OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Výkupní cena 23 korun za kilogram vepřového je nejnižší od roku 1994, ještě na konci loňského roku to bylo 25 korun za kilogram. Novinářům to řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Náklady přitom podle něj výrazně vzrostly, a to zejména v posledním půlroce v souvislosti s rostoucími cenami energií a krmiva. Počet chovaných prasat v Česku poklesl v posledních 11 letech o 400.000 kusů, od roku 2000 o 2,2 milionu kusů. Podle průzkumu Agrární komory ČR z loňského prosince omezí chov prasat další desítky zemědělců. Vedou je k tomu právě nízké výkupní ceny a vysoké náklady.
Majitel rodinné zemědělské farmy v Choťovicích na Kolínsku Karel Horák odhaduje ztrátu z chovu prasat za loňský rok na pět až šest milionů korun. Dotují ji z dalších oblastí svého podnikání. S rozhodnutím, zda i oni letos omezí či ukončí chov prasat, vyčkávají na rozhodnutí vlády týkající se národních dotací.
„Jsme menší podnik, máme 160 prasnic a do dvou tisíc prasat celkem, situace je neudržitelná, dovážené vepřové je nepoměrně levnější, nedá se mu konkurovat, chceme stejné podmínky jako ostatní státy,“ řekl novinářům Horák. V Choťovicích hospodaří na 550 hektarech, kromě prasat chovají i skot, provozují hotel a restauraci. Hlavním odběratelem jejich vepřového je Rohlík.cz. Náklady na jeden kilogram vepřového podle Horáka výrazně narostly zejména v posledním půlroce, nyní jsou 35 korun. Dotace podle něj aktuálně pokrývají zhruba 3,50 korun na kilogram.
„Zdražují se krmné směsi, energie, pohonné hmoty a zvyšují se také mzdové náklady. Zemědělci ale mají omezené možnosti promítnout tento růst do cen, za které prodávají své výrobky. Trápí je také omezené možnosti odbytu, nedostatek pracovníků a nízký počet nových zájemců o tento obor,“ řekl Doležal.
Podle něj souvisí omezování chovu prasat se systémem rozdělování zemědělských dotací, o jehož podobě se v posledních týdnech snaží Agrární komora a další zástupci zemědělských podniků s vládou vyjednávat. „Za zásadní považujeme, aby se udržela alokace národních dotací, tedy aby bylo stále stejně peněz na podporu ze státního rozpočtu, protože chov prasat není podporován ze zdrojů Evropské unie, dále aby byla zachována zelená nafta,“ uvedl Doležal. Ostatní státy podle něj řeší cenovou krizi vepřového různě, mají například podpory na ceny energií nebo úlevy na zaměstnance. Doležal řekl, že se bude snažit přesvědčit vládu například o tom, aby přistoupila k úlevám na zdravotním pojištěním. „Máme dobrou zprávu, že by národní dotace měly být zachovány a že se uvolní zálohy na dotační podporu,“ řekl.
Úplně skončit s chovy prasat chce v letošním roce podle průzkumu Agrární komory 30 procent oslovených zemědělců a do roku 2030 necelých 52 procent. Současně s tím klesá i soběstačnost Česka v produkci vepřového masa, která je mezi 40 až 50 procenty. K uspokojení poptávky českých spotřebitelů je nutné zbytek dovážet ze zahraničí. Z Německa, Španělska, Belgie a Polska se vloni dovezlo téměř 282.000 tun vepřového masa. Spotřeba vepřového masa se v Česku pohybuje dlouhodobě kolem 43 kilogramů na osobu za rok. Evropský průměr je zhruba 32 kilogramů na osobu za rok.
ČTK