Na účelové dělení farem kvůli získání zemědělských dotací se bude pohlížet jako na dotační podvod. Novinářům to dnes řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Generální ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Petr Dlouhý k tomu uvedl, že zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se tak mělo dít. Nová dotační politika, která začala platit od ledna, přesunula větší část dotací k menších farmářům. Dodržování podmínek udělování dotací bude fond nově kontrolovat pomocí družic.
Menší zemědělci získají více peněz kvůli změně v takzvané redistributivní platbě, která určuje, jaká část peněz na přímé platby na hektar se rozdělí na prvních 150 hektarů. Vláda loni rozhodla, že to bude 23 procent, dříve se plánovalo deset procent. Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR, které sdružují větší zemědělské podniky, kvůli tomu organizovali několik demonstrací.
Prezident komory Jan Doležal varoval loni v červnu před tím, že v ČR se chystá „dotační tunel“. Uvedl, že budou vznikat fiktivní zemědělci, kteří budou čerpat dotace bez produkce. Komora i svaz kritizovaly mimo jiné to, že přesun peněz k menším farmářům povede k tomu, že zemědělci vyrábějící většinu produkce v Česku nebudou schopni kvůli nižším dotacím konkurovat podnikům ze zahraničí.
Nekula k protestům uvedl, že řada lidí se podle něj příliš upnula k redistributivní platbě a její výši. „Zapomněli, že ve hře byla i varianta úplného zastropování dotací pro velké podniky, kterou zavedlo například Rakousko,“ řekl. Změna nastavení podle něj vede k podpoře malých a středních zemědělců. „Jde o jednoznačně administrativně nejjednodušší způsob, který efektivně podpoří ty, kteří to potřebují. Současně zůstala zachována dostatečná podpora pro všechny zemědělce bez rozdílu velikosti,“ doplnil.
Dlouhý poznamenal, že Nekula musel vyjednávat o změnách plánu zemědělských dotací, protože hrozilo to, že by ho Evropská komise nemusela vůbec schválit. Upozornil na to, že o nové podobě Společné zemědělské politiky EU se začalo vyjednávat už v roce 2018.
Očekává, že fond letos dostane podobný počet žádostí jako loni, kdy jich bylo okolo 30.500. Pokud by se toto číslo navýšilo, naznačovalo by to podle něj, že se mohou obcházet podmínky a dělit podniky kvůli redistributivní platbě, a SZIF by na to musel reagovat.
Dlouhý podotkl, že praxe může přinést velké množství případů například převodů majetku, které nyní ani nelze předvídat. Uvedl, že SZIF má pro kontrolu své interní postupy, které nechce zveřejňovat.
Ředitel SZIF uvedl, že evropská legislativa obsahuje článek týkající se umělého vytváření podmínek. Jako příklad uvedl teoretický případ, kdy si dvousethektarovou farmu rozdělí společníci na dvě a každý z nich bude v mít padesátiprocentní podíl ve dvou nových firmách – to je z jeho pohledu účelové dělení. „Pokud z dvousethektarové farmy vzniknou dvě stohektarové a každý ze společníků s nechá 100 procent a bude mít 100 hektarů, tak je přirozené chování,“ uvedl s tím, že při posuzování bude záležet na konkrétních případech.
ČTK