Intenzivní sucho, se kterým se zemědělci v tomto roce musí potýkat bude mít nejspíš za následek nedostatek kvalitního krmení pro dobytek. Toto se zvláště bude týkat kukuřice, která je na nedostatek vláhy citlivá. Výpadek kvalitního objemného krmiva mohou zemědělci nahradit směsí z jílků mnohokvětých a festulolií typu jílku mnohokvětého, nebo jílkovou směsí doplněné o jetel nachový a v případě Landsberské směsi také o vikev ozimou.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) požádal eurokomisaře pro zemědělství Janusze Wojciechowského, aby řešil situaci kolem dovozu zemědělské produkce z Ukrajiny od Evropské unie. Týká se to hlavně obilovin a drůbežího masa, které ovlivňují evropský trh. V tiskové zprávě to uvedlo ministerstvo zemědělství (MZe). Na dotaz uvedlo, že dovoz obilovin do ČR je za období od 1. července 2022 do letošního 30. června meziročně o více než 30 procent vyšší. Agrární komora ČR už dříve upozorňovala na data Českého statistického úřadu, podle kterých se z Ukrajiny do ČR letos do konce května dovezlo 31.736 tun obilovin, za celý rok 2022 to bylo 27.459 tun.
Zemědělcům, kteří se věnují hlavně výkrmu drůbeže, kvůli nižším cenám obilovin řada zpracovatelů od srpna snížila výkupní ceny. Kvůli plánu vlády na krácení dotačních podpor i snižování rentability své produkce tak budou už v září uvažovat o omezování chovů. ČTK to dnes řekla předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Poukázala také na to, že loňské zisky zpracovatelů drůbeže, na které se často upozorňuje, nelze srovnávat s prvovýrobci. Některé firmy, včetně například Vodňanského kuřete z holdingu Agrofert, očekávají, že letos skočí ve ztrátě.
Výroba masa v letošním druhém čtvrtletí meziročně klesla o 2,2 procenta. Způsobil to výrazný pokles výroby vepřového, kterého se meziročně vyprodukovalo o 6,7 procenta méně. Porážky prasat klesly meziročně o 6,2 procenta na 540.600 kusů. U hovězího masa naopak výroba vzrostla o čtyři procenta a o 1,1 procenta vzrostla výroba drůbežího masa. Výkup mléka se meziročně zvýšil o 1,9 procenta na téměř 806 milionů litrů. V tiskové zprávě to uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).
Zemědělci sklidili 45 procent osetých ploch obilovin a téměř 77 procent ploch řepky. Oproti loňskému roku se žně opožďují, podle ministerstva zemědělství žně zpomalily vydatné srážky především v závěru minulého týdne. Loni bylo na konci prvního srpnového týdne sklizeno přes 78 procent ploch obilovin a 92 procent ploch řepky. V dnešním žňovém zpravodajství to uvedlo ministerstvo zemědělství. Z polí se zatím sklidilo zhruba 3,66 milionu tun obilovin. Průměrný výnos 6,52 tuny na hektar je zatím téměř o 12 procent vyšší, než byl loňský průměr.
Sklizeň v jižních Čechách brzdí deštivé počasí. Za poslední týden se práce moc neposunuly. Zatímco ozimý ječmen je posečený všechen, pšenici nemají jihočeští zemědělci takzvaně pod střechou ani z poloviny. Řepka je sklizená z 85 procent, průměrný výnos je 3,28 tuny z hektaru. U obilovin je průměrný výnos šest tun z hektaru, loni byl kolem 6,14 tuny z hektaru. Loni touto dobou žně pomalu končily. Vyplývá to z informací jihočeské agrární komory.
Zemědělci na jihu Moravy k dnešnímu dni sklidili přes 78 procent osetých ploch obilovin a téměř 94 procent řepky. Výnosy jsou zatím ve srovnání s loňským rokem o něco vyšší, výjimkou jsou žito a oves, kde ale dosud není sklizena ani polovina všech osetých ploch. Průměrný výnos na hektar je u obilovin i řepky vyšší než v loňském roce. Vyplývá to z informací, které zveřejnilo ministerstvo zemědělství.
Žně v Olomouckém kraji již druhý týden brzdí deštivé počasí. Za uplynulý týden sklidili zemědělci z celkové plochy 90.474 hektarů obilovin jen dalších zhruba sedm procent, vyplývá z informací ministerstva zemědělství. Zemědělci se obávají toho, že se dlouhodobý déšť na konci sklizně projeví i na výnosech. Zvýšit je naopak může u kukuřice, cukrovky, ale také u chmele.
Populace hrabošů polních se v červenci v České republice ve srovnání s červnem téměř ztrojnásobila. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) v tiskové zprávě informoval, že průměrný počet aktivních nor na hektar vzrostl na 542 z červnových 208, což představuje 2,7 násobek takzvaného prahu škodlivosti. Ten stanoví hranici, kdy škody způsobené hraboši přinášejí ekonomické ztráty.
