Výrazné sucho zasáhlo čtvrtinu území Slovenska, deště na konci července nevyrovnaly nedostatek srážek. Suché počasí poznačí úrodu zemědělských plodin a farmáři budou mít méně krmiva pro hospodářská zvířata, uvedli slovenští meteorologové a zástupci zemědělců. Nedostatek pitné vody zase postihl několik obcí. Suchu čelí i řada dalších zemí včetně Česka.
Na zaujaté vystupování vůči holdingu Agrofert a možné zneužívání politických funkcí proti holdingu si stěžuje představenstvo Agrofertu v otevřeném dopise předsedovi vlády Petru Fialovi (ODS). Holding se ohradil proti výrokům členů kabinetu, které podle představenstva například ještě před zahájením jakýchkoli řízení předjímají, že Agrofert přijde o dotace. Mluvčí vlády Václav Smolka serveru iROZHLAS.cz řekl, že dopis Agrofertu je „inzerce“ a premiér jej nečetl.
Největší část mimořádné podpory pro zemědělce nejvíce zasažené růstem cen energií a vstupních nákladů dostanou chovatelé prasnic. Rozdělí se mezi ně 334,43 milionu Kč z celkem 831 milionů Kč. Celkovou částku už dříve schválila vláda. Přes 206,7 milionu Kč z ní dostanou chovatelé kuřat. Dotaci obdrží také chovatelé krav nebo pěstitelé jablek a brambor. Sazby mimořádné podpory schválil ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Úřad o tom informoval v tiskové zprávě.
Ministerstvo zemědělství omezí od roku 2023 osevní plochu jedné plodiny v silně erozně ohrožených oblastech ze současných třiceti na deset hektarů. V tiskové zprávě to uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Podle agrární komory to povede k tomu, že dál zdraží potraviny, protože zemědělci za to nedostanou žádné kompenzace, znamená to pro ně vyšší náklady. Na dotčených plochách nebude možné některé plodiny vůbec pěstovat, řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Silně erozně ohrožené plochy tvoří podle něj tři procenta orné půdy v zemi.
Na 48. ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka se v Českých Budějovicích představí přes 600 vystavovatelů. Výstavní plochy jsou obsazené podobně jako v posledním předpandemickém roce 2019. Chovatelé přivezou rekordní počet hospodářských zvířat, 185 kusů masného skotu. Světovou premiéru bude mít na výstavě samochodný krmný míchací vůz. Základní vstupné na výstavu, která potrvá od 25. do 30. srpna, letos zdražilo o dvacetikorunu na 200 Kč. Novinářům to řekli organizátoři.
Ukrajina bude schopna v září vyvézt ze svých přístavů tři miliony tun obilí a předpokládá, že v dalším období dokáže export zvýšit na čtyři miliony tun každý měsíc. Řekl to dnes náměstek ministra infrastruktury Jurij Vaskov. Kvůli únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu a zablokovaným přístavům teď Ukrajina ve srovnání s loňskem vyváží méně než polovinu obilí.
Žně v Moravskoslezském kraji pomalu končí. Zemědělci mají sklizeno více než 85 procent polí osetých obilím, většinu tvoří ozimá pšenice. Výnos je zatím vyšší než loni. Sklizeno je také přes 95 procent polí řepky. Vyplývá to z informací, které dnes zveřejnilo ministerstvo zemědělství.
Žně v Olomouckém kraji se chýlí ke konci, zemědělci už sklidili všechen ječmen ozimý na celkové ploše 3565 hektarů, jehož průměrný hektarový výnos činí 6,49 tuny. Loni dosahoval výnos 5,92 tuny na hektar. Ukončena je také sklizeň řepky na ploše 23.746 hektarů s průměrným výnosem 3,78 tuny na hektar, zatímco loni na konci žní obnášel 3,28 tuny. Hektarové výnosy jsou tak zatím mírně vyšší než na konci loňské sklizně, vyplývá z údajů ministerstva zemědělství.
Žně v Královéhradeckém kraji spějí ke konci. Zemědělci ke 14. srpnu sklidili 86 procent ploch osetých obilovinami. Dosavadní hektarový výnos činí 7,18 tuny a je zatím nejvyšší v ČR. Celá ČR má zatím hektarový výnos 6,05 tuny a posečeno 94 procent ploch. Vyplývá to ze statistik, které dnes zveřejnilo ministerstvo zemědělství.
