Ceny zemědělských výrobců se snižují, za červen dokonce o nejvíce za poslední tři roky. Jestliže v květnu klesly o 2,7 procenta, v minulém měsíci to bylo už o 4,4 procenta. Svým způsobem jde o očekávaný vývoj. Po zahájení sklizně raných brambor u nás klesají vždy ceny této potraviny. Samozřejmě rok od roku je to jinak, ale nové brambory od domácích zemědělců znamenají zvýšení nabídky, a tím i snížení cen.
Horší je to už se snižováním cen živočišných produktů, kdy zemědělci doplácejí hlavně na to, že jatka jsou v okolních státech z velké části uzavřená, o maso tedy není zájem. Propad těchto cen u nás dosáhl například u vepřového masa až pěti korun na kilogram a ani perspektiva nehovoří o tom, že by se tento trend měl změnit. Po loňském zotavení trhu po situaci v Číně tak nyní chovatelé zvláště prasat dostávají další ránu.
Nepříjemný je i pokles cen většiny obilovin a olejnin. Na rozdíl od předpovědi komoditních »odborníků«, kteří se nechali při zveřejnění odhadů žní na začátku července slyšet, že nižší předpověď sklizně bude znamenat růst cen obilí, a také pečiva. Jak je vidět, trh se chová jinak, ceny se určují zcela jinde než u nás, jak jsem poznamenal minule, což potvrzuje i letošní rok. Nejde zatím o fatální propad, přesto pro zemědělce to také není dobrá zpráva.
Na rozdíl o produktů živočišné výroby, obilovin a olejnin dál stoupají ceny zeleniny a ovoce. Opět dá se říct logický vývoj. To proto, že jsme pěstování těchto plodin u nás doslova obětovali, sady nezabírají ani polovinu výměry stavu ze začátku devadesátých let, u zeleniny to není ani třetina tehdejší výměry. A protože ovoce a zeleninu dovážíme především ze států, jako je Itálie nebo Španělsko, kde se koronakrize v Evropě projevila snad nejvíce, je jasné, že ceny i nadále budou poměrně vysoké.
Nemyslím si přitom, že by se situace nějak dramaticky změnila, až u nás začnou pěstitelé česat ovoce. Ono vlastně jde jen o jablka, protože další druhy u nás už nepěstujeme nebo pěstujeme velmi málo. To samé platí i o konzumní zelenině, která je s ohledem na zmíněnou redukci ploch doslova popelkou. Možná nás ale zachrání to, že jsme na zahrádkách začali zase více pěstovat mrkev, celer, petržel, rajčata a další druhy, takže omezíme jejich nákupy v supermarketech, a tím ovlivníme i spotřebitelské ceny. Myslím to samozřejmě s nadsázkou, ale co kdyby?