Plochy s konzumní zeleninou letos na jaře v Česku meziročně klesly téměř o tři procenta na 11.396 hektarů, přičemž provoz omezily hlavně menší farmy. S odkazem na údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) o osevních plochách zemědělských plodin to řekla tajemnice Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Zuzana Přibylová. Zelináři se v poslední době kvůli vysoké inflaci potýkají s rostoucími náklady na pěstování a skladování zeleniny. Uvádějí, že zároveň mají dlouhodobě problém získat za svou produkci adekvátní cenu.
Státní pozemkový úřad zvýší od 1. srpna pachtovné za pronájem zemědělské půdy. Nově to bude 5,8 procenta z průměrné ceny, doposud to od roku 2014 bylo 2,2 procenta. Změny se budou týkat i již uzavřených smluv, podle úřadu jich je zhruba 13.000. Do státního rozpočtu by to mělo přinést navíc až 200 milionů korun ročně. Úřad to uvedl v tiskové zprávě.
Zemědělci sklidili 40 procent osetých ploch obilovin a 65 procent řepky. Žně, stejně jako předminulý týden, pokračují pomaleji než minulý rok. Loni bylo touto dobou sklizeno přes 60 procent ploch obilovin a 78 procent ploch řepky. Vyplývá to ze žňového zpravodajství ministerstva zemědělství. Průměrné výnosy obilovin zatím dosahují 6,53 tuny na hektar, o 12 procent více než loni.
Sklizeň na jihu Čech zemědělcům v minulých dnech zkomplikovalo deštivé počasí. Region zasáhly kromě přeháněk i bouřky. Zemědělci zatím sklidili zhruba 30 procent obilovin a 65 procent řepky olejné. Řekla to ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná. Tempo prací je pomalejší než loni, kdy na konci července byli zemědělci za polovinou sklizní.
Po deštivém počasí v minulém týdnu se rozsah půdního sucha v České republice zmírnil, nejvyšší stupeň půdního sucha není momentálně nikde v Česku. Tři nejhorší stupně sucha podle aktualizovaných údajů portálu Intersucho panovaly pouze na 1,4 procenta území, o týden dříve bylo některým ze tří nejvyšších stupňů sucha zasaženo 75,6 procenta území České republiky. Některý z pěti stupňů sucha platí aktuálně na 31,1 procenta území, před týdnem to bylo 97,9 procenta území Česka.
Letní vítr roznášel pach spáleného obilí po jihoukrajinské stepi, pryč od zbytků tří ruských řízených střel, které zasáhly nenápadné kovové hangáry. Bosí a do půli těla svlečení muži s patami zčernalými od popela metli nespálené obilí na hromady a čekali na nakladač, jehož řidič obratně objížděl pokroucené kusy kovu i raket navzdory rozbitému čelnímu sklu. Doufali, že se jim podaří předběhnout příští déšť a zachránit zbytky úrody. Podobnou situaci letos zažívají desítky ukrajinských zemědělců, napsala agentura AP.
Polsko kvůli ochraně svého zemědělství nepustí do země po 15. září levné ukrajinské obilí, uvedl v polském rozhlase místopředseda vlády a šéf vládní strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczynski.
ržby skupiny Zlatá vejce, která do obchodů distribuuje vejce čtyř významných producentů, loni poprvé od jejího založení překročily miliardu korun. Vzrostly o 29 procent na 1,13 miliardy Kč. Společnost to uvedla ve výroční zprávě za loňský rok. Do obchodů dodává až 400 milionů vajec ročně. K rekordním tržbám podle ní vedl hlavně nedostatek vajec na evropském trhu kvůli šíření ptačí chřipky. Export skupině vzrostl až trojnásobně, na českém trhu prodala vajec méně. Například pro společnost Mydlářka, která má ve skupině čtvrtinový podíl, byl podle její výroční zprávy chov nosnic nejúspěšnější v historii firmy. Společnosti Proagro Nymburk zvýšila zisk na více než pětinásobek roku 2021.
Zemědělské družstvo Haňovice, které se kromě tradiční rostlinné a živočišné výroby specializuje také na pěstování rajčat ve skleníku, loni zvýšilo čistý zisk o 38 procent na 35,7 milionu korun z 25,8 milionu korun v roce 2021.Jeho tržby vzrostly o 44 milionů korun na 292,6 milionu korun. Informace pochází z výroční zprávy ZD Haňovice.
Česká republika by měla stejně jako Polsko, Slovensko nebo Maďarsko zavést embargo na dovoz některých zemědělských plodin z Ukrajiny. V tiskové zprávě to uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. ČR spolu s Německem nebo Francií po jednání v Bruselu možné prodloužení embarga, které zatím platí do 15. září, kritizovala. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) není dlouhodobě udržitelné a prospěšné, aby se unijní země dělily na různé kategorie podle možnosti dovozu zboží z Ukrajiny.
Bramborovým polím v Česku škodí sucho, výnosy sklízených raných odrůd v Polabí jsou nižší. Brambory jsou dražší. Při prodeji ve velkém dostávají zemědělci za kilogram 12 až 14 korun, přibližně o polovinu víc než ve stejné době před rokem. Řekl to předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček před bramborářským seminářem v Jitkově. Později sklízeným bramborám na Vysočině by ještě mohl pomoci déšť, pokud začne pršet v nejbližší době.
