Agrární komora ČR, která letos slaví 30. výročí od založení, musí obhajovat i samotnou existenci zemědělství a jeho místo v české ekonomice. Důležité je i vstupování do legislativního procesu, aby se udrželo konkurenceschopné prostředí pro české zemědělce včetně vyjednávání o reformách Společné zemědělské politiky EU či pomoc firmám s orientací v dotačních podporách. V rozhovoru to řekl prezident komory Jan Doležal.
Dovoz ukrajinského obilí do EU má stále velmi negativní vliv na české zemědělce a může výrazně zasáhnout menší farmáře. Zároveň se již objevují nabídky, aby čeští zemědělci prodali svou produkci do bioplynových stanic například v Německu. EU by měla řešit nefunkční koridory solidarity dotací přepravy a zároveň důsledným sledováním pohybu komodit. V rozhovoru to řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Polsko, Maďarsko a Slovensko minulý týden odmítly zrušit svá embarga na dovoz ukrajinského obilí. Ukrajina kvůli tomu podala stížnost u Světové obchodní organizace (WTO).
Žaloba Ukrajiny ohledně slovenského zákazu dovozu ukrajinského obilí není postavena na právním základě, řekl dnes novinářům slovenský ministr zemědělství Jozef Bíreš. Kyjev podle pondělního oznámení podal u Světové obchodní organizace (WTO) stížnost proti Slovensku, Polsku a Maďarsku kvůli jejich rozhodnutí pokračovat v embargu na dovoz ukrajinského obilí.
Bulharští zemědělci na řadě míst země zablokovali dopravu na protest proti rozhodnutí vlády neprodloužit zákaz dovozu ukrajinských plodin. V úterý chtějí demonstrovat v Sofii, informovala bulharská média.
Česká republika má nově 17 památek zapsaných na seznam světového dědictví UNESCO. Jako poslední se dnes jeho součástí staly Žatec a krajina žateckého chmele. Rozhodl o tom mezivládní Výbor pro světové dědictví na svém zasedání v Rijádu. Zapsání Žatce a tamní chmelařské krajiny vyvolalo v Česku pozitivní ohlasy. Představitelé ministerstva kultury, Národního památkového ústavu (NPÚ), Ústeckého kraje i Žatce na Lounsku to pokládají zejména za příležitost pro rozvoj a propagaci lokality a posílení jejího turistického ruchu. Žatec, který o zápis usiloval 16 let, se nyní chce zaměřit na rozvoj infrastruktury a spolupráci s místními živnostníky.
Sklizeň jablek v České republice bude letos podprůměrná na úrovni 100.564 tun. V porovnání s loňskou sklizní by měla klesnout o 27 procent a proti průměru sklizní posledních pěti let by měl propad činit 18 procent. Naopak sklizeň hrušek by měla meziročně vzrůst o 28 procent na 9500 tun. Byla by tak nejvyšší od roku 2015, kdy činila 10.000 tun. Vyplývá to z posledního odhadu sklizně jablek a hrušek k 1. září Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ), řekla mluvčí ústavu Ivana Kršková. U ostatních ovocných druhů ústav zářijový odhad sklizně nedělá.
Když Slovensko, Polsko a Maďarsko získají jasné záruky od Ukrajiny, jejich přístup ohledně zákazu dovozu ukrajinského obilí se může změnit. Na úvod jednání ministrů zemědělství v Bruselu to uvedl český ministr zemědělství Marek Výborný. Evropskou komisi vyzval, aby do současných jednání aktivně vstoupila, například i přímo v Kyjevě. Evropská komise se v pátek rozhodla neprodloužit zákaz dovozu ukrajinského obilí do zemí EU sousedících s Ukrajinou. Maďarsko, Polsko a Slovensko nicméně oznámily zavedení vlastních restrikcí.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) přijal do prvního kola žádostí o investiční dotace Programu rozvoje venkova 5632 žádostí v hodnotě 13,3 miliardy korun. V prvním kole se rozdělí osm miliard korun. V tiskové zprávě to uvedlo ministerstvo zemědělství. Podle ministra Marka Výborného (KDU-ČSL) je již nyní jasné, že podporu získá rekordní množství žadatelů.
Výkrmy kuřat by bez dotací na každém kilogramu kuřete prodělaly v loňském roce 2,38 Kč, s dotacemi je jejich zisk 0,68 Kč. Vyplývá to ze studie Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Vláda ve svém ozdravném balíčku chystá škrty v dotacích ze státního rozpočtu v zemědělství v příštích dvou letech za více než deset miliard korun. Zatím ale neuvedla, jaké dotace to ovlivní. Letos již zrušila podporu pro potravinářské firmy, kterou čerpali i zpracovatelé drůbežího masa. Zrušila se také dotace pro chov skotu.
Systém monitorování zemědělských ploch pomocí družic, který od letošního roku používá Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), přinese menší počet kontrol přímo na místě u žadatelů o dotace. Kontroly se zároveň mohou zaměřit na konkrétní zemědělské pozemky. Řekl to generální ředitel fondu Petr Dlouhý. Zavedení systému požadovala od všech členských států EU Evropská komise. Podle Dlouhého systém zjednoduší práci žadatelům o dotace. Jeden z hlavních rozdílů proti dřívějšku je možnost úpravy žádosti, díky které se zemědělci mohou vyhnout sankcím za nesplnění podmínek dotace.
