Slovenský ministr hospodářství Karel Hirman podepsal vyhlášku o zákazu dovozu vybraných zemědělských produktů a potravin z Ukrajiny, v platnost vstoupí po jejím zveřejnění. Napsala to mluvčí ministerstva Mária Pavlusík. Bratislava přistoupila k restrikcím při dovozu z Ukrajiny poté, co podobný krok ohlásily Polsko a Maďarsko v zájmu ochranu svých zemědělců před dovozem například levné ukrajinské pšenice.
Bulharští zemědělci požadují po Evropské unii, aby přijala opatření kvůli levnějšímu obilí z Ukrajiny, které zaplavilo trhy některých evropských zemí, a poškozuje tak domácí pěstitele. Bulharská agrární komora oznámila, že pokud EU opatření nepřijme, pojedou zemědělci protestovat do Bruselu. Informují o tom bulharská média. Nespokojeni jsou i v Rumunsku.
Do předcovidové podoby se na brněnském výstavišti vrací veletrh pro živočišnou výrobu Animal Tech, Národní výstava hospodářských zvířat a Národní výstava myslivosti, které se uskuteční od 22. do 26. dubna. V některých ohledech budou tyto výstavy rekordní, a to díky tomu, že v sobotu oslaví Českomoravská myslivecká jednota 100 let od založení. Rekordní je i počet hospodářských zvířat, kterých bude letos na brněnském výstavišti nejvíce v historii – 1000, řekl na tiskové konferenci ředitel těchto veletržních akcí Petr Maliňák.
Sasko kvůli boji s nákazou afrického moru prasat (AMP) vybudovalo přes 780 kilometrů plotů a dalších více než 160 kilometrů připravuje a staví. Uvedlo to saské ministerstvo sociálních věcí, které má na starosti i zdravotnické a hygienické otázky. Vedle plotů sází tato německá spolková země i na odstřel divočáků, na což chce do konce příštího roku vynaložit až 1,3 milionu eur (asi 30 milionu Kč).
Zajištění produkce zemědělských plodin v požadovaném množství a kvalitě, v podmínkách změny klimatu a při snaze o naplnění cílů Zelené dohody pro Evropu, tj. snížení spotřeby pesticidů o 50 procent a minerálních hnojiv o 20 procent do roku 2030 nebude možné bez nové generace plodin. Jejich získání je obtížným úkolem, na který tradiční metody šlechtění nestačí, zejména pokud je nutné těchto náročných cílů dosáhnout v co nejkratší době.
Od podzimu minulého roku se v Česku prakticky zastavily obchody s pšenicí. Příčinou je desetinásobné zvýšení exportu ukrajinské pšenice na evropský trh, která měla původně skončit v třetích zemích prostřednictvím tzv. humanitárních koridorů. Místo toho naplnila sila a sklady v Polsku, Česku, Slovensku, Maďarsku, Rumunsku a dalších zemích. Důsledkem je chybějící obilí v Africe a v zemích Blízkého východu a v České republice hrozící nedostatek místa na uskladnění ozimé pšenice. Potvrzuje to i průzkum Zemědělského svazu ČR, podle kterého mají čeští zemědělci ve svých skladech stále 2,6 milionu tun obilí, což je o 40 procent více než v tomto období před rokem. Zemědělský svaz ČR proto žádá Ministerstvo zemědělství a Evropskou komisi, aby urychleně aktivovali původní koridory a ukrajinské obilí se vyvezlo tam, kam bylo původně určeno.
