Zemědělci letos zaseli o 10.000 hektarů více ovsa a máku, naopak se zmenšila osevní plocha pšenice a řepky. Zemědělský svaz (ZS ČR) zaměření na jiné plodiny vysvětluje nízkou cenou obilovin a olejnin, která farmářům nepokryje výrobní náklady. Řekl to předseda ZS ČR Martin Pýcha. Pěstební plocha je podle vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví Českého statistického úřadu (ČSÚ) Renaty Vodičkové nejmenší za posledních 100 let. ČSÚ odhaduje, že se letos sklidí 6,822 milionu tun základních obilovin, o 8,8 procenta méně než loni.
Osevní plocha v ČR meziročně poklesla o 2,7 procenta, konkrétně o 34.000 hektarů na 1,215 milionu hektarů. Osevní plocha pšenice a řepky je o 78.000 hektarů nižší než v předchozím roce, naopak ovsa a máku přibylo 10.000 hektarů, okopanin je o 9000 hektarů více a luskovin či bílkovinných plodin na zrno přibylo 7000 hektarů. „Je to logické, protože jejich cena (obilovin a olejnin) je již dlouhou dobu nízká a nepokrývá výrobní náklady,“ řekl Pýcha. ČSÚ předpokládá úrodu ovsa meziročně o více než polovinu vyšší, řepky se letos naopak sklidí o pětinu méně než loni.
Orientace na jiné plodiny než obiloviny a olejniny má ale podle Pýchy omezené možnosti. „Je dána osevními postupy, potřebou jiné mechanizace, nedostatkem osiva či sadby, ale také legislativními omezeními,“ uvedl. Mluvčí Agrární komory Barbora Pánková doplnila, že na snížení osevní plochy obilovin a řepky mají vliv také opatření zpřísňující podmínky pro zemědělské hospodaření, která souvisejí i s takzvanou Zelenou dohodou pro Evropu.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) ale snížení osevní plochy pšenice a řepky vnímá jako pozitivní vývoj. Česko má podle něj dlouhodobě problém s exportem obilovin, kterých musí vyvézt zhruba třetinu. „Poslední dva roky bojujeme s tím, aby to bylo kam vyvézt a za rozumné ceny. S ohledem na vývoj na komoditních trzích a cen obilovin je namístě místo tohoto objemu obilovin v ČR začít pěstovat citlivé komodity jako zelenina, které odbyt mají,“ řekl ČTK.
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda pokles osevní plochy vysvětluje transformací zemědělské půdy na stavební pozemky a dotační politikou státu, která české zemědělce vybízí k zatravňování orné půdy.
Očekávaná úroda základních obilovin, do nichž se nepočítá kukuřice na zrno, je podle ČSÚ ve srovnání s loňskou nadprůměrnou sklizní o 657.000 tun nižší. Pýcha uvedl, že za nižší výnosy mohou dopady mrazů, které například významně poškodily porosty řepky. „Dokonce je možné, že budou ještě nižší, než odhaduje ČSÚ,“ doplnil Pýcha. Podobně se vyjádřila i Pánková. „Na výnosech se může projevit vlna silných mrazů z průběhu dubna, následné lokální přívalové deště či nedávné krupobití. Bude záležet také na dalším vývoji počasí,“ řekla.
Pánková doplnila, že uplynulé dva roky čelili zemědělci problémům s plnými sklady, příčinou byla podle ní úroda obilovin a olejnin z Ukrajiny, která na trhu vytvořila přebytky. „Podle informací od pěstitelů je nyní situace na skladech lepší, ale problémy zdaleka nejsou vyřešeny,“ uzavřela.
Největší podíl na odhadovaném poklesu úrody základních obilovin má pšenice ozimá, které se sklidí 4,499 milionu tun, meziročně o 11,9 procenta méně. O 16 procent je menší očekávaná úroda ječmene ozimého, kterého se sklidí 683.000 tun. Úroda pšenice jarní klesla o 16,5 procenta na 114.000 tun a žita o 6,4 procenta na 117.000 tun.
ČTK