Holding Agrofert v prohlášení na svých webových stránkách vyzval předsedu vlády Petra Fialu (ODS), aby skupinu vynechal ze svých politických vyjádření. Premiér již několikrát mluvil hlavně o zisku skupiny v souvislosti s cenami potravin a s předsedou opozičního hnutí ANO Andrejem Babišem, do jehož svěřenských fondů skupina patří. Agrofert již dříve uvedl, že hlavní podíl na loňském zisku měly chemické továrny v zahraničí a potravinářské firmy holdingu celkově skončily na úrovni provozního výsledku hospodaření ve ztrátě. Premiér však sdělil, že Agrofert by měl zákazníkům vysvětlit, jak některé jeho potravinářské firmy loni dosáhly násobných zisků.
Tlak na zemědělce a potravináře kvůli snížení cen potravin, za které lidé kvůli státním dotacím pro oba tyto výrobní sektory loni platili dvakrát, podle premiéra Petra Fialy (ODS) zafungoval. U řady komodit lze sledovat meziměsíční pokles, uvedl předseda vlády, který se v srpnu pozastavil nad rekordními zisky firem v zemědělství a potravinářství. Reagoval tak při interpelacích na vystoupení poslance ANO Milana Ferance, který míru loňského zisku zemědělských a potravinářských firem zpochybňoval.
Výstava Den zemědělce na Pelhřimovsku přibližuje mezi nejnovější zemědělskou technikou i možnosti využití dronů a robotů na polích. Zájem o tyto autonomní prostředky mezi zemědělci podle odborníků je, v některých případech ale jejich využití ještě brzdí nastavení legislativy. Přehlídka techniky bude na záložní letištní ploše u obce Kámen pokračovat ve čtvrtek.
Zelinářská unie Čech a Moravy (ZUČM) nesouhlasí s nastavením vládou avizovaného zvýšení daně z nemovitosti, protože by se podle ní odrazilo ve zdražení pachtovného za pronájem zemědělské půdy. Doplatili by na to hlavně malí a střední pěstitelé zeleniny. Stát by proto podle ZUČM měl obhospodařovanou zemědělskou a lesní půdu ze zvýšení této daně vyjmout. „Podmínky by se měly pěstitelům usnadňovat a tohle je jedna z možností,“ sdělila předsedkyně ZUČM Monika Nebeská.
Zemědělci v červenci prodávali potravinářskou pšenici v průměru za 5400 korun za tunu. Meziročně byla cena o 35 procent nižší. Cena krmné pšenice byla oproti loňsku nižší o 40 procent, v průměru se prodávala za 4642 korun za tunu. Podobně klesla i cena řepky, za tunu dostali zemědělci v průměru 10.728 korun. Oproti loňskému červenci je to pokles o 39 procent. Vyplývá to ze zprávy o trhu obilovin Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF).
Na Vysočině začíná sklizeň brambor. Zatím to vypadá tak, že kvůli dopadům letošního počasí bude spíš průměrná, řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Zemědělci dostávají při prodeji ve velkém za kilogram brambor okolo sedmi korun, víc než před rokem. Dovážet brambory ze zahraničí se podle předsedy nevyplácí, protože tam je farmářská cena ještě vyšší. Na Vysočině je podle statistiky 35 procent z celkové rozlohy bramborových polí v Česku.
Agrární komora ČR neočekává, že obce budou využívat možnost snížit daň ze zemědělské půdy. Umožnit to mají poslední úpravy návrhu ozdravného balíčku, na kterých se shodla vláda. Podle nich má daň z nemovitostí vzrůst o 1,8násobek. Obce ale mají mít možnost upravit daň ze zemědělské půdy koeficientem 0,5, a tak zvýšení daně z nemovitých věcí eliminovat. Současně budou moci zvýšit daň ze zemědělské půdy místním koeficientem až na 1,5 základu. Prezident komory uvedl, že případné snižování daně považuje za nepravděpodobné, protože obce s poslední úpravou konsolidačního balíčku současně přijdou o část peněz, které chce stát přesunout jinam.
Ukrajinská kapacita pro vývoz obilí od července v důsledku ruských útoků klesla zhruba o třetinu. Uvedla to britská vláda ve své tiskové zprávě. Ruské útoky na přístavní zařízení, sklady a další infrastrukturu podle ní zničily tolik obilí, kolik by po jeden rok uživilo více než milion lidí.
Populace hrabošů na polích v Česku v létě plynule rostla a v srpnu dosáhla trojnásobku prahu škodlivosti. Aktivních východů z nor bylo na hektar 603, v červenci to bylo 542, v květnu 127. Dlouhodobě zůstává nejproblematičtější situace v Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském kraji. Mimo tyto kraje žijí vysoké populace hrabošů také na Třebíčsku, Kolínsku a Ústeckoorlicku, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ) Ivana Kršková. Populace tak neklesala ani po sklizni hlavních plodin.
Vláda přišla s konsolidačním balíčkem, který má ozdravit veřejné finance, a šetřit se bude také na zemědělcích. Škrty se však mají dotknout nejcitlivějších oblastí, jako je zemědělská půda, tedy základní výrobní prostředek pěstitelů i chovatelů. Navrhované zvýšení daně nadále prodraží půdu a ohrozí potravinovou bezpečnost České republiky, zejména u ovoce či zeleniny. Agrární komora České republiky proto opakovaně vyzývá zákonodárce, aby se zvýšení daně z nemovitosti netýkalo zemědělské půdy.
