Na Vysočině dokončili zemědělci do začátku tohoto týdne sklizeň řepky olejné ve čtyřech z pěti okresů. Posledních 150 hektarů řepky zbývalo na Žďársku. Obiloviny jsou posekané z více než čtyř pětin polí v kraji. Dosavadní výnos 6,15 tuny obilí z hektaru je o 0,36 tuny vyšší než celkový loňský výsledek. Sklizeň komplikují časté deště, řekl ředitel jihlavské agrární komory Vlastimil Vaněk.
„V dubnu květnu ty porosty vypadaly nádherně, ale potom přišlo nadlimitní množství srážek,“ uvedl Vaněk. Pole se podle něj liší místo od místa. Někde už je obilí polehlé, na některá pole se kvůli zamokření půdy těžko dostává sklizňová technika.
Žně na Vysočině letos začaly skoro o dva týdny později než před rokem. Kdy se je podaří ukončit, bude opět záviset na počasí. „Kdyby teď bylo pěkně, tak si myslím, že do deseti dnů by se to dalo sklidit,“ uvedl Vaněk. Vloni byly obiloviny na Vysočině sklizené koncem letních prázdnin, o rok dřív dokonce v první polovině srpna. Minulé roky ale bylo v létě sucho.
„My už máme skoro po žních, zbývá nám sklidit nějakých deset hektarů pšenice a 15 hektarů ovsa. Vloni byly výnosy lepší,“ řekl Aleš Málek, předseda zemědělské společnosti v Havlíčkově Borové na Havlíčkobrodsku. Podnik s 1500 hektary zemědělské půdy pěstuje obiloviny asi na 600 hektarech. Výnosy měl minulý rok vyšší přibližně o 15 procent, potravinářské obilí mělo v loňském suchém létě podle Málka také lepší kvalitativní parametry.
Obiloviny letos na Vysočině rostly na 130.000 hektarech polí, posekat zbývá 23.000 hektarů, tedy 18 procent. Nejvyšší výnos, 6,4 tuny z hektaru, mají zatím pěstitelé na Třebíčsku, jimž zůstalo do tohoto týdne obilí na necelé desetině ploch. Nejpomaleji postupují žně na Pelhřimovsku, sklidit tam je ještě potřeba čtvrtinu obilných polí.
Řepku pěstovali zemědělci Vysočiny na 38.000 hektarech. Letošní průměrný hektarový výnos této plodiny v kraji je podle statistiky agrární komory 3,81 tuny, loni to bylo 3,04 tuny.
ČTK