Zemědělství v Evropské unii přispívá k celosvětovému zásobování potravinami jen omezeně a v současnosti je spíše drahým supermarketem než světovou sýpkou. EU je přitom největším světovým vývozcem zemědělsko-potravinářských produktů. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnil Světový fond na ochranu přírody (WWF). Upozorňuje například, že země EU dovážejí více kalorií a bílkovin, než prodávají do jiných regionů. Tím připravují ostatní trhy o 11 procent kalorií a 26 procent bílkovin.
Z ekonomického hlediska je tak EU největším vývozcem, pokud se ale týká skutečně důležitého hlediska výživy, vykazuje značný obchodní deficit. Spotřebovává tak více, než je její spravedlivý podíl, a její vysoká úroveň produkce potravin je možná pouze díky masivnímu dovozu zdrojů.
Potravinová expertka WWF Tanja Drägerová agentuře DPA řekla, že jedním z důvodů je, že EU vyváží především kvalitní potraviny, jako je čokoláda nebo maso. Dováží však levné produkty, jako je kakao, sója nebo krmivo pro zvířata. „V mnoha zemích lidé potřebují obilí, ne hovězí maso a chardonnay,“ řekla Drägerová.
Zpráva ukazuje, že dovoz potravin do EU a domácí produkce jsou v zásadě neudržitelné, protože ničí přírodní zdroje, způsobují odlesňování a vyčerpávají zásoby ryb po celém světě. Až 40 procent potravin vyprodukovaných v EU se také nikdy nesní, což představuje obrovské náklady pro klima a biodiverzitu. Snaha zvýšit produkci potravin v EU v reakci na současnou celosvětovou potravinou krizi, jak navrhují někteří politici a lobbistické skupiny, by tyto problémy pravděpodobně ještě prohloubila. EU by tak spíše měla změnit svoji spotřebu.
„EU musí produkovat a spotřebovávat jinak. Musí se například snížit stavy hospodářských zvířat a zvýšit podíl půdy využívané k pěstování obilovin, luštěnin, zeleniny a ovoce pro lidskou spotřebu,“ navrhla Drägerová. V současnosti například nejméně polovina produkce obilovin v EU končí jako krmivo.
Zpráva rovněž kritizuje plýtvání potravinami . V EU se každým rokem vyhodí obrovské množství potravin, podle odhadů až 173 kilogramů na osobu. Vysoké ztráty jsou ale také v zemědělských podnicích, které jsou často přehlíženy. Podle odhadů se na celém světě v době sklizně nebo krátce po ní ztratí 1,2 miliardy tun potravin určených pro lidi. To je přibližně 15 procent celkové produkce.
ČTK