Na Vysočině přibývají oblasti, kde bramborovým polím začíná škodit sucho. Pomoci by jim ještě mohl déšť, pokud přijde přibližně do dvou týdnů, řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Nedostatek vláhy se podle něj tolik neprojevuje v Polabí a na jižní Moravě, kde se pěstují ranější brambory sklízené od konce května. Z Vysočiny je třetina českých brambor, jejich sklizeň ale začne později.
Rusko vyváží z okupovaných ukrajinských území vedle obilí také slunečnici, tvrdí ruská redakce BBC. V loňském roce byla Ukrajina společně s Ruskem jedním z největších vývozců slunečnicového oleje, teď ale ukrajinská slunečnice končí v ruských výrobních závodech, zjistili novináři.
Výdaje ministerstva zemědělství vzrostou o více než miliardu korun na 59,68 miliardy korun. Výdaje se zvýšily například o mimořádnou pomoc 540 milionů pro zemědělce, které nejvíce zasáhly růsty cen energií kvůli válce na Ukrajině. Vyplývá to z návrhu novely státního rozpočtu pro letošní rok, který schválila vláda.
Nizozemští zemědělci na protest proti plánovanému zpřísnění ekologických předpisů na několik hodin zablokovali dálnice a silnice. Vysypali na ně seno, hnůj i odpadky, některé z nich podpálili. Akce vedla k dlouhým dopravním zácpám hlavně na východě země, informují tiskové agentury. Protesty se opakují už více než měsíc.
Horké počasí na Vysočině urychluje sklizeň obilí i řepky. Do začátku tohoto týdne posekaly kombajny 29 procent obilovin, řepka byla sklizená z víc než třetiny polí. Hektarové výnosy jsou zatím o něco lepší než před rokem. Obilovin zemědělci z hektaru v průměru odvezli 6,3 tuny, což je o 240 kilogramů víc, než byl celkový loňský výsledek. Vyplývá to z dnešních dat jihlavské agrární komory a ministerstva zemědělství.
Ceny pšenice dnes prudce vzrostly, na obchodní burze v Chicagu se jeden bušl (27,2 kg) prodává zhruba za 7,86 USD, v přepočtu asi 6930 Kč za tunu. Proti pátku je to nárůst skoro o čtyři procenta. Sobotní raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa vyvolává obavy, zda bude možné z Ukrajiny vyvážet obilí na základě dohody uzavřené minulý týden s Ruskem. Pšenice tak smazala většinu ztrát z pátku, kdy její cena po podpisu zmíněné smlouvy klesla téměř o šest procent.
Zemědělci v Moravskoslezském kraji mají sklizeno více než 28 procent polí osetých obilím, většinu tvoří ozimá pšenice. Výnos je zatím vyšší než loni. Zemědělci mají také sklizeno 90 procent ploch ozimého ječmene, zato jarní pšenici ještě sklízet nezačali. Sklizeno je také přes 60 procent polí řepky. Vyplývá to z informací, které zveřejnilo ministerstvo zemědělství.
Žně na jižní Moravě se přiblížily ke konci. Sklizeno je 90 procent řepky a téměř tři čtvrtiny obilí. Výnos je průměrný. Hůře dopadly teplejší a sušší části kraje. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo zemědělství. Stejně daleko jsou se žněmi ještě ve Zlínském kraji, v ostatních krajích republiky jsou více či méně pozadu.
Žně ve Zlínském kraji postupují zásluhou teplého počasí s minimem srážek rychleji než loni. Zemědělci z polí z regionu už sklidili více než 73 procent vysazených obilovin a přes 90 procent řepky. Vyplývá to z aktuálních údajů, které dnes zveřejnilo ministerstvo zemědělství. U obilovin činí zatím průměrný výnos 6,31 tuny na hektar, loni byl podle ministerstva 6,36 tuny. V případě řepky je dosud 3,42 tuny na hektar, loni byl 3,12 tuny.
V Plzeňském kraji, kde začaly žně počátkem července, už zemědělci od konce minulého týdne sklízejí také ozimou pšenici, hlavní plodinu žní. V regionu ji pěstují na více než 59.300 hektarech, což tvoří 56 procent plochy osázené obilninami. Pod střechou už ji mají z více než 30 procent a její výnos zatím činí 6,41 tuny z hektaru, což je mírně více než loni. Údaje zveřejnilo ministerstvo zemědělství.
