Zemědělské organizace zemí Visegrádské skupiny požadují po Evropské komisi peníze z krizové rezervy. Zemědělci se podle nich potýkají s vysokými náklady, nízkými výkupními cenami a přibývajícími regulacemi. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková. Představitelé agrárních organizací z Česka, Polska, Slovenska a Maďarska na jednání v Choťovicích na Kolínsku nevyloučili pokračování zemědělských protestů na podzim.
Představitelé zemědělských organizací zemí V4 se podle Pánkové shodli na tom, že nastalo mírné oživení cen zemědělských komodit. Stále se ale pohybují pod několikaletým průměrem. Evropská unie podle nich musí obnovit růst nejen v zemědělství a s ním také kupní sílu obyvatel. „Pokud se tak nestane a přijdou další regulace, nelze vyloučit další protesty zemědělců v celé Evropě, které lze očekávat možná již na podzim tohoto roku,“ stojí v prohlášení pro Evropskou komisi. K oživení trhu by podle zástupců organizací měly přispět peníze z krizové rezervy Společné zemědělské politiky Evropské unie.
Ve střední Evropě se podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala příroda probudila dříve a následná vlna mrazů měla negativní dopad na pěstitele. „Zejména ovocné stromy měly náskok zhruba měsíc. V dubnu se projevily jarní mrazy, přičemž byly zasaženy především Čechy. Způsobily škody na ovocných stromech a keřích za více než miliardu korun a vinařům za více než dvě miliardy korun,“ uvedl Doležal. Mrazy částečně zasáhly také zeleninu a lesní a okrasné školky. Agrární komora očekává, že se škody projeví také na obilninách a olejninách. „Proto jsme požádali ministerstvo zemědělství o finanční podporu pěstitelů,“ dodal Doležal.
Jeho slovenský protějšek Andrej Gajdoš uvedl, že mrazy zasáhly i Slovensko, ale méně intenzivně než Česko. „Postihly ovocnáře, ale nedá se říct, že by jim to zdecimovalo úrodu. Co však nezničil mráz, to nyní dokončily kroupy,“ uvedl Gajdoš. Zemědělci v některých slovenských regionech podle něj přišli až o 80 procent řepky. „Obilí je polehlé a v takto vlhkém prostředí hrozí plísně nebo klíčení zrn v klasech,“ dodal. Přesné škody bude slovenská komora hodnotit po začátku žní 24. června.
Mrazy a nedostatek vody poškodily úrodu v Maďarsku. Sklizeň se podle Szilvie Palakovicsové z oddělení zahraničních vztahů tamní agrární komory uspíší o dva až tři týdny. „Problém stále představují plné sklady obilí. Došlo sice ke zvýšení cen komodit, ale ne k oživení investic,“ dodala. Prezident polské agrární organizace Wiktor Szmulewicz pak ocenil pozitivní dopad polského embarga na dovoz některých zemědělských surovin z Ukrajiny.
Zemědělci dnes podle Pánkové jednali také o nutné aktualizaci Zelené dohody pro Evropu nebo problematice ochrany názvů potravin živočišného původu. Další jednání zemědělských organizací zemí V4 se uskuteční v září v Budapešti.
ČTK