Úroda obilí a řepky v Ústeckém kraji byla letos nejhorší za posledních deset let a je hluboko pod průměrným výnosem ČR. Částečně je na vině třetím rokem trvající nedostatek srážek a vyšší teplota v rozhodném období, ale hlavně kalamitní výskyt hraboše polního. Zemědělci proto žádají o pomoc stát. Vyplývá to z prohlášení krajské agrární komory Ústeckého kraje (KAK ÚK).
V Mostě – Čepirohách začala sklizeň hroznů na vinicích společnosti České vinařství Chrámce. Úroda z až 53 let starých vinic je podle jednatelky Kateřiny Kreisinger letos velmi dobrá. Některé odrůdy podle jednatelky ještě dozrávají. Na 72 hektarech vinic zatím pracují téměř tři desítky zaměstnanců, sesbírat odrůdu jim trvá v průměru kolem pěti dní.
Letošní sklizeň jablek v České republice bude letos podprůměrná na úrovni 111.605 tun. V porovnání s loňskou velmi nízkou sklizní by měla sice vzrůst o 8,5 procenta, ale proti průměru sklizní posledních pěti let bude propad činit 12 procent. Sklizeň hrušek by měla meziročně klesnout o sedm procent a proti pětiletému průměru o 14 procent. Vyplývá to z posledního odhadu sklizně jablek a hrušek provedeného k 1. září Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ). Ovocnářům nyní kvůli omezenému cestování kvůli koronaviru chybějí česáči z ciziny.
Toto číslo, které vyšlo 17. září 2020, obsahuje články.
Chovatelé nosnic nevylučují protestní akce před jednáním o zákazu chovu v klecích v Senátu. V reakci na sněmovní souhlas zákazu klecových chovů slepic od roku 2027 sdělila tajemnice Agrární komory ČR Gabriela Dlouhá. Agrofert podle svého mluvčího Karla Hanzelky zvažuje konec chovu nosnic a jejich prodej. Aktivisté z Obrany zvířat jsou rozhodnutím Sněmovny nadšeni.
Ceny jablek, která jsou ovocem s nejvyšší spotřebou v zemi, v srpnu v obchodech vzrostly na rekordních téměř 50 korun za kilogram. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se kilogram jablek ve třetím srpnovém týdnu prodával v průměru za 49,59 koruny. Meziročně to představovalo zdražení o 66 procent, když loni ve stejné době stál kilogram jablek 29,82 koruny. S novou sklizní by ceny měly podle ovocnářů klesnout.
Zemědělské a obchodní družstvo (ZOD) Podhradí Choustník na Táborsku čeká při letošní sklizni brambor výnos kolem 30 tun z hektaru, tedy až o polovinu více než loni. Asi polovinu porostů ale zasáhly plísně. ZOD pěstuje brambory na 140 hektarech. Dodává je škrobárnám i výrobci lupínků Intersnack. Řekl to místopředseda představenstva ZOD Jaroslav Kazda. V celém Česku se letos podle prvních výsledků urodilo brambor meziročně více. Místy se však vyskytnou problémy s kvalitou, řekl již dříve předseda Českého bramborářského svazu (ČBS) Josef Králíček.
Ve východní části Německa se objevilo dalších pět divokých prasat podezřelých, že jsou nakažena africkým morem. Čtyři kusy byly ve spolkové zemi Braniborsko nalezeny mrtvé, jedno zvíře bylo kvůli nemoci utraceno. Podle braniborské vlády se nyní čeká na konečné výsledky testů z národní laboratoře, předběžné testy v místě nákazu potvrdily.
Toto číslo, které vyšlo 10. září, obsahuje články
Senátoři se shodli s vládou na kritice záměru Evropské komise, která chce kvůli zavedení udržitelného potravinového systému omezit v Evropě razantně používání hnojiv nebo léků pro zvířata. Ministerstvu zemědělství vadí, že Evropská komise nebyla schopna předložit dopady svého návrhu. Se senátory z evropského výboru se shodlo na tom, že cíle návrhu jsou ambiciózní a že Evropská komise nemá jak přimět producenty potraviny mimo EU, aby se k nim připojili.
Hrabošů od května přibývá a dál škodí jihomoravským zemědělcům. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) potvrdil extrémní skok v počtech obydlených východů z nor na jižní Moravě v okresech Blansko a Znojmo. Celorepublikově v srpnu zaznamenal průměrně 1168 aktivních východů z nor na hektar. Nárůstu si všímají někteří jihomoravští zemědělci.
