvůli nižším cenám obilovin řada zpracovatelů od srpna snížila výkupní ceny.
Loni podle unie o mimořádnou pomoc pro chovatele kuřat žádalo 118 subjektů, rozdělilo se zhruba 200 milionů z 831 milionů korun určených na podporu kvůli rostoucím cenám energií a dalších vstupních nákladů firem. Uvedla také, že soběstačnost produkce se pohybuje okolo 68 procent.
ČTK