Sedmina klecových chovů drůbeže se loni předělala na neklecové. V rozhovoru to řekl místopředseda Českomoravské drůbežářské unie Zdeněk Mlázovský. Klecových tak podle něj zůstává 65 procent chovů, biochovů je v současnosti kolem jednoho až dvou procent. Podle Mlázovského je číslo předělávaných chovů nadhodnocené, protože někteří chovatelé jdou cestou jednoduché alternativy, a to odstraněním dvířek klecí.
„Spousta alternativních chovů byla rozestavěná,“ sdělil s tím, že koronavirová pandemie přechod chovů na neklecové systémy nezpomalila. V některých případech podle něj však jde pouze o odstranění dvířek z klecí. „A i tím splňuji podmínky volného ustájení,“ uvedl. Podle něj spousta chovatelů nepřešla právě na voliérové chovy zaváděním nových technologií, neřešila například snůšku nebo sběr vajec. „Moderní chovy, které do toho chtějí investovat, jdou cestou kompletní přestavby,“ dodal. Některé podniky podle něj třeba i srovnají haly se zemí a staví pak nové.
Vejce z voliérových chovů se podle něj vykupují ze strany obchodních řetězců o zhruba dvacetník dráž, což stačí na zvýšené náklady dané neklecovým chovem, nepokryjí se tak ale investice ze strany chovatelů na kompletní přeměnu chovu. Moderní drůbeží hybridní druhy dokáží podle něj udržet snůšku v alternativních chovech v množství stejném jako v klecích.
Cena investice je například u haly pro 45.000 nosnic za 30 milionů Kč jenom u stavby haly, technologie pro chov pak vyjdou na dalších 30 až 40 milionů Kč. „Dostáváte se minimálně na 60 milionů korun, a to jste tam ještě nenaskladnili nosnice,“ dodal Mlázovský.
Do budoucna podle něj není cestou balení vajec do plastu. „Situace byla zajímavá ve chvíli, kdy plasty byly za hubičku, ale cena ropy šla nahoru, spolu s nárůstem cen energií a plynu. Vejce by mělo být jako přírodní produkt zabalené také v přírodním produktu, samozřejmě je třeba brát v potaz ekonomické hledisko,“ řekl. Uvedl, že společnost PROAGRO Nymburk, kde je také místopředsedou představenstva, balí v současnosti vejce pouze do kartonu. V minulosti ale firma PROAGRO balila i do plastů s výrazně nižší cenou, tehdy to bylo 80 procent produkce.
Mlázovský se obává kvůli slibu obchodních řetězců, že nebudou brát vejce z klecových chovů už v roce 2025, výrazného poklesu soběstačnosti. Až takový zákaz začne platit v celé EU, očekává, že řetězce budou více tlačit na cenu i u vajec z voliér.
Chovatelé drůbeže pak také řeší zvyšující se cen energií. Podle posledních informací z Agrární komory ČR se u nich ceny krmiv meziročně zvýšily až o čtvrtinu, ceny elektřiny o 300 procent, plynu až o 400 procent, nafty o 35 až 40 procent, mzdy pak o pět až sedm procent.
ČTK