Na chmelnicích na Žatecku pomalu začínají jarní práce. Složení brigádníků je kvůli pandemii koronaviru opět jiné než v předchozích letech. Převažují zahraniční pracovníci, ale pomohou i studenti a důchodci. Podmínky pro jarní vegetační období jsou prozatím dobré. Řekl to tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Michal Kovařík.
Zavěšování a zapichování drátků v předešlých letech prováděli hlavně cizinci. Loni platilo po vypuknutí epidemie omezení vstupu cizinců na české území. Na chmelnicích tehdy pomohli přítomní zahraniční pracovníci z průmyslových podniků, které byly zavřené. Díky výzvě rektorů zemědělských škol a ministra zemědělství se do prací zapojili studenti a místní pracovníci z řad veřejnosti. „Nezaučené party, rozdílné výkony, zajištění hygienických požadavků a testování se promítly pěstitelům do nákladů na pěstování chmele,“ uvedl Kovařík.
Letos ruční práci, kterou nelze nahradit stroji a musí se udělat v následujících týdnech, zajistí místní, agenturní pracovníci, důchodci nebo ženy na mateřské dovolené. Převážná část jsou ale podle Kovaříka pracovníci ze Slovenska, Rumunska, Bulharska nebo Ukrajiny.
Studené počasí posledních dnů může přispět k rozložení a naplánování jarních prací. Po delší době byla letošní zima srážkově i teplotně normální. „Tání sněhové pokrývky bylo pozvolné, tudíž se voda mohla lépe zasakovat do půdního profilu. Přesto stále nedošlo k vyrovnání deficitu z předešlých let,“ uvedl tajemník.
Loňská úroda byla zhruba pět procent pod dlouhodobým průměrem a meziročně klesla o 17 procent, pěstitelé sklidili 5925 tun „zeleného zlata“. „Neočekáváme, že se nižší sklizeň projeví v letošní výměře chmelnic. Pěstitelé se navzdory loňským nižším tržbám nadále snaží investovat do nových sklizňových technologií, výstavby a modernizace konstrukcí chmelnic a speciálních strojů. Veškerá produkce loňského roku byla na trhu zobchodována,“ uvedl Kovařík.
S obavou pěstitelé chmele podle Kovaříka hledí na současné vyjednávání nové společné zemědělské politiky. „Do ní Evropská komise vkládá další administrativní zátěž a řadu ekologických prvků, které jsou ale v praxi nerealizovatelné a které mohou do budoucnosti významně ovlivnit rozsah a kvalitu pěstování chmele. Jedná se například o velmi ambiciózní cíl snížit o polovinu spotřebu přípravků na ochranu rostlin, různé zatravňování, vymezování neprodukčních ploch u trvalých kultur a podobně,“ uvedl tajemník svazu.
ČTK