Oceňovaná farma rodiny Cihlářových v Milošovicích na Kutnohorsku plánuje rozsáhlé investice. Vybudovat chce nový chlév a zázemí pro zpracování mléka, bourárnu masa, obchod i sklady. Náklady přesáhnou deset milionů korun, výstavba bude zřejmě hrazena z úvěru, řekl farmář Radek Cihlář.
Spotřeba biopotravin v Česku roste, ale pomalým tempem. Od roku 2021 stoupla jen o necelé půl procento, řekla manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Kateřina Urbánková. Ke konci roku roku 2021 byl podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů 1,66 procenta, letos to bude přes dvě procenta. Zatím se tak podle ní nedaří naplnit akční plán ministerstva zemědělství, jehož cílem je dostat podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů na čtyři procenta do roku 2027.
Ministři zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a financí Zbyněk Stanjura (ODS) zástupcům zemědělců potvrdili už dříve slíbené peníze, které pro tento rok na životní pohodu zvířat činí 550 milionů korun a příští rok na podporu zaměstnanosti na venkově prostřednictvím sociálního pojištění dvě miliardy korun. Další společná schůzka Výborného, Stanjury a vedení Agrární komory (AK) a Zemědělského svazu (ZS) by se měla uskutečnit v prvním červnovém týdnu, řekl novinářům Výborný. Zemědělci už dříve na 4. června oznámili protesty v Praze. Předseda ZS Martin Pýcha uvedl, že se AK a ZS ještě se svými členy poradí o tom, zda se protesty uskuteční. Dnešní jednání označil za konstruktivní.
Pěstitelé mohou nově žádat o podporu za škody způsobené mrazy Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v aplikaci Portál farmáře. Po žádosti naplánuje fond termín kontroly škod na zasaženém místě a pokud žadatel splní všechny podmínky, počítá fond s vyplacením peněz na konci srpna a začátku září. SZIF o tom informoval v tiskové zprávě. Fond předpokládá, že kompenzace bude poskytovat až od 50 procent škod, případně ušlých příjmů.
Téměř pět miliard korun na dotacích dostanou do roku 2027 místní akční skupiny (MAS) v programu na rozvoj venkova. Nová pravidla umožní akčním skupinám, což jsou sdružení občanů, neziskových organizací nebo obcí, využít peníze nejen na spolupráci mezi sebou, ale také na projekty, které samy uznají za nejdůležitější pro daný region. Může jít například o investice do stezek nebo sociálních služeb pro seniory. Zároveň jim podstatně ubude byrokracie. Vyplývá to z tiskové zprávy ministerstva zemědělství.
Zhruba o třetinu sezonních zaměstnanců méně než loni bude letos potřeba na sklizeň ovoce kvůli nízké úrodě způsobené dubnovými mrazy. Sezonní práce v ovocnářství vykonává každoročně zhruba 5000 pracovníků, převážně ze zahraničí. Řekl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. V zemědělství však chybí pracovníci dlouhodobě, podle Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) přitom patří Česko v Evropě mezi země s nejnižším podílem pracovníků sektoru na celkové zaměstnanosti.
Společnost Mach Drůbež na konci května obnoví chovy drůbeže na farmách v Kosoříně na Orlickoústecku a ve Skleném na Svitavsku. V únoru tam muselo být kvůli nákaze ptačí chřipkou usmrceno více než 90.000 slepic a kohoutů. Haly jsou již vyčištěné a po opakované dezinfekci, budou do nich umístěny stejné počty drůbeže. Firma čeká na příjezd vyšlechtěných zvířat z ciziny, řekl technický ředitel Miloslav Soušek.
Čeští zemědělci odložili protest, který se měl konat příští týden ve středu v Praze. Chtějí tak uklidnit situaci a snížit riziko, že by se při protestu mohlo něco stát, prezident Agrární komory (AK ČR) Jan Doležal. Vedení Zemědělského svazu ČR (ZS) se rozhodlo protest přesunout na 4. června. Odklad zdůvodnilo rozjitřenou atmosférou po atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica. Ministr zemědělství Marek Výborný rozhodnutí odvolat středeční protest ocenil, považuje ho za logické a odpovědné.
Ekologické organizace kritizují návrh ministerstva zemědělství, podle kterého by se ekologické dotace vyplácely také zemědělcům, kteří nesplní některé podmínky ke zlepšení stavu krajiny, například požadavek na pěstování více než jedné plodiny na větších farmách nebo vyčlenění části půdy na podporu přírody. Ve společné tiskové zprávě to uvedly Hnutí Duha, Česká společnost ornitologická a Světový fond na ochranu přírody (WWF) v Česku. Ministerstvo zemědělství uvedlo, že chce sazbu ekologické platby zachovat, protože vypuštěný požadavek na diverzifikaci plodin je pouze jedním z mnoha a většina ostatních podmínek pro výplatu dotace se nezmění.
