Evropská unie chce více podporovat rozvoj moderních technologií a postupů v zemědělství. Půjde například o využití navigačních zařízení, dronů nebo genomických technik, což by mělo přispět ke zvýšení produkce potravin a omezení negativních vlivů klimatických změn. Evropská komise by k tomu měla vypracovat návrh předpisů pro nové postupy ve šlechtitelství rostlin. Po dnešním neformálním jednání ministrů zemědělství zemí EU v Praze to řekl český ministr zemědělství Zdeněk Nekula. Ministři budou na konci září jednat také o rozšíření koridorů pro převoz obilí z Ukrajiny.
Ministři členských zemí EU se podle Nekuly dnes shodli na nutnosti většího využití inovací a vědeckých objevů v zemědělství. Unie proto bude podporovat využití moderních technologií, jako jsou chytré navigace, drony, meteostanice a další zařízení. Podle českého ministra by měly pomoci šetřit nejen náklady zemědělců, ale také vodu nebo hnojiva. „Možná nastal čas na přehodnocení některých tradičních přístupů v produkci potravin ve prospěch nových moderních technik,“ dodal český ministr.
Rada EU se zabývala také novými postupy, jako jsou například genomické techniky, při nichž se mění genom organismu. Techniky mají zlepšovat výživové vlastnosti plodin a zároveň snížit potřebu využívání pesticidů a jiných látek. „Nutně potřebujeme plodiny odolné proti suchu, mrazům, chorobám a škůdcům, které vyžadují méně pesticidů a umělých hnojiv,“ řekl český ministr. Zdůraznil, že nové metody by měly pomoci i s přístupem k půdě a okolnímu životnímu prostředí.
Nekula v této souvislosti upozornil, že k tomu bude nutné změnit zastaralý legislativní rámec v Evropě. Komise by proto měla vypracovat návrh předpisů pro nové postupy ve šlechtitelství rostlin.
K jednání ministrů zemědělství byli dnes přizváni také jejich protějšci z Ukrajiny, Gruzie a Moldavska. Evropští ministři se po jednání s nimi dohodli na nutnosti rozšířit koridory pro převoz obilí zejména z Ukrajiny, která čelí ruské invazi, do dalších zemí. Rada EU o tom bude podle Nekuly jednat 26. září v Bruselu.
Eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski k tomu doplnil, že v srpnu se z Ukrajiny vyvezlo 4,5 milionu tun obilí, z toho tři miliony tun se dopravily přes pozemní koridory, takzvané trasy solidarity. Vývoz obilí z Ukrajiny podle něj nemá negativní vliv na evropský trh. „Většina obilí z Ukrajiny se vyváží mimo EU, “ řekl. Podle údajů Organizace OSN pro výživu a zemědělství pochází téměř 40 procent celkového dovozu pšenice do Afriky z Ruska a Ukrajiny. Před válkou vyvážela Ukrajina až šest milionů tun obilí měsíčně.
Wojciechowski také řekl, že komise již schválila devíti zemím jejich strategické plány dotací pro následující období mezi lety 2023 až 2027.
Česká republika předsedá Evropské unii od začátku července do konce roku. Příští jednání na ministerské úrovni se v Praze uskuteční 22. září, kdy se sejdou ministři zodpovědní za ochranu spotřebitele.
ČTK