Mlynáři ohlásili zdražování mouky o 20 až 25 procent kvůli vzrůstajícím cenám potravinářské pšenice. Vystoupala podle nových smluv až na 5800 korun za tunu. V tiskové zprávě to uvedl předseda představenstva Společenstva mlynářů a pekařů ČR Jaroslav Chochole. Organizace sdružuje podle něj zhruba desetinu trhu českého mlynárenství, podle informací ale má stejný postoj většina trhu.
Zvýšení ceny se nemusí projevit v obchodech, prodejci podle Chocholeho mají možnost snížit marže. Naopak změna cen bude zřejmě mít největší dopad v pekárnách. Svaz pekařů a cukrářů ČR vnímá zdražování s obavami, k jednotlivým změnám cen se ale podle svého výkonného ředitele Jaromíra Dřízala kvůli obavám možného postihu ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nechce vyjadřovat.
„Zvyšování cen potravinářské pšenice na trhu ČR sledujeme již od konce sklizně v roce 2020. V lednu 2021 již tyto ceny překročily 5000 Kč/t a od března až do nové sklizně se skokově zvýší na 5300 až 5800 Kč/t, což potvrzují uzavřené smlouvy. Příčinou je zejména celková tržní situace na obilním trhu Evropy a související silná poptávka po pšenici z ČR,“ uvedl Chochole. Podle něj byla cena potravinářské pšenice loni v září 4400 Kč/tunu. Hlavními sklady pšenice v ČR jsou podle něj sila patřící do koncernu Agrofert.
Cena pšenice představuje až 80 procent celkových mlynářských nákladů, uvedl Chochole. Mouky se budou podle něj tedy prodávat o pětinu až o čtvrtinu dráže, cena se tak zřejmě zvýší o 1000 až o 1500 Kč/tunu.
„Mouka je hlavní pekařskou surovinou a růst ceny by zvýšil pekařům již tak vysoké náklady. Nejedná se však o jedinou nákladovou položku, která pekárnám od nového roku stoupla. Zvýšila se také cena oleje, vzrostla i cena cukru, náplní a droždí, které se do Česka dováží ze zahraničí,“ sdělil Dřízal. Pekárny se pak podle něj už rok potýkají s koronavirovými náklady, jako jsou dezinfekce provozů, nákup roušek a respirátorů nebo zajištění chybějících pracovníků do výroby. „Výrazně vzrostly také náklady na balení pekařských výrobků. A v neposlední řadě se od nového roku zvýšila minimální mzda,“ uvedl. V ČR jsou pak páté nejlevnější výrobky v EU, dodal na základě dat Eurostatu. Konkrétní změny cen jsou podle něj oprávněny komentovat pouze samotné pekárny. Mluvčí Agrofertu, pod který spadají největší pekárny v ČR, Karel Hanzelka situaci komentovat nechtěl.
Podle Martina Hutaře ze společnosti Probio by se nyní neměly měnit ceny žitných a pšeničných mouk v biokvalitě. Výjimkou je cena špaldové mouky, která se v této kvalitě v současnosti prodává až za 80 Kč/kg. Běžná je podle Hutaře cena mezi 50 až 60 korunami za kilogram.
Špalda je pluchatá pšenice, která se musí oloupat. Má podle něj výtěžnost do 65 procent. „Teprve potom po složitém loupání a třídění vznikne podobné zrno pšenici seté. Navíc naskakují náklady na dopravu loupání, skladování, apod. Teprve potom se špalda zpracovává podobně jako pšenice,“ vysvětlil důvod vyšší ceny.
Obilí se loni v Česku sklidilo o 4,5 procenta meziročně více, zemědělci ho svezli z polí 7,98 milionu tun. Vyplývá to z údajů, které v loni v říjnu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
ČTK