Ministerstvo zemědělství by příští rok mělo hospodařit s výdaji 53,7 miliardy korun. Oproti letošnímu rozpočtu je to pokles o 3,8 miliardy korun, tedy o 6,6 procenta. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, který vláda poslala do Sněmovny.
Hroznů z jihomoravských vinohradů bude letos o něco méně, díky teplému podzimu je ale jejich kvalita dobrá, vysoké teploty uplynulých dvou týdnů prospívaly zejména modrým odrůdám, bílé musí vinaři rychle sklízet, aby nepřišli o žádoucí kyseliny. Řekli to oslovení zástupci vinařů i odborníci.
Vláda schválila mimořádnou podporu 243 milionů korun pěstitelům ovoce, zeleniny a chmele a producentům mléka. Na sociální síti X to uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Ministerstvo zemdělství už dříve uvedlo, že tato odvětví jsou v důsledku války na Ukrajině nejvíce zasažena narušením trhu a která se potýkají s výrazným zvýšením cen energií, krmiv nebo hnojiv. Z částky 243 milionů korun tvoří 163 milionů korun podpora Evropské komise, dalších 80 milionů korun půjde ze státního rozpočtu.
Slovensko se zpožděním spouští program poskytování úlev z povinných sociálních odvodů, které platí potravináři a některé další firmy. Vyplývá to z oznámení Sociální pojišťovny, která na Slovensku kromě jiného vybírá sociální odvody. Původně se počítalo s tím, že projekt začne v srpnu, Bratislavě ale k tomu chyběl potřebný souhlas Evropské komise (EK), který Slovensko získalo až v uplynulých dnech. Pojišťovna v prohlášení také uvedla, že dotčeným zaměstnavatelům úlevy automaticky vyplatí zpětně.
Státy V4, tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, chtějí vyzvat Evropskou komisi, aby zavedla vratnou kauci na export ukrajinského obilí. Kauce má přimět obchodníky, aby nenechávali ukrajinskou zemědělskou produkci na evropském trhu. Novinářům to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) po jednání s resortními kolegy ze států V4 ve Znojmě.
Zemědělské družstvo Maleč na Havlíčkobrodsku, které patří mezi tradiční pěstitele kmínu, mělo letos u tohoto koření průměrnou úrodu. Z hektaru sklidilo přes jednu tunu kmínu. Řekl to agronom Josef Linhart, který je zároveň předsedou spolku Český kmín sdružujícího pěstitele. Družstvo má také linku na čištění kmínu.
Kvůli dalšímu výraznému přibývání hrabošů mohou sedláci od pátku pokládat do nor vyšší než běžně povolené množství jedu. Rozhodl tak Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZUZ), napsala v tiskové zprávě jeho mluvčí Ivana Kršková. Ústav v první polovině září evidoval nejvyšší hodnoty populace hraboše na Moravě. Opatření je platné do 20. ledna 2024.
Moderní i historickou orbu na polích budou moci lidé vidět příští sobotu v Chrudimi. Uskuteční se tam jubilejní 50. ročník mistrovství České republiky v orbě. Registrovaných je 44 oráčů. Ti nejlepší pak pojedou na mistrovství světa. Řekl to místopředseda Společnosti pro orbu Lubomír Neudert.
Dotace v zemědělství ze státního rozpočtu by v rozpočtu na příští rok měly klesnout jen minimálně. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) chce, aby se udržela částka 2,5 miliardy korun, řekl ve svém vystoupení při příležitosti oslav 30. výročí Agrární komory ČR. V letošním rozpočtu bylo na národní dotace určeno 2,7 miliardy korun. Vláda již zrušila dotaci pro potravinářské podniky, na které se mělo rozdělit 230 milionů korun. Zrušil se také dotační program na chov dojnic a skotu bez produkce mléka, kde se má podle odhadu ministerstva uspořit přes 300 milionů korun.
Pěstitelům chmele se nedaří výrazný růst nákladů promítnout do jejich prodejních cen. Důvodem jsou hlavně dlouhodobé smlouvy s odběrateli, které se uzavírají na tři až pět let. Náklady na hnojiva jim loni vzrostly meziročně až na čtyřnásobek, za energie při sklizni platily o téměř 150 procent vyšší ceny. Ministerstvo zemědělství (MZe) to uvedlo v odůvodnění nařízení o letošní mimořádné podpoře pro zemědělce. Rozdělit by se mělo zhruba 240 milionů korun. Dostat by ji měli pěstitelé chmele, ovoce, zeleniny a chovatelé skotu.
