Studie poradenské společnosti KMPG, která analyzovala dopady nastavení zemědělských dotací na příští období mezi lety 2023 až 2027, je podle ředitele Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) Štěpána Kaly zkreslená a její část zabývající se zemědělskými komoditami je podle něj zavádějící. Uvedl to ve vyjádření pro Asociaci soukromého zemědělství ČR, která sdružuje malé farmáře. Studii si nechala zpracovat Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR. Prezident Agrární komory Jan Doležal uvedl, že studie pracovala s veřejně dostupnými daty.
Podle studie nastavení zemědělských dotací na období mezi lety 2023 až 2027 negativně ovlivní přibližně 2000 velkých podniků, které hospodaří na 63 procentech půdy a chovají více než tři čtvrtiny hospodářských zvířat v ČR. Asociace soukromého zemědělství dlouhodobě kritizuje to, že v ČR velká část dotací směřovala právě k největším podnikům.
Studie se zabývala dopady nastavení strategického plánu Společné zemědělské politiky EU a nastavení takzvané redistributivní platby, kterou zemědělci dostávají na prvních 150 hektarů půdy. Vláda už letos v lednu rozhodla, že v příštím období to bude 23 procent z celkové částky určené na přímé platby, které dostávají zemědělci na plochu obdělávané půdy. Původně bylo plánováno deset procent, změna způsobí, že více peněz dostanou malí farmáři.
V dopise, který ředitel ÚZEI adresoval předsedovi Asociace soukromého zemědělství Jaroslavu Šebkovi, uvedl, že studie výrazně potlačila ucelený pohled na problematiku dotací a její výsledky mohou negativně ovlivnit postoj veřejnosti ke změnám v zemědělské politice, což mohl být i její účel.
Připomněl, že dlouhodobým cílem Společné zemědělské politiky EU je podpora malých a středních podniků na úkor těch větších, jejichž ekonomická síla je zvýhodňuje. Doplnil, že mezi zeměmi EU má české zemědělství mimořádnou takzvaně duální strukturu, kde 20 procent největších podniků využívá až 90 procent podpor z Pilíře 1, což jsou přímé platby na hektar, a do jednoho procenta podniků s výměrou obhospodařovaných ploch nad 2000 hektarů směřuje více než čtvrtina těchto podpor. Právě tato argumentace podle něj ve studii chybí.
Spojování výše podpory je podle Kaly vytržené z kontextu, protože se zabývá hlavně dopady změn v redistributivní platbě a do srovnání by se měly zahrnout všechny kategorie podpor, což je běžnou praxí v analýzách dopadů zemědělské politiky, které ÚZEI zpracovává pro přípravu dotační politiky a které také vychází z dat mezinárodní sítě FADN. „Pak by bylo zřejmé, že uplatnění 23 procentní redistribuce by při nezměněných výrobních strukturách a efektivnosti mohlo snižovat celkovou ekonomiku podniků nad 1000 hektarů o zhruba čtyři až šest procent,“ dodal.
Jako zavádějící Kala označil hlavně část studie zabývající se dopady změn dotací na jednotlivé komodity, která podle něj veřejnosti sděluje, že zemědělství je mimořádně závislé na podporách. „Téměř se vnucuje, že ve studii dochází z hlediska informační etiky nikoliv k využití, ale ke zneužití údajů ÚZEI,“ dodal.
Prezident Agrární komory ke kritice studie uvedl, že KPMG pracovala s veřejně dostupnými daty sítě FADN. Doplnil, že z ní vyplývá, že změny v dotacích ovlivní podniky patřící mezi významné producenty potravin a že bez dotačních podpor je produkce pšenice, brambor, jablek i mléka nerentabilní. „To znamená, že v případě pokračování trendu snižování či úplné redukce podpor pro střední a větší podniky lze očekávat další útlum zemědělské produkce, případně její zdražení v okamžiku, kdy si bude chtít maloobchod uchovat současnou obchodní přirážku a tržní cena bude odpovídat rentabilitě bez dotačních podpor,“ uvedl.
ČTK