Úroda základních obilovin bude letos v Česku o 4,7 procenta vyšší než loni. Zemědělci jich sklidí 7,563 milionu tun. Více bude také řepky, její úroda vzrostla téměř o 13 procent na 1,156 milionu tun. Nižší bude naopak úroda brambor, cukrovky, máku nebo kukuřice. Vyplývá to ze třetího odhadu sklizně k 15. září, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Před několika dny zazněla z několika stran kritika studie zpracované Mezinárodní poradenskou společností KPMG na žádost Zemědělského svazu a Agrární komory ČR. V rámci této kritiky zaznívají hlasy o tom, že studie stojí na vodě či dokonce, že záměrně neposkytuje ucelený pohled na danou problematiku, v rámci výpočtu rentability nezahrnuje poskytované dotace atd. Tuto kritiku musíme jednoznačně odmítnout. Cílem této studie nebylo poskytnou ucelený pohled na změny strategického plánu SZP s jejich dopad na české zemědělství, ale porovnat dvě varianty navrhované podoby strategického plánu ve vazbě nastavenou redistributivní platbu a ukázat rentabilitu některých citlivých komodit bez vlivu dotací. Tyto cíle jsou ve studii jasně deklarovány a je zde také jasně uvedeno, že se při stanovování rentability nepřihlíží k dotacím.
Státní Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) minulý rok poskytl firmám podpory za 1,82 miliardy korun. Oproti roku 2020 je to o 28 procent méně, předloni poskytl podpory za více než 2,5 miliardy korun. Více peněz se vyplácelo hlavně kvůli pandemii koronaviru. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti, kterou tento týden projednala vláda. Fond loni přijal více než 13.700 žádostí, podpořil například nákup 1376 traktorů nebo 249 kombajnů. Fond poskytuje jak přímé nevratné podpory, tak úvěry či jejich kombinaci.
Vláda schválila plán zemědělských dotací na roky 2023 až 2027. Na dotace by mělo každý rok jít 40 miliard korun, většina z toho z evropských zdrojů, uvedl na tiskové konferenci ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Nastavení dotací vyvolalo letos několik protestů organizovaných hlavně Agrární komorou ČR, která kritizovala přesun větší části peněz k menším farmářům. Výhrady k plánu mají také ekologické organizace jako například Hnutí Duha. Plán musí ještě schválit Evropská komise.
Ministerstvo zemědělství dnes schválilo výši sazeb hlavních zemědělských dotací, tedy přímých plateb na hektar obhospodařované půdy, pro rok 2022. Hlavní platba na plochu, tzv. SAPS, bude činit 3213,91 Kč na hektar. Je to zhruba o 118 korun méně než loni, kdy to bylo 3331,70 Kč na hektar. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) schválil i výši plateb na citlivé komodity, jako jsou chmel, ovoce, zelenina nebo chov dojnic nebo telat, na které bude letos vyplaceno přes 3,1 miliardy Kč. Ministerstvo to uvedlo v tiskové zprávě.
Studie poradenské společnosti KMPG, která analyzovala dopady nastavení zemědělských dotací na příští období mezi lety 2023 až 2027, je podle ředitele Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) Štěpána Kaly zkreslená a její část zabývající se zemědělskými komoditami je podle něj zavádějící. Uvedl to ve vyjádření pro Asociaci soukromého zemědělství ČR, která sdružuje malé farmáře. Studii si nechala zpracovat Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR. Prezident Agrární komory Jan Doležal uvedl, že studie pracovala s veřejně dostupnými daty.
Chelčická firma Zemcheba, největší pěstitel jablek na jihu Čech, má letos velmi dobrou sklizeň jablek. Předpokládá, že z 88 hektarů sklidí téměř 3000 tun. Necelou polovinu sadů poškodilo ale před 14 dny krupobití, tato jablka musí firma zpracovat na slisování nebo dřeň. Cena pro supermarkety, kam firma dodává asi pětinu produkce, je stejná jako loni 12 až 13 korun za kilogram. Podle firmy je nízká a čeští ovocnáři prodělávají, protože řetězce berou levná jablka z Polska. V ČR se letos sklidí kolem 140.000 tun jablek, řekl ředitel firmy Zemcheba Jaroslav Muška.
Až třetina letošní úrody jablek může zůstat podle předsedy Ovocnářské unie ČR a viceprezidenta Agrární komory ČR Martina Ludvíka nesklizená. Letos se přitom podle odhadů očekává o zhruba pětinu vyšší úroda než loni, mohla by dosáhnout až téměř 140.000 tun. Kvůli rostoucím cenám energií stoupají zemědělcům náklady na skladování a jsou v situaci, kdy nevědí, zda se jim vyplatí jablka sklízet. Podle ovocnářů může zemědělcům pomoci přímý prodej zákazníkům nebo samosběr. V tiskové zprávě to sdělila Agrární komora ČR.
Třeboňští rybáři zahájili výlov největšího českého rybníka Rožmberk s rozlohou 647 hektarů. Po dvouleté covidové pauze budou součástí doprovodné akce. Letošní výnos z výlovu bude pod pětiletým průměrem, rybáři čekají z Rožmberka 100 tun ryb, meziročně o padesát tun méně. Lidé si mohou kapry na místě koupit, kilogram za 119 korun. Řekl to předseda představenstva Rybářství Třeboň Josef Malecha. V posledních letech před koronavirovou epidemií jezdilo na výlov přes 50.000 lidí. Výlov potrvá do 9. října.
