Mrazy, které na nejbližší dny předpověděli meteorologové, mohou poškodit některé rané třešně v jižních Čechách. Když bude mráz silný, pomrznou i pupeny. Zemědělcům mohou zmrznout rané pšenice nebo jarní ječmeny. Víc než mráz trápí zemědělce a pěstitele sucho, řekli.
„Vegetační stadium jak třešní a višní, tak jablek je ve stavu, že by mráz ještě neměl vadit. Je ale otázka, jaký bude; momentálně není vegetace tak pokročilá. Můžeme je chránit zatím jenom postřikem, nejsme zařízení na to, abychom dělali ochranu vodou. Pokud bude teplota pod minus čtyři, tak už to nemá smysl,“ řekl ředitel firmy Zemcheba z Chelčic na Strakonicku Jaroslav Muška.
Předloni mráz v kraji nejvíc poškodil třešně, asi z poloviny. Zemcheba jich ročně sklidí 90 tun. Teď kvetou zatím jen rané třešně, řekl předseda Unie ovocnářů jižních a západních Čech Petr Leber. „To ostatní je sotva narašené. Když to zmrzne v pupenech, těžko s tím něco naděláme. Chlapi mají zařízení na tvorbu mlhy, dají se pálit balíky (slámy), ale jestli bude 12 pod nulou, jsou všechna opatření k ničemu. Před dvěma lety nám zmrzlo skoro 70 procent, to se pak neurodí skoro nic,“ řekl Leber.
Od dnešního večera se podle meteorologů objeví skoro v celé zemi mrazy. Velké obavy z toho nemá agronom lišovské firmy Kooprodukt Ondřej Liška. „Může se stát, že nám pomrznou rané pšenice, které se už vytahují nahoru, tam už se začíná tvořit klas. Mohou být trochu pocuchané řepky, ale myslím si, že mráz nebude dlouhodobý. Ovocnářům, když kvetou stromy, stačí drobet, aby to kvítky popálilo a přišli o úrodu. U nás by mráz musel být dlouhodobější. Pro ozimy by jeden mráz takový problém být neměl. Riziko je pro ty, kteří seli dřív jařiny, třeba jarní ječmeny anebo jetele,“ řekl Liška.
Zima byla poměrně mírná, ozimy přezimovaly bez větších potíží, uvedla agrární komora. Poškodilo je jen sucho a to, že se sely poměrně pozdě, kvůli vytrvalým dešťům koncem léta.
„Mráz je nebezpečnější pro části rostlin, které souvisí s jejich rozmnožováním, což jsou hlavně květy. V této fázi ale většina porostů zemědělských plodin u nás v kraji ještě není. Více nás trápí dlouhodobé sucho; přestože v posledních dnech nějaké srážky padly, pořád to není dost,“ řekla ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná.
Na jihu Čech jsou tři oblasti, kde se jablka pěstují nejvíc – Chelčice, Krtely a Lhenice. Ovoce se v těchto sadech pěstuje od poloviny 19. století, vozilo se odsud i na císařský dvůr do Vídně.
Unie ovocnářů jižních a západních Čech sdružuje 50 pěstitelů. Její členové obhospodařují téměř 1000 hektarů ovocných sadů a deset hektarů ovocných školek. Pěstují převážně jabloně, dále třešně, višně, rybízy, slivoně, hrušně a jahody. Členové unie mají skladovou kapacitu na 15.000 tun ovoce. Zemcheba pěstuje kolem Chelčic a Lhenic ovoce na téměř 235 hektarech. Na největší ploše, na 88,3 hektaru, má jablka, ročně jich sklidí kolem 3000 tun.
ČTK