Menší problémy s odbytem kachen měla loni na jaře kvůli ptačí chřipce Blatenská ryba. V malochovu poblíž její výkrmny se v březnu potvrdila nákaza, firma tak nemohla dodávat drůbež syrovou, ale musela ji zamrazit nebo tepelně zpracovat. Výkupní ceny tak byly nižší, rozdíl ale firmě doplatilo ministerstvo zemědělství. Všechny kachny teď chová vevnitř. Řekli to zástupci firmy. Loni 21. ledna se v ČR zhruba po roce vyskytla ptačí chřipka.
Nákaza se prokázala v malochovu v Blatné, kde bylo 36 ptáků. Blatenská ryba měla tehdy v tříkilometrovém ochranném pásmu výkrmnu kachen s více než 16.000 zvířaty. „Problém byl, že když se dostanete do toho pásma, tak zpracovatel může drůbež porazit, ale nesmí ji dát na trh běžnému zákazníkovi v syrovém stavu, i když v chovu nákaza není. Drůbež se musí zamrazit nebo tepelně zpracovat do výrobků. Výkupní cena je o hodně nižší, nicméně mohli jsme si požádat o kompenzaci ministerstvo zemědělství,“ řekl ČTK ředitel firmy Jiří Bláha. Stát tak uhradil firmě řádově statisíce korun.
V roce 2017 přišla Blatenská ryba kvůli ptačí chřipce zhruba o 27.000 kachen, veterináři tam také zlikvidovali téměř 60.000 násadových vajec. Společnost pak neobnovila chov chovných kachen, jen chov kachen jatečných. Kachny se na firemním obratu podílí asi třetinou, hlavním odběratelem je Vodňanská drůbež. V jednorázovém zástavu, jenž trvá průměrně 42 dní, je kolem 33.000 kachen. Všechny kachny teď chová firma vevnitř, po roce 2017 venkovní chovy zlikvidovala. Od státu pak dostala náhrady necelé čtyři miliony korun.
Firma má čtyři velké haly a dvě menší. Chodit do nich smí jen chovatelé. „Nechceme to pokoušet, abychom si tam nic nezavlekli,“ řekl ředitel. Míní, že přísnější opatření zavést nelze. Chovy jsou zavřené, zaměstnance firma školí. „Podepisují, že dovnitř nesmí nic kromě schváleného materiálu, jako je sláma, platí zákaz návštěv,“ řekl vedoucí kachní farmy Karel Nusl. Každý rok v létě odeberou ve firmě veterináři vzorky ze všech chovů a zkontrolují jeden zástav.
V zimě 2017 se nákaza nejdřív objevila u chovných kachen, které firma pouštěla do oploceného výběhu na rybník. Létaly tam divoké kachny, od nichž se virus šířil. „Naše chovné kachny s tím byly naučené žít, občas se nějaké protilátky v krevních testech objevily, ale to nebylo nic zásadního. Problém byl jiný: když se to (virus) dostane do haly, kde je výkrmové zvíře. To už tak odolné není, to je taková květinka uzavřená jako ve skleníku, ty to kosí velice rychle,“ řekl Nusl. O kachny se ve firmě stará 11 lidí.
Blatenská ryba dodá ročně na trh 1000 tun kachen. Letos zatím tratí na kilogramu 3,50 Kč. Jen krmiva loni postupně zdražila čtyřikrát. „K tomu naskakují energie, vytápění hal. Další věc je, že drůbežáři nám bohužel nechtějí zvedat (výkupní) cenu. Zatím přidali od Nového roku 50 haléřů,“ řekl Bláha.
Blatenská ryba hospodaří na téměř 1600 hektarech rybníků na Strakonicku, Písecku a Příbramsku. Má roční produkci 850 tun, převládá kapr. Zhruba polovinu produkce živých ryb firma vyváží. V roce 2020 měla firma se 70 zaměstnanci tržby 109,9 milionu a čistý zisk 4000 Kč. Vyplývá to z výroční zprávy. Předloni firma, vedle jiných, dostala i státní dotaci tři miliony Kč určenou na ochranu drůbeže před nákazou. Kachny se v Blatné chovají od 50. let minulého století.
ČTK