Ve středních Čechách zbývají zemědělcům zhruba dva týdny do konce sklizně pozdních brambor, které jdou zejména na uskladnění. Celorepublikové výnosy pozdních brambor budou kvůli chladnějšímu a deštivému podzimu nižší, kolem 30 tun z hektaru. Celková úroda by měla být zhruba o deset procent nižší, řekl novinářům předseda Zelinářské unie Čech a Moravy a majitel společnosti, která v okolí Zálezlic na Mělnicku pěstuje brambory a zeleninu, Petr Hanka. Cena, za kterou se budou brambory prodávat na jaře, se podle něj zatím odhadnout nedá, rozhodně ale bude vyšší kvůli nižší evropské úrodě.
Rozpočet na příští rok počítá s programem na podporu zaměstnanosti v zemědělství na venkově pomocí sníženého sociálního pojištění. Sdělil to vedoucí oddělení mediální komunikace ministerstva práce (MPSV) a sociálních věcí Jakub Augusta. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) už dříve uvedl, že by mělo jít o podporu až tři miliardy korun a měla by směřovat do živočišné výroby a pěstování citlivých komodit, jako jsou brambory nebo zelenina.
Letošní úroda kukuřice na Slovensku klesne meziročně více než o polovinu a bude nejnižší za posledních 15 let, informoval slovenský statistický úřad. Nižší sklizeň očekávají zemědělci podle úřadu také u dalších podzimních plodin včetně cukrové řepy, slunečnice a brambor. Farmáři v zemi už dříve upozorňovali na očekávaný výpadek produkce některých plodin, a to kvůli suchu a vysokým teplotám.
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PRGLF) spustí v úterý nové kolo programu investičních úvěrů na zvýšení výkonnosti a udržitelnosti zemědělských podniků. Malé a střední firmy mohou žádat o úvěr od 100.000 do deseti milionů korun. Žádosti lze podávat výhradně prostřednictvím internetového formuláře, fond přijme maximálně 250 žádostí. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí PRGLF Barbora Šenfeldová.
Ode začátku října začíná platit novela zákona o ochraně chmele, která modernizuje evidenci chmelnic. Budou se v ní vést podrobnější informace než doposud, například údaje o skladbě chmelových odrůd. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) bude mít možnost při kontrolách ověřovat údaje v evidenci a kontroloři budou mít jasně vymezené pravomoci.
Poslanec ANO a spoluautor pozměňovacích návrhů k vládní novele zákona o významné tržní síle Josef Kott se ohradil proti tvrzení Svazu obchodu a cestovního ruchu, že výsledná sněmovní podoba předlohy zvýhodňuje koncern Agrofert. Kott pokládá taková vyjádření za nesmyslná, sdělil. Agrofert patří do svěřenských fondů předsedy ANO Andreje Babiše.
Novela zákona o významné tržní síle podle prezidenta Agrární komory ČR Jan Doležala přispěje k nastavení spravedlivějších podmínek mezi dodavateli a odběrateli. Stále ale podle něj neřeší některé nekalé praktiky, které považují čeští zemědělci za nespravedlivé. Jde například o odběr zboží za podnákladové ceny. Sdělila to mluvčí komory Barbora Pánková. Novelu schválila Sněmovna, ještě ji musí přijmout Senát a podepsat prezident..
Finální podoba novely zákona o významné tržní síle zvýhodňuje podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) holding Agrofert. Novelu schválila Sněmovna. Podle prezidenta svazu Tomáše Prouzy na poslední chvíli prosazené pozměňovací návrhy poslanců hnutí ANO směřují proti původnímu záměru zákona, který má chránit menší firmy před tržní silou větších společností. Svaz to uvedl v tiskové zprávě. Poslanec ANO Jaroslav Faltýnek sdělil, že původně novela naopak nahrávala obchodním řetězcům. Agrofert patří do svěřenských fondů předsedy ANO Andreje Babiše.
Zákon o významné tržní síle, který má chránit dodavatele velkých obchodních řetězců před jejich nekalými praktikami, se zřejmě bude vztahovat i na menší firmy než dosud. Některá jeho ustanovení se také zpřísní. Novelu zákona, která mění definici významné tržní síly podle evropských předpisů, dnes schválila Sněmovna. Na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu ji ještě rozšířila. Nově mají mít podle vládního návrhu významnou tržní sílu podniky s obratem od dvou milionů eur, tedy asi 50 milionů korun za poslední účetní rok.
Sklizeň brambor na Vysočině zdržely deště, na polích jich podle odhadu Českého bramborářského svazu v tomto týdnu zbývala možná i víc než polovina. Hektarové výnosy budou kvůli letnímu suchu o desetinu nižší, někde může být pokles až o pětinu. Řekl to předseda svazu Josef Králíček. Na Vysočině se pěstuje nejvíc brambor v zemi, sklízet je zemědělci začali koncem srpna, jako obvykle.
Chovatelé prasat, drůbeže a dojnic a pěstitelé brambor a jablek dostali 831 milionů korun mimořádné podpory. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) peníze vyplácel od konce srpna a vyřídil 2559 žádostí. Dotace má zemědělcům pomoci hlavně kompenzovat růst cen vstupních nákladů na energie, krmiva nebo hnojiva. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo zemědělství.
