Srpnové deště dokázaly dosytit půdu nakonec i na severozápadě Čech tak, že nikde v Česku nyní nepanují dva nejhorší stupně zemědělského sucha ze šesti a třetí nejhorší je pouze na půl procentu území. Vyplývá to z mapy projektu InterSucho, která je aktuální k nedělnímu ránu. Celkově je sucho pouze na deseti procentech území.
Srpnové deště už však nemohly zachránit úrodu zemědělců v Ústeckém kraji a na severozápadě středních Čech a výnosy obilovin a řepky jsou v této části republiky podle dat ministerstva zemědělství nejnižší.
Míru sucha vědci určují jako aktuální poměr nasycenosti půdy vodou do jednoho metru v poměru k průměrné nasycenosti v letech 1961 až 2010. Intersucho je projekt Ústavu výzkumu globální změny CzechGlobe, Mendelovy univerzity v Brně a Státního pozemkového úřadu. Pomáhá zemědělcům při eliminaci dopadů sucha.
S výjimkou severozápadu Čech je situace v Česku dobrá již od června, který byl srážkově nadprůměrný a v řadě oblastí dokázal po kritickém jarním suchu úrodu ještě zachránit. Stejně tak zemědělci sklidili nakonec dostatek sena jako krmiva a steliva pro zvířata.
Předpověď na další týden předpokládá, že situace by se neměla nijak dramaticky měnit.
Při pohledu na absolutní nasycení půdy se ukazuje, že nejvíce vody je v půdě na Šumavě a v pásu, který se táhne od jihu přes východní polovinu Vysočiny a východní část Pardubického kraje až do Jeseníků. Velmi nasycená je půda v celém Moravskoslezském kraji a v Beskydech s přesahem do Zlínského kraje. Jižní Morava je už sušší, ale je zde více vody, než bývá v tuto dobu obvyklé. Naopak třeba v Krkonoších je sice půda nasycená, ale proti běžné zásobě je jí citelně méně.
ČTK