Na svých cestách v zahraničí mě vždy zaujalo, s jakým respektem se tam mluví o postavení zemědělců ve společnosti. Uznává se jejich přínos pro krajinu, pracovitost, obtížné podmínky pro jejich podnikání. S úctou o nich mluví nejen politici, ale třeba i novináři a další profese. Tento pocit rozhodně však nemám u nás doma. Zatímco za hranicemi prakticky nikdo nezkoumá, že zemědělci mají tři traktory na padesát hektarů, že jsou špičkově vybaveni další technikou, že na to dostávají nemalé dotace, vyšší, než je tomu u nás, tady je to zcela jinak. Velice časté je použití několika podpásovek, jako například, že si moderní stroje zemědělci kupují za „naše“ dotace, že chodí stále s nataženými rukami. Jaksi se zapomene na to, že do práce chodí v sezóně prakticky nepřetržitě, že zemědělská výroba je biologický proces, do kterého vstupuje na začátku každého vegetačního roku mnoho neznámých, že zvířata není možné vypnout přes víkend jako některé výrobní linky. Ony totiž, ty „potvory“, chtějí, představte si, stále žrát! Slyšeli jsme nedávno o zemědělcích, že se jim to jezdí v drahých traktorech protestovat, když na ně dostali prostředky ze státního. Nyní se o nich někteří vyjadřují skoro jako o příživnících, když požadují náhrady za škody, které jim způsobily dubnové mrazy. Do toho zapadají třeba výrazy bývalého ministra financí, který chtěl být vtipný a sdělil, že se právě vrátil z prohlídky svých plantáží ananasu, všechno zmrzlo, proto mu ministr zemědělství z veřejných prostředků jistě taky pomůže. Samozřejmě, vděčné publikum se vždycky najde, stačí se podívat na některé blogy nebo diskuse na sociálních sítích. Že to…
Letošní 31. ročník výstavy Hobby v Českých Budějovicích, která je zaměřená na domácí kutily, pěstitele a zahrádkáře, navštívil od 9. do 12. května rekordní počet návštěvníků, 41.777. To je o 3500 víc než loni. Na HOBBY se představilo přes 300 vystavovatelů. Na souběžné akci Czech Food Expo bylo přes 100 vystavujících. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí českobudějovického Výstaviště Michaela Čeňková.
Divokých prasat nakažených africkým morem na Liberecku dál přibývá, laboratoř nákazu potvrdila u dalších tří kusů. V prvním případě se jedná o prase divoké, které bylo uloveno 6. května u Mníšku na Liberecku v katastrálním území obce Fojtka. Vzhledem k tomu že se místo, kde byl divočák uloven, nachází mimo takzvané uzavřené pásmo II, dojde znovu k úpravě pásem, řekl mluvčí Státní veterinární správy ČR (SVS) Petr Vorlíček.
Před obecní úřad v Praze Řeporyjích někdo vysypal hnůj. Policie se případem zabývá pro podezření z přestupku a zjišťuje, kdo za tím stojí. Řekl to policejní mluvčí Jan Daněk. Podle fotografií a informací serveru iDNES.cz hnůj přivezli před úřad aktivisté podporující zemědělské protesty a do hnoje umístili ceduli se snímkem řeporyjského starosty Pavla Novotného (ODS) a nápisem „Máme spolu nevyřízené účty“. K akci se na internetu přihlásila skupina My zemědělci.
Členské státy EU definitivně schválily prodloužení volného obchodu s Ukrajinou a Moldavskem, ovšem s kroky k vyšší ochraně zemědělců v Evropské unii. Informovalo o tom dnes belgické předsednictví v Radě EU.
Populace hrabošů na polích v Česku se v dubnu snížila na průměrných 220 nor na hektar z březnových 661 nor na hektar. Práh škodlivosti, tedy hranici, kdy populace hrabošů působí škody, tento počet překračuje 4,4krát. Vysoké ohrožení trvá v Olomouckém s Středočeském kraji, uvedla dnes v tiskové zprávě Ivana Kršková, mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), který stav populace škůdců sleduje.
Členské státy EU definitivně schválily revizi společné zemědělské politiky Evropské unie. Informovalo o tom belgické předsednictví v Radě EU. Nová pravidla mají podpořit farmáře, kteří v minulých měsících protestovali v řadě unijních zemí a stěžovali si na nedostatečné výdělky, byrokracii, rostoucí náklady i špatné podmínky při hospodaření.
Další zemědělské protesty budou 22. května v Praze. Po metropoli bude opět jezdit zemědělská technika a demonstrace se chystá i před sídlem vlády. Rozhodli o tom zástupci Agrární komory, Zemědělského svazu a dalších nevládních zemědělských organizací ve Větrném Jeníkově na Jihlavsku. Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala by to měly být masivní protesty, nemusí být poslední. Vláda podle něj tíživou situaci v sektoru neřeší a spíš ji některými kroky i zhoršuje. Ministr zemědělství Marek Výborný řekl, že protesty zemědělců aktuální situaci neprospějí. Uvedl, že pro zemědělce se snaží udělat maximum a že postupu Agrární komory nerozumí.
V centru Varšavy protestují zemědělci proti klimatické politice Evropské unie. Přišli je podpořit politici opozičního národněkonzervativního Práva a spravedlnosti (PiS) nebo někteří zástupci krajní pravice. Podle odhadu portálu onet.pl se akce účastní 25.000 až 30.000 lidí.
Tento rok minimálne o dva týždne skôr dozrievajú prvé jahody. Ich pestovatelia v týchto dňoch už otvárajú svoje sady, aby privítali prvých zberačov. Populárne samozbery jahôd môžu spotrebitelia zažiť na viac ako 40 miestach Slovenska.
Zhruba 80 procent drůbežího masa prodávají obchodní řetězce podle Gabriely Dlouhé z Českomoravské drůbežářské unie (ČMDU) v akcích za podnákladové ceny, přičemž jeho spotřeba roste. Z údajů českého statického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že ceny jatečných kuřat meziročně klesly, byly nižší o 7,7 procenta. Problém pro chovatele je podle unie také to, že obchodníci často upřednostňují levnější drůbeží maso ze zahraničí. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy ale obchody vždy preferují české maso.
