Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) chce, aby na podporu zemědělců zasažených vysokými cenami energií nebo hnojiv směřovalo 540 milionů korun ze státního rozpočtu jako spoluúčast na finanční pomoci z EU. Nekula uvedl, že podporu pro zemědělce vyjednal na středeční radě ekonomických ministrů, návrh musí ještě schválit vláda. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Půl miliardy korun na potraviny má také dostat Správa státních hmotných rezerv (SSHR).
Evropská komise koncem března představila podpůrná opatření pro nejvíce ohrožená odvětví zemědělství. ČR dostala 270 milionů korun, které může ze státního rozpočtu navýšit až o dvojnásobek této částky.
„Celkem tak zemědělci dostanou navíc 810 milionů korun. Rozdělíme je zejména odvětvím, která jsou ohrožená například vysokými cenami energií, hnojiv nebo současnou složitou situací na mezinárodních trzích,“ uvedl Nekula. Příspěvek podle něj dostanou chovatelé prasat, drůbeže a krav na mléko. Peníze dostanou také pěstitelé jablek a brambor.
Podle Nekuly má finanční podpora pomoci zajistit dostatek potravin. Ministr také uvedl, že vyjednal dalších 500 milionů korun pro Správu státních hmotných rezerv. Peníze by měly sloužit hlavně k nákupu potravin a zemědělských komodit.
Nekula už dříve uvedl, že velkou rozkolísanost cen vyřeší zákon o cenách, který by například limitoval slevové akce. Rovněž řekl, že si přeje rovnoměrné rozložení zisku mezi obchodníky, výrobce potravin a zemědělce. „Přejeme si více stabilitu než rozkolísanost cen. To řeší zákon o cenách, kterému se budeme věnovat v následujícím období,“ dodal. Podle ministra dochází k extrémním slevovým akcím, které likvidují české zemědělce, kteří nemohou dlouhodobě prodávat své produkty za podnákladové ceny.
Ceny potravin v České republiky stouply v meziročním srovnání o desítky procent. V polovině dubna si lidé nejvíce podle dat Českého statistického úřadu připlatili za pšeničnou hladkou mouku, která zdražila zhruba o 60 procent. Chléb a bílé pečivo proti loňskému čtvrtému měsíci zdražily zhruba o třetinu, za máslo nebo brambory zaplatili lidé meziročně asi o čtvrtinu více.
ČTK