Ve všech krajích ČR se minulý týden díky příznivému počasí naplno rozjely žně a proti stejnému loňskému období jsou rychlejší. Zemědělci dosud sklidili téměř dvě pětiny základních obilovin a téměř polovinu ploch řepky, loni touto dobou bylo obilí i řepka sklizeny ze zhruba 12 procent ploch. Informovalo o tom ministerstvo zemědělství ve svém žňovém zpravodajství.
Zemědělci v Olomouckém kraji už sklidili bezmála polovinu polí s obilím a tři čtvrtiny ploch osetých řepkou. Hektarové výnosy jsou zatím mírně vyšší než na konci loňské sklizně, vyplývá z údajů ministerstva zemědělství. „Letošní sklizeň bude průměrná,“ řekl předseda Zemědělského družstva Kokory Vladimír Lichnovský.
Ve středních Čechách je sklizena zhruba třetina obilí a téměř polovina řepky. Díky teplému počasí postupuje sklizeň rychleji než loni. Průměrné výnosy jsou zatím mírně vyšší než loni. K dnešku středočeští zemědělci sklidili přes 80 procent ploch osetých ozimým ječmenem a třetinu ploch s ozimou pšenicí, ostatní obiloviny jsou ještě z větší části na polích. Vyplývá to z dat zveřejněných ministerstvem zemědělství.
V Ústeckém kraji je sklizeno zhruba 65 procent procent ploch obilí. Výnosy jsou pod průměrem loňského roku, na vině je sucho. Mezi pěstiteli panuje obava z nízkých výkupních cen. Žně letos skončí zřejmě rekordně rychle. Řekl to předseda krajské agrární komory Jaroslav Brožka.
V Pardubickém kraji zemědělci sklidili kolem 30 procent ploch osetých obilovinami. Výnosy jsou zatím lepší než loni. Z necelé poloviny je sklizená řepka s výnosy stejnými jako v loňském roce. Vyplývá to ze statistik ministerstva zemědělství.
Sklizeň obilí a řepky v Libereckém kraji postupuje díky teplému počasí rychleji než loni, úroda je zatím dobrá. Výnosy obilí jsou zhruba o tunu z hektaru vyšší, než ještě v červnu zemědělci čekali, víc dává i řepka. Zemědělci teď dělají vše pro to, aby hlavně řepku sklidili před ohlášenými dešti, řekl Jiří Teplý z Regionální agrární rady Libereckého kraje. Podle informací ministerstva zemědělství je v kraji sklizeno zhruba 12,5 procenta ploch obilí a přes 23 procent řepky, před rokem byly touto dobou žně kvůli dešťům teprve na začátku.
Vysoké teploty beze srážek, které v tomto týdnu panují na jihu Moravy, zpomalily dozrávání hroznů ve vinohradech. První rané odrůdy tak v kraji budou vinaři sklízet nejdříve ve druhé polovině srpna. Řekli to odborníci i zástupci vinařů. Se zahájením sklizně hroznů souvisí i začátek prodeje burčáku.
Cena potravinářské pšenice dnes klesá díky dohodě, která má umožnit vývoz ukrajinského obilí. Na burze Euronext v Paříži se ve večerních hodinách tuna pšenice prodávala za zhruba 327 eur (asi 8000 Kč). Oproti čtvrtečnímu závěru tak ztrácela téměř sedm procent. K jejímu poklesu přispívají rovněž vyhlídky na vysokou úrodu.
Zemědělci v Plzeňském kraji už sklidili veškerý ozimý ječmen a začali sklízet řepku. Hlavní plodinu žní, tedy pšenici ozimou, by měly začít kombajny sekat o tomto víkendu. Řekl to šéf krajské agrární komory Jaroslav Šíma a předseda Osecké zemědělské a obchodní společnosti, která obhospodařuje 3600 hektarů na Rokycansku. Pokud budou pokračovat horka a nebude víc dnů pršet, tak bude většina sklizena už v první dekádě srpna. Loni to bylo ve třetím až čtvrtém srpnovém týdnu.
Zemědělský svaz ČR a Agrární komora ČR dnes odmítly, že by prvovýrobci byli jediní zodpovědní za zdražování komodit. Cenu určují hlavně ceny na světových burzách, řekli mluvčí svazu Vladimír Pícha a tajemnice komory Gabriela Dlouhá. Ceny zemědělských výrobců podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v červnu meziročně vzrostly o 42,5 procenta, což může naznačovat další vývoj cen pro spotřebitele. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza na twitteru uvedl, že nejvíce ceny aktuálně zvyšují zemědělci, nikoliv obchodní řetězce.
