V českém zemědělství je zhruba pět procent neobsazených míst, chybí přibližně 5000 zaměstnanců. Střední školy zaměřené na zemědělské vzdělání by poptávku dokázaly pokrýt, pouze polovina absolventů ale směřuje do zemědělského sektoru. Na konferenci v Praze to dnes řekl Milan Takáč z Ústavu zemědělské ekonomiky (ÚZEI). Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha upozornil také na pomalou generační obměnu. Pokud se nepodaří do zemědělství dostat více kvalifikované pracovní síly, čeští farmáři ztratí konkurenceschopnost a některé podniky mohou rušit například živočišnou výrobu, tvrdí Pýcha.
„Sektor zemědělského školství je správně nastaven, aby poptávku po zaměstnancích mohl pokrýt, ale absolventi se neuplatňují v sektoru zemědělství,“ řekl Takáč. Podle personální agentury AgroJobs chybí zejména odborné profese, například traktoristé, obsluha zemědělských strojů, chovatelé zvířat, ošetřovatelé, mechanici, opraváři zemědělských strojů či zootechnici. Z dat ÚZEI vyplývá, že loni ze zhruba 3500 absolventů 870 studovalo obor opravář zemědělských strojů, druhým nejčastěji studovaným oborem byl opravář lesnických stromů.
Přestože volných pracovních míst v agrosektoru je od roku 2022 o asi 1200 méně, stále chybí necelých 5000 zaměstnanců. „Hlavním důvodem nedostatku pracovních sil v zemědělství je obecný nezájem o práci v zemědělství. Kandidáti mají vysoké mzdové požadavky. Také nejsou ochotni pracovat o víkendech. Podnikům se nedaří přilákat do zemědělství mladé lidi a ti, kteří do zemědělství nastoupí často odchází za lepším,“ uvedla Lenka Šímová z agentury AgroJobs.
Pýcha upozornil na průměrný věk pracovníka v zemědělství v ČR, který je podle svazu 50 let a už asi deset let se nemění. Roste ale podíl pracovníků ve věku 50 až 64 let, tedy v předdůchodovém věku. Zatímco v roce 2016 podíl činil 25 procent, v roce 2021 bylo farmářů v předdůchodovém věku 38,4 procenta.
Aktuálně řeší firmy nedostatek pracovníků zaměstnáváním cizinců, případně robotizací u méně kvalifikovaných pozic. V českém zemědělství a potravinářství ročně pracuje přibližně 20.000 cizinců, celkový počet pracujících v sektoru dosáhl loni podle Českého statistického úřadu 173.284, v roce 2000 jich bylo přes 240.000.
Kvalifikovaní pracovníci jsou podle Pýchy hůře nahraditelní cizinci, jedním z řešení je zemědělce dovzdělávat, což ale není vždy možné. „Může to končit i tím, že některé sektory nebo oblasti se úplně zruší, že podnik třeba zruší živočišnou výrobu, protože nemá lidi, kteří by tu živočišnou výrobu zajišťovali,“ řekl Pýcha.
Zemědělsky zaměřených středních škol je podle odborníků dostatek, podle Takáče jich je zhruba 178 a jsou rovnoměrně rozložené po celém Česku. „Zájem žáků o obory je stabilní, míra dokončování studia je také stabilní,“ řekl Takáč. Pýcha ale tvrdí, že čistě zemědělských oborů je málo a zemědělci si stěžují, že musí čerstvé absolventy učit základům práce v zemědělství. Zlepšení by podle něj přineslo větší propojení vzdělávání s praxí. Dodal, že pro mladé lidi už není nejdůležitější mzdové ohodnocení, ale volný čas, který v zemědělství mnohdy chybí.
(ČTK)