V Plzeňském kraji, kde začaly žně ke konci července, mají zemědělci sklizen ozimý ječmen s výnosem 5,61 tuny z hektaru. Výnos je mírně nižší než loni a po Karlovarském kraji druhý nejnižší ze 14 krajů ČR. Ozimé pšenice je v silech zatím třetina s výnosem 6,21 tuny z hektaru, loni byl stejný. Řepky zatím zemědělci z polí v regionu odvezli přes 93 procent s výnosem 2,66 t/ha, loni činil 3,48 tuny. Výnosy pšenice jsou zatím s Karlovarským krajem nejnižší ze všech regionů ČR a řepky vůbec nejhorší. Minulý týden začala sklizeň jarního ječmene a tritikale (křížence žita a pšenice), kterých je zatím pod střechou šest procent. Údaje zveřejnilo ministerstvo zemědělství.
„Žně v celé zemi se posunuly do druhé poloviny. Celkem je k dnešku posekáno 52 procent obilovin. Jejich aktuální výnos je poměrně vysoký ve výši 6,38 t/ha. Je vyšší než výnosy, které byly zjištěny touto dobou v letech 2020, 2019, 2018 i 2017,“ uvedlo ministerstvo. Plzeňský kraj podle ministerských dat spolu s kraji Karlovarským a Liberecký stále zaostává, protože tam nejvíce pršelo. Celkem je v Plzeňském kraji v silech přes 35 procent obilovin s výnosem 5,91 t/ha a zatím tam nezačala sklizeň jarní pšenice, žita a ovsa.
Podle předsedy krajské agrární komory Jaroslava Šímy jsou letošní žně proti průměru minulých let zpožděné nejméně o dva týdny. Důvodem je podmáčená půda vinou častých dešťů, což ještě mnohde znemožňovalo vyjetí kombajnů a traktorů do polí. Šíma poukázal na to, že častým problémem je také polehání obilí kvůli silným větrům, dešťům i kroupám z minulých týdnů. Podmáčená půda může způsobit zhoršení kvality zrna či plísně.
Ze sousedních regionů je na tom zatím lépe Jihočeský kraj, kde je sice sklizeno zhruba stejně ozimého ječmene a řepky, ale už přes 60 procent ozimé pšenice a sedláci sečou už všechny obiloviny. Naopak v Karlovarském kraji sklidili zatím 95 procent ploch ozimého ječmene a necelých 60 procent řepky. Se sečením pšenice, žita a ovsa tam ještě nezačali.
ČTK