Členské státy EU definitivně schválily revizi společné zemědělské politiky Evropské unie. Informovalo o tom belgické předsednictví v Radě EU. Nová pravidla mají podpořit farmáře, kteří v minulých měsících protestovali v řadě unijních zemí a stěžovali si na nedostatečné výdělky, byrokracii, rostoucí náklady i špatné podmínky při hospodaření.
Další zemědělské protesty budou 22. května v Praze. Po metropoli bude opět jezdit zemědělská technika a demonstrace se chystá i před sídlem vlády. Rozhodli o tom zástupci Agrární komory, Zemědělského svazu a dalších nevládních zemědělských organizací ve Větrném Jeníkově na Jihlavsku. Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala by to měly být masivní protesty, nemusí být poslední. Vláda podle něj tíživou situaci v sektoru neřeší a spíš ji některými kroky i zhoršuje. Ministr zemědělství Marek Výborný řekl, že protesty zemědělců aktuální situaci neprospějí. Uvedl, že pro zemědělce se snaží udělat maximum a že postupu Agrární komory nerozumí.
V centru Varšavy protestují zemědělci proti klimatické politice Evropské unie. Přišli je podpořit politici opozičního národněkonzervativního Práva a spravedlnosti (PiS) nebo někteří zástupci krajní pravice. Podle odhadu portálu onet.pl se akce účastní 25.000 až 30.000 lidí.
Tento rok minimálne o dva týždne skôr dozrievajú prvé jahody. Ich pestovatelia v týchto dňoch už otvárajú svoje sady, aby privítali prvých zberačov. Populárne samozbery jahôd môžu spotrebitelia zažiť na viac ako 40 miestach Slovenska.
Zhruba 80 procent drůbežího masa prodávají obchodní řetězce podle Gabriely Dlouhé z Českomoravské drůbežářské unie (ČMDU) v akcích za podnákladové ceny, přičemž jeho spotřeba roste. Z údajů českého statického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že ceny jatečných kuřat meziročně klesly, byly nižší o 7,7 procenta. Problém pro chovatele je podle unie také to, že obchodníci často upřednostňují levnější drůbeží maso ze zahraničí. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy ale obchody vždy preferují české maso.
Celoeurópske protesty poľnohospodárov zo začiatku roka mali svoj význam. Európsky parlament už schválil reformu Spoločnej poľnohospodárskej politiky Európskej únie. Európski poľnohospodári sa tak dočkali zmiernenia niektorých až príliš ambicióznych a byrokratických pravidiel, proti ktorým vyšli s traktormi do ulíc mnohých európskych metropol vrátane Bratislavy. Slovenská poľnohospodárska a potravinárska komora chce teraz dosiahnuť, aby Ministerstvo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR urýchlene zapracovalo prijaté zmeny do národnej legislatívy tak, aby slovenskí poľnohospodári mohli ústupky Bruselu naplno využiť už aj v tomto roku.
Výroba masa v Česku v letošním prvním čtvrtletí dosáhla 109.381 tun, meziročně to bylo o 0,8 procenta více. Po třech letech poklesu se mírně zvýšila produkce vepřového masa. Výroba hovězího a drůbežího zůstala na podobné úrovní jako v loňském prvním čtvrtletí. Výkup mléka se meziročně zvýšil o 3,2 procenta na téměř 807 milionů litrů. V tiskové zprávě to uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).
Produkce masa bez započtení drůbežího na jižní Moravě v letošním prvním čtvrtletí stoupla o 319 tun na celkových 7048 tun masa. Meziročně to představuje nárůst o 4,7 procenta. Jde o netypický vývoj, dlouhodobě výroba masa v kraji klesá. Největší podíl na zvýšení má růst výroby vepřového. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Místo obvyklých 130 tisíc tun letos tuzemští pěstitelé ovoce sklidí kvůli silným mrazům jen pětinu, zhruba 30 tisíc tun. Vyplývá to z upřesněných odhadů Ovocnářské unie ČR. Sklízet se bude jen v části Moravy, v Čechách mrazy sady zdevastovaly totálně, poškozeno je 95 až 100 procent stromů. V Čechách navíc mrazy ve stejném rozsahu zničily i vinohrady. Velké škody mají i pěstitelé sazenic stromků, ať už lesních nebo ovocných. Pomoc zasaženým sektorům dnes projednala vláda.