Bulharsko dočasně zastaví dovoz slunečnicových semen z Ukrajiny. Vláda v Sofii o tom rozhodla po dohodě s bulharskými pěstiteli, kteří v uplynulých dnech proti importu ukrajinských zemědělských produktů protestovali. Informovala o tom rozhlasová stanice BNR.
Vládní konsolidační balíček poškodí zemědělské podniky a druhotně může zapříčinit zdražování potravin, míní někteří zemědělci. Navržené zvýšení daně ze zemědělské půdy sice státu přinese až dvě miliardy korun ročně, ale dříve či později se promítne do cen tuzemských potravin. Novinářům to řekl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.
Žně v Pardubickém kraji skončily s průměrným výsledkem. Hodně ho ovlivnilo počasí, zpočátku deště, poté sucho, řekl novinářům viceprezident Agrární komory a ředitel zemědělské firmy Klas Nekoř na Orlickoústecku Leoš Říha. Výnosy v kraji jsou podle něj menší než loni a nižší než letošní průměr v Česku.
Produkce drůbežího masa v Česku loni klesla o čtyři procenta. Je to první pokles od roku 2013. Vliv na to měla inflace, která změnila spotřebitelské chování. Rentabilitu producentů drůbeže ohrožuje levný dovoz, roste import ze Slovenska i z Ukrajiny. Na jednání sněmovního zemědělského výboru to dnes řekl náměstek ministra zemědělství Miroslav Skřivánek. Výbor přijal usnesení, ve kterém ministra žádá o intenzivní kontrolu dovozů a zveřejňování výsledků.
Agrární komora ČR, která letos slaví 30. výročí od založení, musí obhajovat i samotnou existenci zemědělství a jeho místo v české ekonomice. Důležité je i vstupování do legislativního procesu, aby se udrželo konkurenceschopné prostředí pro české zemědělce včetně vyjednávání o reformách Společné zemědělské politiky EU či pomoc firmám s orientací v dotačních podporách. V rozhovoru to řekl prezident komory Jan Doležal.
Dovoz ukrajinského obilí do EU má stále velmi negativní vliv na české zemědělce a může výrazně zasáhnout menší farmáře. Zároveň se již objevují nabídky, aby čeští zemědělci prodali svou produkci do bioplynových stanic například v Německu. EU by měla řešit nefunkční koridory solidarity dotací přepravy a zároveň důsledným sledováním pohybu komodit. V rozhovoru to řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Polsko, Maďarsko a Slovensko minulý týden odmítly zrušit svá embarga na dovoz ukrajinského obilí. Ukrajina kvůli tomu podala stížnost u Světové obchodní organizace (WTO).
Žaloba Ukrajiny ohledně slovenského zákazu dovozu ukrajinského obilí není postavena na právním základě, řekl dnes novinářům slovenský ministr zemědělství Jozef Bíreš. Kyjev podle pondělního oznámení podal u Světové obchodní organizace (WTO) stížnost proti Slovensku, Polsku a Maďarsku kvůli jejich rozhodnutí pokračovat v embargu na dovoz ukrajinského obilí.
Bulharští zemědělci na řadě míst země zablokovali dopravu na protest proti rozhodnutí vlády neprodloužit zákaz dovozu ukrajinských plodin. V úterý chtějí demonstrovat v Sofii, informovala bulharská média.
Česká republika má nově 17 památek zapsaných na seznam světového dědictví UNESCO. Jako poslední se dnes jeho součástí staly Žatec a krajina žateckého chmele. Rozhodl o tom mezivládní Výbor pro světové dědictví na svém zasedání v Rijádu. Zapsání Žatce a tamní chmelařské krajiny vyvolalo v Česku pozitivní ohlasy. Představitelé ministerstva kultury, Národního památkového ústavu (NPÚ), Ústeckého kraje i Žatce na Lounsku to pokládají zejména za příležitost pro rozvoj a propagaci lokality a posílení jejího turistického ruchu. Žatec, který o zápis usiloval 16 let, se nyní chce zaměřit na rozvoj infrastruktury a spolupráci s místními živnostníky.
Sklizeň jablek v České republice bude letos podprůměrná na úrovni 100.564 tun. V porovnání s loňskou sklizní by měla klesnout o 27 procent a proti průměru sklizní posledních pěti let by měl propad činit 18 procent. Naopak sklizeň hrušek by měla meziročně vzrůst o 28 procent na 9500 tun. Byla by tak nejvyšší od roku 2015, kdy činila 10.000 tun. Vyplývá to z posledního odhadu sklizně jablek a hrušek k 1. září Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ), řekla mluvčí ústavu Ivana Kršková. U ostatních ovocných druhů ústav zářijový odhad sklizně nedělá.
