Jednou z cest, jak by stát měl podpořit malé farmáře a rodinné farmy, je uvolnění byrokracie. Uvolnění podmínek pro zvýšení lokálně zpracovávané produkce umožní přinést vyšší přidanou hodnotu při přímém prodeji a s minimem překupníků. Garantem kvality mají být hlavně lokálně ukotvení farmáři. Na konferenci o budoucnosti českého zemědělství v Senátu to řekl předseda Asociace soukromého zemědělství (ASZ) Jaroslav Šebek. Asociace sdružuje drobné farmáře.
ASZ dlouhodobě prosazuje, aby v ČR vznikl zákon o rodinných farmách, který by upravil předpisy týkající se rodinných farem. Měl by zjednodušit zpracování produkce z živočišné i rostlinné výroby i její prodej. „Erární přísnost, demotivační složitost podmínek s obživou pro mnoho úředníků nahraďme jinou garancí kvality a nezávadnosti,“ řekl Šebek.
Poznamenal, že řešit téma vysokých cen potravin diskusí s obchodními řetězci nebo vytvářením aplikací sledující ceny je ztráta času. „Lze vsadit na přirozené budování dobrého jména zemědělského podnikatele, u kterého má stát jinde nevídanou mírou jistoty, že mu se svou polností nikam neuteče,“ doplnil. V zemědělství je podle něj cestou budování podnikatelské struktury, která má těžiště u farmářů přímo spjatých s půdou. „Klasickým sedlákům pomůžeme nejvíce, když se zaměříme na téma rostoucí administrativní zátěže,“ uvedl.
Asociace také prosazovala narovnání podmínek pro malé farmáře a upozorňovala na to, že dlouhodobě byly v Česku zvýhodňované velké podniky. V loňském roce začalo nové dotančí období Společné zemědělské politiky EU. Změnila se výrazně podpora pro menší farmáře nastavením takzvané redistributivní platby. Určuje, kolik peněz z částky určené na přímé platby na hektary obhospodařované půdy se rozdělí na prvních 150 hektarů. Od loňského roku je to 23 procent částky, což podpořilo více menší farmáře. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) minulý týden řekl, že nastavení dotací výrazně ovlivnilo výši podpor pro středně velké podniky a bude se diskutovat o tom, jak plán dotací upravit.
Podle Šebka podniky, které svou velikostí přesahují regiony, nemohou stavět svou existenci na základních dotačních podporách a základní model dotací by se měl zaměřovat na malé a střední firmy i na začínající zemědělce. „Středním podnikům nejvíce prospějeme, když zavedeme dostatečně vysoké zastropování všech typů podpor a nebyrokratické sledování majetkové propojenosti podniků,“ řekl. Podotkl také, že nezastropovaný systém dotací je dál ekonomicky a nyní i politicky neudržitelný.
Šebek také uvedl, že návrhy týkající se rodinných farem jsou koncipované i jako cesta k postupnému snižování závislosti na dotacích i s ohledem na to, že v budoucnu se očekává pokles rozpočtu na podporu zemědělství v EU. Uvedl také, že návrhy asociace nejsou cestou, která by vytvářela prostředí v zemědělství pouze pro malé farmáře. „Uvědomujeme si potřebu i přínosy celého spektra podnikatelského prostředí,“ dodal.
Výborný (KDU-ČSL) na konferenci mluvil o tom, že je potřeba aktualizovat dokument Strategie českého zemědělství 2030, která je z roku 2016. Návrh by letos chtěl probrat se zástupci nevládních organizací i s poslanci zemědělského výboru. Strategii podle něj musí v základních tezích podpořit politici napříč politických spektrem.
ČTK