Na nejkvalitnější zemědělské půdě asi nebudou moci vznikat velká nákupní a logistická centra ani fotovoltaické elektrárny. Vyplývá to z novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Předloha, kterou teď posoudí výbor pro životní prostředí a zemědělský výbor, by také měla přispět k zavedení takzvané agrovoltaiky. Projednáním tohoto návrhu zákona dnešní jednací den Sněmovny podle dohod klubů skončil.
Nejkvalitnější zemědělská půda v Česku je zařazena do první a druhé třídy ochrany podle takzvané bonitované půdní ekologické jednotky. Právě na tomto typu půdy by na základě novely platil zákaz výstavby obchodních a logistických center s rozlohou nad jeden hektar a fotovoltaických elektráren. Zařízení na získávání solární energie by se na zemědělské půdě směla stavět jen jako agrovoltaická.
„Každý rok je v průměru vyjímáno a zabíráno 700 hektarů zemědělské půdy, z toho zhruba 40 procent té nejkvalitnější půdy první a druhé kategorie,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) je třeba tento trend zastavit. Výborný zároveň zdůraznil, že zákaz nebude platit pro strategickou, například dopravní infrastrukturu ani pro vědecko-technologické parky. Předseda sněmovního zemědělského výboru Michal Kučera (TOP 09) doplnil, že předloha se netýká rovněž klasického průmyslu.
Pokud by územní plán do budoucna předpokládal využití nejkvalitnější půdy například pro stavbu skladovacích hal, muselo by být stavební povolení na tento záměr vydané do pěti let od účinnosti novely. Přechodné ustanovení má v této době umožnit odebrání půdy ze zemědělského půdního fondu. Po uplynutí lhůty už nemá být možné půdu první a druhé třídy pro tyto záměry z fondu vyjmout ani v případě, že by tyto plochy byly určeny v územním plánu na obchod nebo skladování.
Hladik uvedl, že novela také přináší zjednodušení umísťování některých staveb pro obranu, vnější a vnitřní bezpečnost a pro ochranu obyvatel. Poslanec opozičního hnutí ANO Josef Kott ocenil, že návrh zahrnuje z hlediska zemědělství krajinné prvky.
Agrovoltaika představuje fotovoltaiku, pod kterou se běžně hospodaří. Pro konstrukce se solárními panely by se mohly využít například vinice, chmelnice a ovocné sady. Tam jsou plodiny více odolné vůči stínění a nejsou zapotřebí intenzivní zemědělské práce. V současné době se agrovoltaiky instalují například v Itálii a Německu.
ČTK