Za největší úspěchy svého ministerského působení považuje odcházející ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) prosazení maximální výměry jedné pěstované plodiny na poli na 30 hektarů, zákaz dvojí kvality potravin v podobných obalech a snížení používání pesticidů. Naopak se podle něj musí dotáhnout ústavní ochrana vody nebo centrální registr psů.
Od roku 2020 bylo možné v erozně ohrožených lokalitách mít maximálně 30 hektarů jedné plodiny v kuse. Od letošního roku tato povinnost platí pro všechny zemědělce. Přicházející koalice ale plánuje ve svém programovém prohlášení snížení této plochy v případě erozně ohrožených půd na deset hektarů.
„Těch 30 hektarů je v dané chvíli kompromis, myslím si, že je to třeba po pár letech vyhodnotit, ale do té doby neměnit,“ řekl Toman. Podle něj by se měla současná povinnost udržet tři až pět let. Poté by se mělo zhodnotit, zda se kvůli menším půdním blokům více neutužují části půd či nevzniklo větší množství přejezdů zemědělské techniky.
Toman připomněl také prosazení zákazu dvojí kvality potravin v novele zákona o potravinách, který zákonodárci schválili letos. Zatím podle něj Státní zemědělská a potravinářská inspekce žádnou pokutu za porušování nového zákazu neuložila. Podle něj je to tím, že se novinka řádně projednala s nadnárodními potravináři, kteří sami od této praxe ustupují.
Dalším pozitivním tématem je podle ministra snížení používání pesticidů. „Jsme v trojici unijních zemí, kde se spotřeba pesticidů snižuje nejvíce. Jako jeden z mála evropských stát jsme zakázali glyfosát na předsklizňovou aplikaci u plodin,“ dodal. Spotřeba přípravků na ochranu rostlin loni meziročně klesla o 4,3 procenta na 11,05 milionu kilogramů, uvedlo již dříve ministerstvo. Největší pokles podobně jako v minulých letech byl u nejpoužívanější skupiny přípravků – u herbicidů a desikantů. O rok dříve klesla spotřeba o 8,8 pct na 11,7 milionu kilogramů.
Ministerstvo zemědělství už dříve oznámilo, že od 1. ledna spustí pilotní verzi Centrální evidence psů, plnohodnotnou verzi zatím nikoliv. Je to kvůli tomu, že se novela zákona, která by dala provoz registru pod Komoru veterinárních lékařů ČR, nestihla schválit. Plnohodnotný registr by tak měl nejspíš začít fungovat až od roku 2023. Fungování registru psů přikázala předchozí změna veterinárního zákona od příštího roku, stát měl několik let na jeho připravení. Vláda už znovu tuto novelu poslala na projednání Sněmovně.
Registr bude neveřejnou evidencí, cenu za evidenci si budou účtovat soukromí veterináři. Záznamy o psech se budou z registru vyřazovat po 20 letech.
ČTK