Ve Zlínském kraji za pět let ubylo pěstitelů vinné révy, rozloha vinic se ale zvětšila. Více než třetina vinic v kraji je starých od deseti do 29 let, tedy v plné plodnosti. Nejvíce zastoupenými odrůdami je Ryzlink rýnský a Müller Thurgau. Vyplývá to z průzkumu Českého statistického úřadu (ČSÚ) mezi pěstiteli vinné révy, kteří byli v červenci 2020 evidovaní v Registru vinic. Výsledky průzkumu, který se koná jednou za pět let, zveřejnil ČSÚ letos.
Vinice v České republice podle statistiků zaujímají plochu 18.099 hektarů, z toho 459 hektarů připadá na Zlínský kraj, což je při hodnotě zhruba 2,5 procenta druhý nejvyšší podíl mezi kraji. Nejvíce vinohradů je v Jihomoravském kraji, a to 16.957 hektarů, což činí 93,7 procenta vinic v České republice. Ze 16.541 tuzemských pěstitelů jich ve Zlínském kraji bylo 404, což je mezi kraji opět druhé nejvyšší číslo. Nejvíce je jich na jižní Moravě, a to 15.972.
Ve srovnání s rokem 2015 se počet pěstitelů vinné révy v České republice snížil o 1675, tedy o 9,2 procenta. Rozloha vinic se za pět let rozšířila o 411 hektarů, to je o 2,3 procenta. Obdobně se situace vyvíjela i ve Zlínském kraji, kde za pět let ubylo 32, tedy 7,3 procenta, pěstitelů a rozloha vinic se zvětšila o 117 hektarů, což je 34,1 procenta.
Téměř 37,8 procenta vinic ve Zlínském kraji byla vysazena před deseti až 29 lety, jde tedy o vinice v plné plodnosti. Výsadby starší 30 let tvoří 34,9 procenta, výsadby staré od tří do devíti let pak 15 procent a nové výsadby do dvou let tvoří 12,3 procenta. Například společnost Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž vysadila v roce 2019 novou vinici ve Velehradě na Uherskohradišťsku, která zabírá plochu zhruba 5,5 hektaru. Plodit by měla začít příští rok.
Většina vinic v kraji, téměř 68,1 procenta, jsou bílé odrůdy révy vinné, které rostou na 313 hektarech. Z nich zabírá největší plochu Ryzlink rýnský vysazený na 17,8 procenta plochy s bílými odrůdami a Müller Thurgau vysazený na 16,4 procenta plochy s bílými odrůdami.
Vinice s modrými odrůdami rostou na 101 hektarech v kraji. Z toho na ploše 27,9 procenta pěstují vinaři odrůdu Frankovka a na 23 procentech Zweigeltrebe.
Evropská unie povoluje od roku 2016 zvyšování rozlohy tuzemských moštových vinic, jejichž hrozny slouží pro výrobu vína, o jedno procento. Vinaři, kteří povolení v konkrétním roce dostanou, jej nemusí využít v roce získání povolení, ale mohou výsadbu rozložit až do tří let. Výsadbu vinic sleduje a povoluje Ústřední kontrolní a zkušebního ústav zemědělský.
ČTK