První odhady příští sklizně předpokládají nižší sklizeň základních obilovin, než tomu bylo loni. Podle zkušeností z minulých let lze předpokládat, že skutečnost bude zcela jiná. Už proto, že v polovině června, ke kterému se tyto odhady dělají, lze opravdu obtížně vyslovit jednoznačný názor.
Vzpomeňme třeba na minulý rok. Tehdy se v této době rozhodně nedalo předpokládat, že řepka jen sotva přesáhne ve výnosu třítunovou hranici, jaká byla nakonec skutečnost. Ještě v polovině června se zdálo, že výsledek bude lepší, jenže přišly doslova tropy, které řepkové šešule spálily, takže výsledek nakonec pěstitele hodně zklamal. Letos je ale situace zcela jiná. Vláhy je dostatek, takže by to mohlo mít na intenzitu nejen řepky, ale i obilovin příznivý vliv. Otázkou však je, jak se to promítne na kvalitě hlavně potravinářských odrůd.
Jedna věc je výnos, druhá celkové plochy. U nich jsme v posledních letech svědky jejich snižování zejména u řepky, ale letos i ozimé pšenice, naopak vzrostla výměra žita a hlavně ovsa. Co se týká řepky, je to svým způsobem pochopitelné. Na jedné straně v posledních dvou třech letech klesla rentabilita jejího pěstování s ohledem na nižší výnosy, a také cenu. Na druhou stranu v části laické veřejnosti stále přetrvává odpor k této plodině, který je podle mě nezasloužený a pramení hlavně z neznalosti věci. Často to vypadá, že proti řepce jsou lidé jenom proto, že jim vadí žlutá barva v krajině. Bohužel do tohoto boje proti této olejnině se pustili i někteří politici, aby získali potřebné hlasy, takže lze předpokládat, že řepka nebude mít i nadále u nás na růžích ustláno. A protože podobná situace je i v Evropě, určitě budou přibývat omezující opatření proti této plodině, což její pěstování dál ztíží.
Růst ploch ovsa zřejmě souvisí se stále se zvyšujícím počtem koní, v případě žita proto, že je o něj zájem v pekařském oboru nejen u nás, ale je i dobrým vývozním artiklem. Určitě pozitivní zprávou je, že letos vzrostly plochy jarního ječmene, zejména z pohledu výroby sladu, o který je rovněž ve světě zájem.
Docela jsem se pobavil nad zprávou ČTK o těchto odhadech. To, když citovala jednoho nejmenovaného odborníka, který tvrdil, že nižší výroba bude znamenat růst už tak prý vysokých nákupních cen zrnin, což bude mít negativní vliv na růst cen pečiva. Ani slovo o tom, že o cenách zemědělských výrobců se nerozhoduje u nás, ale úplně někde jinde, tedy u rozhodujících producentů obilí ve světě. Spíš to tedy vypadalo, že dělá alibi pekařům, než že dělá seriózní odhad.
Přílišné pěstování zrnin je také často označováno za důvod, proč u nás mají problém hlavně včelaři se sháněním potravy pro své svěřenkyně. No jo, ale proč pěstovat například jeteloviny ve větší míře, když lidé nechtějí jíst hovězí a u velké části mléčných výrobků dávají přednost zahraničním produktům? Jak se říká, vše souvisí se vším, pokud tedy řeknu A, musím přece dodati B. A to bohužel se ani v tomto případě nedělá. Oslovený odborník na chov včel z Mendelovy univerzity nedávno v televizi sice brečel, že jsou u nás nízké plochy víceletých pícnin, jenže nedodal, že je to proto, že jsme u nás snížili za posledních třicet let stavy skotu až dvaapůlkrát. A zvyšovat výměry jetelovin a vojtěšky bez patřičného chovu skotu zkrátka nejde.
