Jižní Morava vysychá, přípravy staveb zavlažovacích zařízení jdou ale pomalu

Jižní Morava vysychá a podle předpokladů klimatologů vysychat bude, ovšem nové zavlažovací systémy se zatím nestaví a příprava jde podle předsedy Regionální agrární komory Jihomoravského kraje Václava Hlaváčka velmi pomalu, řekl. Podle něj je potřeba odvážné politické rozhodnutí, které stavbu závlah jednoznačně podpoří, protože než začnou fungovat, uplyne od rozhodnutí nejméně 15 let, míní.

Poměrně rozsáhlý systém závlah existoval v jižní části jižní Moravy už před rokem 1989, jenže po revoluci a po privatizaci se rozpadl. V posledních deseti letech zemědělci intenzivně obnovovali závlahy tam, kde to bylo s ohledem na vlastnické poměry možné. Investovali stovky milionů korun a závlahy používali v maximální možné míře. „Jde především o Mikulovsko a Břeclavsko a nejvíc se tyto závlahy používají na vinice,“ poznamenal Hlaváček.

Nové závlahové systémy mají využívat především vodu z Novomlýnských nádrží, které má být možné napustit tak, že maximální hladina bude o 35 centimetrů výše než dosud. Úsilí vodohospodářů o povolení této změny začalo v roce 2018, loni se proti kladnému rozhodnutí krajského úřadu odvolaly Voda z Tetčic a Děti Země. Jejich odpor však není klíčovým problémem, proč se dosud závlahy nestaví.

Existuje ambiciózní plán, který má vést vodu z dolní nádrže novomlýnské soustavy směrem na Hustopečsko do nádrže u Horních Bojanovic a až do vodní nádrže Těšany na jihovýchodním Brněnsku. „Nikdo ovšem nechce rozhodnout. Místo aby se udělalo výběrové řízení na projektovou dokumentaci, tak se diskutuje, jestli to zemědělci budou využívat,“ řekl Hlaváček. Přitom blahodárný vliv závlah na výnos je podle něj jednoznačný.

Dalším projektem, který by mohl jižní Moravě pomoci, je kanál Dunaj – Dyje, o kterém se začalo vážně diskutovat mezi zástupci Česka a Rakouska teprve loni. Podle náměstka jihomoravského hejtmana Jana Zámečníka (KDU-ČSL) nejde primárně o projekt pro závlahy. „Má pomoct zabránit vysychání povodí Dyje,“ řekl Zámečník. Přivedl by vodu z Dunaje na jižní Moravu kanálem, který by vedl prakticky přímkou po rakouském území a ústil by do Vranovské přehrady.

Inspirací mu je rakouský Marchfeldkanal, což je kanál protínající zemědělskou oblast severně od Vídně. Z Dunaje se odpojuje západně od Vídně a východně se do něj znovu vlévá. „Velikostně je podobný jako Baťův kanál, nejde o megalomanskou stavbu,“ uvedl Zámečník.

Přeshraniční projekt, na jehož zpracování se zástupci obou stran hranic domluvili, se začne zpracovávat letos v červenci a budou se na něm podílet například vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe či Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.M. a rakouské Univerzity životního prostředí a přírodních zdrojů. „Že je potřeba zavlažovat, zjistili i Rakušané,“ uvedl Hlaváček. Dolní Rakousko trpí totožnými klimatickými problémy jako jižní Morava i přes to, že rakouská zemědělská krajina je výrazně odlišná od české.

Podle Zámečníka je ještě potřeba myšlenku kanálu Dunaj – Dyje převést v obou státech z regionální úrovně na vládní, aby se mu dostalo podpory celostátní. „Jsme rádi, že se s námi o tom Rakušané baví a jsou ochotni projekt podpořit. Díky němu budeme mít tvrdá data, která budeme moct využít dále,“ řekl Zámečník.

ČTK