Dvoutýdenní zpoždění proti jiným rokům mají první seče pícnin v jižních Čechách. Příčinou je studené a deštivé květnové počasí. Nízké teploty nejvíc dopadly na kukuřici a jarní ječmen. Někde se kvůli dešti zpozdilo setí jařin. Tráva je řidší, scházelo jí teplo. Zásob sena je dost, řekli jihočeští zemědělci.
Podle meteorologů byl květen srážkově nadprůměrný a teplotně podprůměrný. V obydlených oblastech kraje bylo v průměru deset stupňů Celsia, místy spadlo i přes 200 milimetrů srážek, pršelo 25 dní.
První seče pícnin teprve začínají. „Nízké teploty a nedostatek slunce zbrzdily růst veškeré vegetace. Lokálně lze pozorovat nevyrovnané nebo prořídlejší porosty trav, jetelovin a vojtěšky. Nejhůř se s podprůměrnými teplotami vypořádává kukuřice, svědčí o tom její mdlé výhonky se zažloutlými lístky. V podhorských oblastech teprve začínají kvést šeříky a ovocné stromy,“ řekla ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná.
Vegetace a všechny práce jsou opožděné o 14 dní ve firmě Noragros z Kestřan na Písecku. Hospodaří na 500 hektarech. „Ale poslední roky byly abnormálně suché a teplé. Voda v krajině se vyrovnala. Chybí nám spíš sluníčko, které je pro vegetaci potřeba. Možná se nám budou posouvat žně do srpna, práce se budou kumulovat a bude náročné zvládnout všechno včas, ale třeba to příroda srovná,“ řekl majitel firmy Václav Nosek, který několikrát uspěl v soutěži Zemědělec roku.
Zpoždění dva až tři týdny zaznamenal místopředseda Asociace soukromého zemědělství Jan Štefl. U Studené na Jindřichohradecku hospodaří s pěti členy rodiny na 700 hektarech půdy. Chlad se projevil hlavně na jařinách. „Třeba jarní ječmeny žloutnou, protože bylo chladno, v některých oblastech i velká vlhkost půdy, a to těm ječmenům zrovna nesvědčí. Tam je možná zaděláno trochu na problém, že by úroda mohla být nižší. Kukuřice také zatím vzcházejí hrozně pomalu, jsou na mnoha místech žluté,“ řekl Štefl.
Měli problém dosít jařiny: oseli tři čtvrtě ploch, pak začalo pršet a půda byla dlouho vlhká. Složité bylo i dosázet brambory. „Děláme to systémem odkameňování půdy, takže nesmí být mokrá. Se sklizní pícnin zatím čekáme. Teď se konečně udělalo pěkné počasí, tak můžeme zahájit senoseč, doteď to nebylo možné: obden nám pršelo,“ doplnil Štefl.
Potíže měli i zemědělci z družstva Třebonín, kteří hospodaří na 850 hektarech, mají i 400 kusů skotu. „Kukuřice strádá, protože je jí zima, teď se to zlepšuje, jak bylo pár dní hezky. Trávy jsme už posekali, ale nebyly tak narostlé jako předešlé roky, protože se projevil chlad,“ řekl předseda družstva Jan Rytíř. Podle Štefla nesvědčilo trávě chladno, přestože bylo vlhko. „Tráva potřebuje i teplo, takže porosty jsou řidší. Výnos, co sledujeme na polích, tak závratný není,“ dodal Štefl.
Spodní vody je v krajině dost. Místy je naopak příliš té povrchové. „Zejména v oblastech s jílovitou, podmáčenou půdou. Některé podniky již sklidily a zakonzervovaly obilí na zeleno,“ uvedla Šťastná.
ČTK