OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Sázení brambor v Česku zdržují deště. Na Vysočině, kde se jich tradičně pěstuje nejvíc, výsadba kvůli mokré půdě do dneška prakticky ještě nezačala, zatímco jindy touto dobou se už dělala naplno. Brambory bývají obvykle nasázené do 10. května, letos se sázení pravděpodobně protáhne do druhé poloviny příštího měsíce. Řekl to předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček.
Mimo Polabí, kde jsou lehčí půdy, jsou v republice podle předsedy svazu zatím osázené jen desítky hektarů bramborových polí. Na Vysočině některé podniky začaly připravovat půdu, osázených mají nejvýše do pěti procent z celkové plochy určené pro brambory. „Obvyklé to určitě není,“ uvedl.
Sázení nemůže začít hned, jak vysvitne slunce, pole musí zemědělci nejdřív připravit a zbavit kamenů. „Sázení samo o sobě už jde poměrně rychle, ale příprava, než sazečka může vyjet, ta trvá dlouho,“ uvedl Králíček. Navíc, jak se otepluje, začínají v bramborárnách klíčit sadbové brambory. „Bylo by velmi špatně, kdyby se ta sadba musela odkličovat, protože by nešla sazečkou nasázet,“ řekl.
Zemědělské podniky v Česku loni podle Českého statistického úřadu pěstovaly brambory na 21.680 hektarech polí, na Vysočině z nich byla třetina. V meziročním porovnání se rozloha bramborových polí v ČR loni snížila o pět procent. Nezvedne se zřejmě ani letos. „My bychom byli rádi za stagnaci,“ řekl Králíček. Podle signálů od pěstitelů se podle něj dá spíš počítat s poklesem rozlohy o několik procent. Letošní statistická data budou až počátkem léta.
Ve skladech podle předsedy svazu ještě nějaké tuzemské konzumní brambory z loňska jsou. „Nicméně to jsou brambory, které jsou smluvně zajištěné. Volné brambory podle mě nejsou,“ řekl. Brambory se také dovážejí, zatím v menším množství než obvykle touto dobou.
Brambor se loni podle statistiků v Česku sklidilo okolo 655.000 tun. V tomto množství jsou vedle brambor na jídlo zahrnuté i brambory na výrobu škrobu a na sadbu.
ČTK