Veterináři zaznamenali loni ve Zlínském kraji jeden případ trichofytózy skotu. V roce 2021 byly v regionu dva, předtím se kožní onemocnění způsobené plísní, které je přenosné i na člověka, v kraji několik let neobjevilo. Nákaza se v minulém roce vyskytla v chovu na Vsetínsku, řekl ředitel krajské veterinární správy Michal Kamarád. Díky přijatým mimořádným veterinárním opatřením se podle něj onemocnění dále nerozšířilo.
Při zjištění trichofytózy je podle Kamaráda vhodné oddělit zvířata s klinickými příznaky od ostatních a zahájit jejich léčbu terapeutickým použitím vakcíny. Následně je třeba skot nějakou dobu sledovat. „Když se v monitorovacím období nákaza znovu neobjeví, vnímá se to tak, že je nákaza zdolaná a vyřešená,“ uvedl ředitel.
Proti trichofytóze, která se u nakaženého skotu projevuje zarudnutím kůže a lysinami, existuje účinná vakcinace. Preventivní očkování doporučují veterináři především u velkých chovů, protože spóry původce nákazy přetrvávají v prostředí po mnoho let. Lépe nákaze odolávají zvířata, která jsou v dobré kondici. Chovatelé jí podle Kamaráda mohou předcházet dodržováním biologické bezpečnosti. Při přechodu mezi jednotlivými stájemi by se měli převlékat a nepoužívat v nich stejné pomůcky.
Mezi další nákazy, které veterináři ve Zlínském kraji v roce 2022 zjistili, patřila v lednu Aujeszkyho choroba u loveckého psa na Zlínsku. O rok dříve krajská veterinární správa evidovala stejnou nákazu, takzvanou pseudovzteklinu, u psa na Uherskohradišťsku. Choroba se šíří po celém světě, v České republice se zpravidla objevuje několik případů ročně. Podle veterinární správy se prakticky ve všech případech přenáší nákaza na domácí zvířata od divokých prasat, která jsou hlavními šiřiteli nemoci, protože jako jediná nákazu přežívají.
Lovečtí psi se podle Kamaráda chorobou obvykle nakazí při naháňce divočáků. Veterináři proto apelují na chovatele, aby psy nenechali olizovat krev usmrcených divokých prasat a nekrmili je čerstvým masem. Lidé by podle nich také neměli psy při venčení v lese nechávat takzvaně na volno. „To je možná prevence,“ uvedl Kamarád.
U uhynulé labutě na řece Moravě u Spytihněvi na Zlínsku zaznamenali veterináři loni v lednu nákazu ptačí chřipkou, a to subtypem H5N1, který je vysoce patogenní a existuje u něj riziko přenosu na člověka. Letos se v kraji téměř po dvou letech vyskytla ptačí chřipka i v chovu, a to v Újezdci, místní části Uherského Brodu na Uherskohradišťsku. Chovatel tam v lednu nahlásil úhyn pěti ze sedmi slepic, dvě veterináři utratili. Také v tomto případě testy prokázaly nákazu subtypem H5N1. „Od té doby žádný výskyt na území Zlínského kraje nemáme,“ řekl Kamarád.
Od loňska veterináře zaměstnává také ohnisko račího moru v Rožnovské Bečvě na Vsetínsku. Z vymezeného úseku řeky kvůli tomu rybáři nesmějí přemisťovat živé ryby a ostatní živočichy do jiného vodního toku.
ČTK