Pokud Evropská unie nenavýší rozpočet na další společnou zemědělskou politiku (SZP), nebudou ji zemědělci dodržovat, řekl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha na konferenci v Praze. Druhou možností je podle něj omezení některých cílů strategického plánu. Zároveň upozornil na to, že bez evropských dotací je zemědělství v ČR ztrátové. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl, že čísla, ze kterých Pýcha vychází, neodpovídají realitě. Oba se ale shodli například na tom, že další SZP musí vycházet z dopadových analýz a je nutné snižovat byrokracii.
Na otázku, co by se stalo, pokud EU v příštím období nenavýší rozpočet společné politiky, Pýcha odpověděl, že pro zemědělce bude výše podpory méně důležitá a nebudou plnit cíle strategického plánu. „My už teď máme zemědělce, kteří uvažují, že vyskočí z toho systému, protože byrokracie a sankce jsou pro ně náročné a je tam velká míra rizika,“ řekl.
Pýcha také doplnil, že unie nemůže na zemědělce uvalovat další povinnosti za stejné peníze, ale s menší hodnotou jako před několika lety. „Buď zachováme cíle (SZP), ale musíme zvýšit finanční zdroje, nebo budeme muset ubrat,“ uvedl.
O směřování budoucího evropského zemědělství debatovali v pondělí unijní ministři zemědělství. Podle Výborného se mezi cíle strategického plánu po roce 2030 podařilo prosadit například posilování konkurenceschopnosti evropského zemědělství vůči třetím státům, zjednodušování nebo připravenost evropské politiky reagovat na krizové stavy v souvislosti s klimatickými jevy.
Na některých cílech další společné zemědělské politiky se Pýcha i Výborný shodnou, například na snižování byrokracie a zvyšování konkurenceschopnosti. Pýcha ale doplnil, že upravená zemědělská politika musí více řešit nejistotu zemědělského podnikání.
Pýcha na konferenci mimo jiné upozornil na to, že zisk zemědělských podniků v Česku v roce 2022 byl podle dat svazu 22 miliard korun. „Ale do zemědělství teče 35 miliard korun. Když si dáte čísla proti sobě, vidíte, že zemědělství je bez dotací ztrátové,“ řekl. Podle Výborného čísla neodpovídají realitě.
Přibývání povinností a nedostatečné ohodnocení je podle Pýchy také jeden z důvodů, proč zemědělci v Evropě několikrát protestovali. Farmáři si při protestech stěžují zejména na nedostatečné výdělky, byrokracii, rostoucí náklady i podmínky při hospodaření s půdou.
Evropská komise už na jejich kritiku reagovala a zrušila například některé ekologické požadavky, které na ně dosud měla ve společné zemědělské politice. Poslední větší protest se odehrál na začátku června v Bruselu, kam dorazilo na 500 traktorů.
ČTK