Na podpoře požadavku svého petičního výboru, který chtěl požádat ministerstvo zemědělství, aby při nastavení evropských i národních podpor jako jednu z hlavních priorit prosazovalo rovné podmínky pro zemědělské podnikatele bez ohledu na jejich právní formu a výměru obhospodařované půdy, se senátoři neshodli. Na závěr debaty o petici zemědělců proti diskriminaci a nerovným podmínkám vzali pouze tuto petici na vědomí.
Stát podle petentů znevýhodňuje drobné zemědělce z družstev například nižšími dotacemi, než mají možnost získat samostatní drobní zemědělci. Petici podepsalo víc než 13.000 petentů.
S většinovou podporou se nesetkaly návrhy například na to, aby Senát označil petici za důvodnou, nebo naopak za nedůvodnou. Senát měl na základě doporučení svého petičního výboru také požádat ministerstvo, aby zohlednilo vyhodnocení dopadů nastavení Společné zemědělské politiky za rok 2023 v rámci nastavení evropských i národních podpor v sektoru zemědělství.
Zemědělcům vadí, že na přímé platby v rámci redistributivní podpory v zemědělství je nově určeno 23 procent z celkového objemu peněz a zároveň jsou přímé platby omezeny pouze na prvních 150 hektarů půdy obhospodařované jedním podnikatelem s IČO. Podle nich to znevýhodňuje právě drobné zemědělce z družstev vůči samostatným drobným zemědělcům.
„Je ohroženo naše soukromé vlastnictví. Zemědělská politika je nastavena tak, že pokud bude takto pokračovat, tak tu budete mít pár drobných zemědělců a agroholdingy. My to nevydržíme,“ varoval zástupce petentů Jaroslav Lád. Chce se obrátit na Ústavní soud a v této souvislosti žádal senátory, aby se pod patřičný podnět podepsali. „My jsme přišli kvůli ochraně soukromého vlastnictví,“ zdůrazňoval.
Ministr zemědělství Marek Výborný řekl, že tak jak je systém nastavený, není podle jeho názoru protiústavní. Zdůrazňoval, že nikde v Evropě není možné nastavit systém plateb s absolutní spravedlností. Zdůrazňoval, že podnikání formou družstva, i kdyby v něm bylo třeba 20 farmářů, představuje jeden podnik. „Nikde v Evropě neexistuje systém, kde by byly ty podmínky rovné pro všechny,“ poznamenal
Řekl, že pro příští rok bude mít v rozpočtu proti letošku o dvě miliardy víc. Chce je nasměrovat středně velkým podnikům, a to takovým, kde je nejvyšší pracnost, a to jsou podniky s komplexní rostlinnou i živočišnou výrobou spojenou s vysokou mírou pracnosti.
Varoval mimo jiné, že kdyby stát zvýšil limit na 400 hektarů, snížilo by to platby malým subjektům až o 2000 korun za hektar, ale těm potřebným by se platba zvýšila v řádu stokorun. „Ministerstvo chce podpořit středně velké podniky,“ ujistil Výborný. Dodal, že není jeho cílem dosáhnout stavu, kdy bude existovat pár fungujících farem a zhruba 15 velkých holdingů. Právě před tím varoval zástupce petentů Jaroslav Lád.
ČTK