Zajištění produkce zemědělských plodin v požadovaném množství a kvalitě, v podmínkách změny klimatu a při snaze o naplnění cílů Zelené dohody pro Evropu, tj. snížení spotřeby pesticidů o 50 procent a minerálních hnojiv o 20 procent do roku 2030 nebude možné bez nové generace plodin. Jejich získání je obtížným úkolem, na který tradiční metody šlechtění nestačí, zejména pokud je nutné těchto náročných cílů dosáhnout v co nejkratší době.
Svou účastí na jednání představenstva Agrární komory ČR a aktivním přístupem k této problematice a zároveň avízem k přednesení tohoto materiálu na jednání vlády České republiky zaštítili místopředseda vlády a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a ministr zemědělství Zdeněk Nekula, kteří také budou garanty pro jmenování členů koordinační skupiny, zajištění potřebné alokace finančních prostředků a zakotvení Národního akčního plánu do legislativního rámce. Iniciativní materiál Agrární komory ČR a Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci vznikl proto, aby byly na úrovni státu a vědeckých a výzkumných institucí zajištěny kroky řešící aktuální výzvy v oblasti šlechtění plodin.
Zásadním nástrojem pro získání plodin nové generace budou nové techniky šlechtění, které vedle klasických postupů založených na křížení a výběru potomstev využívají nejnovější metody molekulární biologie, genomiky a biotechnologie. V případě využití metody CRISPR/Cas pro editaci genomu je pak možné získat rostliny se zcela novými vlastnostmi, které vedle tolerance vůči extrémům počasí, lepšího využití živin v půdě a odolnosti vůči chorobám a škůdcům mají lepší obsah zdraví prospěšných látek, sníženou alerginicitu apod.
V současné době není v EU metoda editování genomu povolena. Nicméně metody molekulární biologie a biotechnologie už dnes umožňují šlechtění podstatně urychlit a zefektivnit. Jedná se zejména o využití molekulárních markerů pro charakterizaci genových zdrojů, genotypování a výběr potomstev. Kroky směřující k plnému využití potenciálu nových metod šlechtění tedy budou nejdříve zahrnovat rutinní využití metod výběru pomocí molekulárních markerů a po schvální metod editování genomu v EU pak jejich plné využití.
Situace v zavádění nových metod ve šlechtění zemědělských plodin je v České republice v současnosti velmi neuspokojivá. V porovnání s oblastí šlechtění hospodářských zvířat došlo ke zpoždění v řádu jedné generace. Zároveň ve srovnání s vyspělými státy, kde se tyto postupy rutinně využívají, je pak současný stav ještě více znepokojivý. Je to důsledek nekoordinovanosti aktivit, tříštění sil a izolovaných a časově omezených projektů možných partnerů. Současná situace je alarmující i proto, že potenciální partneři, jako jsou šlechtitelé, ústavy aplikovaného výzkumu, univerzity a ústavy Akademie věd ČR jednotlivé komponenty nových metod šlechtění umí do určité míry používat. Z mnoha příčin je ale za současných podmínek nemožné tyto aktivity propojit a současné znalosti účelně využívat. Efektivním řešením může být právě národní program, který využije synergie partnerů a bude koordinovat a podporovat jejich spolupráci.
Pro zajištění konkurenceschopnosti českého zemědělství a potravinové bezpečnosti, a dále s ohledem na rozvoj venkova a udržitelnost kulturní krajiny, se jeví jako nezbytné urychlené zavedení nových molekulárních metod do šlechtitelských programů. Efektivní využití nových metod šlechtění bude vyžadovat komplex opatření realizovaných v rámci navrhovaného národního programu, který zajistí koordinaci a účelné využití vynaložených prostředků. Navrhovaná opatření by měla směřovat ke zvýšení suchovzdornosti a rezistence pěstovaných plodin a efektivnějšímu využívání dusíku, ať již ve formě organických nebo anorganických hnojiv.
Hlavní opatření k zavedení nových metod šlechtění budou v první etapě zahrnovat ustavení platformy pro genotypování, charakterizace genetické diverzity včetně položek v genových bankách, vývoj molekulárních markerů pro agronomicky významné znaky, který bude využívat efektivní metody genotypování, izolaci agronomicky důležitých genů a po schválení metod editování genů v EU pak ustavení platformy pro editování genomu.
Společný návrh předpokládá, že národní koordinační plán bude odborně garantovat a řídit koordinační skupina složená z odborníků zastupujících jednotlivé výzkumné instituce, profesní organizace a řídící a správní orgány. Dále že budou ustanoveny pracovní skupiny pro jednotlivé plodiny a skupiny plodin. Z provozního hlediska je žádoucí zřízení 2–3 centrálních pracovišť, která budou adekvátně technicky personálně vybavena a která budou poskytovat servis a konzultace všem šlechtitelským programům.
Bude také nezbytné pro centrální pracoviště zajistit vybavení přístroji a výpočetní technikou pro genomiku, molekulární biologii a bioinformatiku. Se vznikem plánované platformy pro editování genomu bude nezbytné vybudování zázemí pro vysokokapacitní pěstování plodin v kontrolovaných podmínkách. Je zřejmé, že pro práci v nově zřízených pracovištích bude nezbytné zajistit kvalifikovaný personál. Souvisejícím požadavkem je potřeba zajistit financování potřebné pro zřízení centrálních pracovišť. Dále i zajištění financování nákladů centrálních pracovišť v průběhu realizace Národního strategického plánu, jejíž první etapa se předpokládá v průběhu let 2024–2028.
Z pohledu úprav legislativy je nezbytné kodifikovat národní akční plán a ukotvit jej v rámci právního pořádku ČR. Dále je třeba urychleně dořešit na evropské i národní úrovni legislativu související s využitím technik editace genomu ve šlechtění a také urychleně dořešit otázku tzv. šlechtitelské výjimky pro odrůdy, které budou získány pomocí nových technik šlechtění, zejména metodou CRISPR/Cas.
Výstupem aktivit realizovaných v rámci národního akčního plánu budou nové odrůdy plodin s vylepšenými nebo zcela novými vlastnostmi získané pomocí nových technik šlechtění, které přispějí k udržitelnosti českého zemědělství a potravinové bezpečnosti. Předpokládá se, že první odrůdy budou přihlášeny k registraci do konce roku 2028, tedy s koncem realizace první etapy.
AK ČR