Agrární komora ČR chce, aby v dalším období stát spolufinancoval evropský rozvojový program alespoň ze 60 procent. V současném období jde o 35 procent, v příštím se však počítá s poklesem plateb od Evropské unie. Řekl to prezident komory Jan Doležal.
Ze současného Programu rozvoje venkova mohli zemědělci, potravináři a lesníci čerpat do roku 2020 až 97 miliard korun. Podíl českého rozpočtu na programu byl 35 procent, zbytek jsou evropské zdroje. Protože se však v příštím období počítá s poklesem plateb od Evropské unie, stát se podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého snaží o zajištění zvýšené částky z českého rozpočtu. „Ministerstvo usiluje o zajištění odpovídající částky národního spolufinancování Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, která by dostatečně reflektovala zvyšující se požadavky na zemědělce v oblasti udržitelnosti životního prostředí a podporovala rozvoj konkurenceschopnosti celého sektoru,“ řekl dnes mluvčí.
Pokud by měly být pokryté všechny požadavky například ze strany Evropského parlamentu v plánovaném rozsahu, je podle něj třeba zajistit 67procentní kofinancování ze státního rozpočtu. „Což v absolutní částce představuje zhruba 67 miliard Kč,“ řekl. Podobně chce Slovenská zemědělská a potravinářská komora podle předsedy Emila Macha zvýšit podíl kofinancování ze současných 25 procent na 45 procent, dodal.
Agrárníci argumentují hlavně zvyšujícími se ekologickými požadavky, například desetiprocentním úhorem na orné půdě nebo snaze snížit množství využívaných přípravků na ochranu rostlin a hnojiv. Pokud tyto novinky v příštím období budou povinné, budou mít větší náklady na produkci stejného množství potravin. To se podle komory odrazí v ceně jídla, zemědělci zvyšující náklady podle Doležala totiž už nemůžou brát na svá bedra, protože prodávají komodity za stejné ceny jako před 20 lety.
Evropský rozvojový program přináší zemědělcům v tzv. druhém pilíři evropské zemědělské politiky, teda Programu rozvoje venkova, peníze na investice. V prvním pilíři pak zemědělci získávají peníze například na dotace na plochu nebo na pěstování některých plodin.
ČTK