Sklizeň obilí a řepky v Libereckém kraji se letos protahuje. Posekat ještě zbývá 655 hektarů osetých obilím, což je zhruba 3,5 procenta ploch. Podobně to ale podle informací z ministerstva zemědělství (MZe) vypadá ve většině krajů. Hotovo mají jen v krajích Ústeckém, Plzeňském a Zlínském. Loni touto dobou už bylo v Libereckém kraji po žních. Výsledy jsou ale letos lepší než loňské. Řepky se sklidilo o 27 procent víc a obilí je už teď zhruba o šest procent víc než loni.
Populace hrabošů podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) v srpnu opět vzrostla. Kontinuálně stoupá již od května. Celorepublikový průměr intenzity hrabošů přitom v srpnu meziměsíčně stoupl o 68 procent a zjištěno bylo 1168 aktivních východů z nor na hektar, což odpovídá 5,8násobku prahu škodlivosti. Ústav proto ve čtvrtek vydal nařízení o mimořádném použití jedu na hraboše. V září by tak jejich počet i vlivem zemědělských prací a dalších faktorů měl významně klesnout. Na konci měsíce se ale očekává jejich přesun na plochy se zasetými ozimými plodinami. ÚKZÚZ to uvedl v tiskové zprávě.
Na Vysočině se v tomto týdnu začala naplno rozbíhat sklizeň brambor. Podle prvních výsledků se jich urodilo víc než vloni, ale kvůli častým a vydatným dešťům lze čekat větší problémy s kvalitou. Někde nemohli pěstitelé včas postřikovat proti plísni, na pole totiž nemohla vjet technika, řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Voda stála místy v brázdách i v tomto týdnu.
Toto číslo, které vyšlo 3. září, obsahuje články.
Zemědělský svaz odmítá snížení peněz pro zemědělství v návrhu státního rozpočtu na příští rok proti letošním penězům. Podle něj je nutné minimálně zachovat stávající výši, bez toho může být ohrožena základní funkce oboru. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Návrh státního rozpočtu počítá podle svazu pro zemědělství na příští rok s 24 miliardami Kč, letos to je 38 miliard Kč.
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) po dohodě s ministerstvem zemědělství vydal nařízení o mimořádném použití jedu na hraboše. Povolena je zvýšená dávka do nor. Na konkrétních pozemcích je možná i aplikace rozhozem, ale pouze na základě rozhodnutí ÚKZÚZ. Mimořádné použití je povoleno na pozemcích, kde byl dosažen nebo překročen pětinásobek prahu škodlivosti hraboše. Sdělila tio mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková. Na území, kde je hraboš přemnožen, ústav nedoporučuje zakládat porosty meziplodin.
Světovou oráčskou špičku z Rakouska i historickou orací techniku uvidí diváci na 3. ročníku otevřeného Středoevropského mistrovství v orbě a 47. ročníku Mistrovství České republiky v orbě, které se uskuteční 18. a 19. září v Opavě. Soutěž nahradí mistrovství Evropy, které se mělo konat na stejném místě a ve stejném termínu, ale kvůli koronavirové pandemii bylo zrušeno. Řekl to předseda Společnosti pro orbu ČR Jan Cholenský.
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) rozšířil k dnešnímu dni seznam území, kde kvůli přemnoženým hrabošům nedoporučuje zakládat porosty meziplodin. Přidal okresy Beroun, Hradec Králové, Kutná Hora, Mladá Boleslav, Olomouc a Znojmo. Na základě odpoledních dat zařadil mezi zasažené okresy také Trutnov. Sdělila to mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková. Meziplodiny se na orné půdě vysévají časově mezi dvěma hlavními plodinami, aby zlepšily půdní podmínky. Ústav také čeká na stanovisko ministerstva zdravotnictví, připravuje povolení na pokládání jedu na hlodavce na půdu.
Žně v Jihočeském kraji prakticky skončily, zemědělci sklidili téměř 98 procent plochy obilovin. Průměrný výnos letošní sklizně je 6,34 tuny na hektar. Je to výrazně více než v minulém roce, kdy to bylo 5,61 tuny. Vyplývá to z aktuálních údajů ministerstva zemědělství.