Postupující sucho v některých částech Česka působí zemědělcům stále větší potíže. V mnohých regionech v dubnu pořádně nepršelo a zaseté jarní plodiny zatím čekají na vodu, aby vůbec vzešly. Vyplývá to z hlášení zemědělců pro web Intersucho. Někteří už očekávají snížení výnosů. Kromě sucha navíc škodil v minulých dnech i mráz, který páchal škodu nejen na ovocných stromech a vinicích.
Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy Sněmovna schválila v mírnější podobě, než jak ji navrhla vláda. Do vládní předlohy doplnila zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. Upravenou novelu nyní dostanou k posouzení senátoři.
Na jednání vedení Agrární komory, vedení Zemědělského svazu ČR a dalších nevládních organizací zastupujících české zemědělce byly projednány plány na další protestní akce, které by se měly konat 22. května 2024 v Praze. Důvodem je stále trvající a stupňující se nespokojenost zemědělců s agrární politikou ČR a EU.
Minister pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR Richard Takáč vymenoval v súlade so zákonom do funkcie ústredného riaditeľa Štátnej veterinárnej a potravinovej správy SR (ŠVPS) MVDr. Martina Chudého.
České zemědělství si prochází krizí, kterou ještě prohloubily následky silné mrazové vlny v průběhu letošního jara. Přesto ministr zemědělství Marek Výborný neodpověděl do konce dubna na návrhy Agrární komory České republiky a dalších zemědělských nevládních organizací, které by sektoru pomohly, a problémy bagatelizuje. Prezidium Agrární komory ČR rozhodlo, že doporučí na mimořádném jednání představenstva této největší zemědělské nevládní organizace v Česku a za účasti vedení dalších nevládních organizací uspořádání masivních protestních akcí 22. května v Praze. Představenstvo Agrární komory ČR o tom rozhodne 10. května na svém jednání ve Větrném Jeníkově.
V Česku se letos kvůli silným mrazům místo 138.000 tun ovoce sklidí asi 30.300 tun. Po jednání se zástupci ovocnářů, vinařů a lesních školek to na tiskové konferenci v Praze řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Pro všechny pěstitele, jejichž produkce byla poškozena mrazem, je podle něj ministerstvo zemědělství (MZe) připraveno aktivovat program na řešení rizik a krizí v zemědělství. Materiál v úterý předloží vládě. Prioritou přitom podle Výborného budou právě ovocnáři, u kterých se ministr chce navíc zaměřit na ty pěstitele, kde škody přesahují 50 procent. Nejhorší sklizeň ovoce od 90. let byla v roce 2011, kdy činila 101.249 tun.
Agrární komora požaduje po ministerstvu zemědělství peníze také pro další odvětví zasažená mrazem. Výrazně poškození jsou podle komory například pěstitelé zeleniny, brambor, klasických polních plodin či cukrovky a dubnové mrazy zasáhly také lesní školky. Prezident Agrární komory Jan Doležal o maximální možnou mimořádnou finanční podporu požádal v dopise ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL).
Aktuální rozloha chmelnic v Česku je 4851,8 hektaru, což je mírně méně než loni v srpnu i než před rokem. Na konci loňského dubna bylo o 23 hektarů více, v srpnu to bylo o devět hektarů více než nyní. Nižší je v porovnání s loňským rokem také plocha nově vysazených chmelnic. Těch letos pěstitelé vysadili 195,9 hektaru, což od srpna představuje snížení o 15,7 hektaru. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková.
Chovateľov hospodárskych zvierat, rovnako ako všetkých poľnohospodárov, znepokojuje stav pomalšieho vyplácania priamych platieb. Za situáciou stojí neskoršie a pomalšie administrovanie jednotných žiadostí poľnohospodárov, oproti rokom minulým. To všetko je spôsobené stavom v akom našlo terajšie vedenie rezort pôdohospodárstva a pôdohospodársku platobnú agentúru. Farmári zdôrazňujú, že museli splniť nové a náročné podmienky v stanovených lehotách, ale následné vyhodnocovanie Platobnou agentúrou trvá dlhšie, ako by očakávali. To by podľa informácií od našich členov mohlo mať nepriaznivý dopad na stavy chovaných zvierat, čomu sa snažíme zabrániť. Pôdohospodárska platobná agentúra má na vyplatenie agrodotácií stanovenú lehotu do konca júna.
