Vyhlášení a provoz národního parku Křivoklátsko vyjde stát na stovky milionů korun. Uvádí to odhad Lesnicko-dřevařské komory České republiky. Agrární komora ČR (AK) poukazuje na odpor obcí i místních obyvatel a petici proti NP podepsanou více než 11.000 lidmi. Lesnicko-dřevařská komora ČR upozorňuje například na zvýšené riziko šíření kůrovce i požárů. AK i Lesnicko-dřevařská komora ČR jsou dlouhodobě proti záměru vlády, která chce z části CHKO Křivoklátsko vytvořit národní park, uvedla mluvčí AK Barbora Pánková.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) už dříve ČTK sdělil, že pohled na vyhlášení NP Křivoklátsko není jednotný a tak černobílý, jak je mnohdy prezentováno. Chce region opakovaně navštěvovat a vyvracet mýty o NP, jehož vyhlášení má vláda ve svém programovém prohlášení.
„Postoj státní správy, která ignoruje názory občanů i zástupců volených místních samospráv, považujeme za lhostejný až arogantní. Současně projevuje nezájem o to, jak významně vyhlášení národního parku ovlivní život lokálních komunit,“ řekl prezident AK Jan Doležal. Proti vytvoření národního parku se postavili také delegáti na květnovém sněmu AK.
Lesnicko-dřevařská komora ČR odhaduje, že vznik NP by vyšel přibližně na 200 milionů korun a provoz zhruba na 50 až 100 milionů korun ročně.
Tajemnice lesnicko-dřevařské komory České republiky Andrea Skřivánková upozornila, že na Křivoklátsku je kulturní krajina, kterou po staletí ovlivňuje lidská činnost. Přírodní a přírodě blízké lesy jsou pouze na čtyřech procentech rozlohy uvažovaného parku, podle Skřivánkové tedy není naplněna klíčová zákonná podmínka pro jeho vyhlášení. „Převedení většiny tohoto území do bezzásahového režimu navíc povede k rozpadu lesů se všemi nepříznivými dopady, jako je šíření kůrovce. Významně se zvýší také riziko požárů, ničivé následky a nepřipravenost managementu NP v Českém Švýcarsku jsou jasným varováním,“ doplnila tajemnice.
Ministerstvem připravovaný národní park má zabírat 116 kilometrů čtverečních Křivoklátska, což představuje 16 procent současné chráněné krajinné oblasti. Ministerstvo životního prostředí při obhajobě svého záměru například argumentuje tím, že v CHKO lesy plní hospodářskou funkci, ale pro ochranu přírody je třeba, aby cílem nebyl zisk. Podle starostů by se z hospodářských lesů mohly stát lesy takzvaného zvláštního určení i v současné CHKO, což umožňuje zákon o lesích. Nový národní park by měl chránit zdejší rozmanité lesy a další přírodní prostředí včetně ohrožených rostlin a živočichů. Podle ministerstva má přinést lepší ochranu zejména lesních porostů, ale i rozkvět obcí v regionu. Obce se také obávají vysokého nárůstu turismu, chtějí zachovat klidný venkovský styl života. Peticí, kterou podepsalo přes 11.300 lidí, by se měl měl zabývat sněmovní petiční výbor.
(AK)