Zákon o významné tržní síle, který má chránit dodavatele velkých obchodních řetězců před jejich nekalými praktikami, se zřejmě bude vztahovat i na menší firmy než dosud. Některá jeho ustanovení se také zpřísní. Novelu zákona, která mění definici významné tržní síly podle evropských předpisů, dnes schválila Sněmovna. Na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu ji ještě rozšířila. Nově mají mít podle vládního návrhu významnou tržní sílu podniky s obratem od dvou milionů eur, tedy asi 50 milionů korun za poslední účetní rok.
Podle poslaneckého pozměňovacího návrhu poslanců Karla Smetany (KDU-ČSL) a Josefa Kotta (ANO) bude mít významnou tržní sílu i takový odběratel, jehož roční obrat v tuzemsku přesáhne pět miliard korun. Významnou tržní sílu bude mít i odběratel s obratem do pěti miliard, pokud je ovládanou osobou a pokud jeho obrat společně s obratem ovládající osoby přesáhne pět miliard. Významnou tržní sílu bude mít i nákupní aliance, pokud společný obrat jejích členů v tuzemsku překročí pět miliard.
Ze zákona podle vládního návrhu zmizí dosavadní ustanovení, které definuje významnou tržní sílu. Podle nynějšího znění zákona je to takové postavení odběratele, v jehož důsledku si odběratel může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících.
Opoziční poslanci hlavně z hnutí ANO měli původně k vládnímu návrhu značné výhrady. Pochybovali, že novela zákon zlepší, a naopak vyjadřovali obavy z toho, že postavení dodavatelů zhorší.
Zemědělský výbor své doporučení k novele zákona poslancům letos v srpnu nevydal. Pro žádné usnesení se tehdy nenašla většina. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) poté vyvolal jednání s autory pozměňovacích návrhů. Výsledné pozměňovací návrhy vzešlé z jednání by podle něj měly zlepšit postavení potravinářů a zemědělců jako dodavatelů. Pozměňovací návrh poté označil za oboustranně přijatelné kompromisní řešení.
Návrh zákona podle ministerstva zemědělství zároveň doplňuje seznam konkrétních nekalých praktik proti současnému znění z roku 2009. Sankce tak budou nově hrozit například odběrateli požadujícímu po dodavateli zemědělského nebo potravinářského zboží peníze za reklamu, na které se předem nedohodli. Za nekalou obchodní praktiku bude považováno i zrušení objednávky zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků podléhajících rychlé zkáze v době kratší než 30 dnů přede dnem jejich dodání.
Na návrh Karla Smetany (KDU-ČSL), Josefa Kotta (ANO) a Petra Bendla (ODS) doplnila Sněmovna do novely další nekalé praktiky. Půjde například o podmiňování dodávek využitím služeb třetí strany, jejichž podmínky a cenu stanoví odběratel. Další novou nekalou praktikou má být například požadavek, aby dodavatel hradil náklady na své produkty prodávané v propagační akci, pokud odběratel před zahájením propagační akce neupřesní období a neuvede předpokládané množství výrobků, které budou objednány se slevou.
ČTK