Turecký farmář zkouší pomocí virtuální reality přimět své krávy, aby dojily více mléka. Speciálními brýlemi jim promítá zelené pastviny, když jsou v kravíně. A zdá se, že experiment funguje, napsala agentura DPA. U dvou krav ze svého stáda, na nichž farmář Izzet Koçak virtuální brýle zkouší, nadojí nyní denně o pět litrů více.
Zástupci zemědělského holdingu Lukrom, který sídlí v Lípě na Zlínsku, kritizují plánované změny v dotační politice na období let 2023 až 2027. Velké podniky v případě jejich uskutečnění podle nich přijdou o významnou část dotací. Na dotaz to uvedl Karel Čadek ze společnosti Lukrom plus, která se ve skupině zabývá rostlinnou i živočišnou výrobou.
Farmáře Františka Němce z Netína na Žďársku mrzí to, že zemědělci nejsou schopní své požadavky místo nátlakových akcí řešit společně jednáním u kulatého stolu. Podle něj to hospodáře zbytečně rozděluje. „Všem nám jde nakonec o to samé, aby fungoval venkov,“ řekl . Za důležité považuje hlavně investice do technologií a nemovitostí, které podle něj mohou nejvíc zlepšit ekonomiku farem. Rodina Němcova hospodaří přibližně na 150 hektarech půdy, má 200 kusů skotu a výkrm drůbeže, ale také svoji mlékárnu, drůbeží jatka, výrobu uzenin a e-shop.
Větší podpora menších farmářů, kterou chce nová vláda, pomůže podle zemědělce z Plzeňska rozvoji krajiny i zemědělství. Kromě snahy státu zvyšovat ochranu životního prostředí by měla zajistit také širší nabídku zpracované regionální a domácí produkce rovnou od zemědělců, řekl Pavel Moulis z rodinné ekologické Farmy Moulisových v Milínově na jihu Plzeňska. Farma hospodaří 30 let na 145 hektarech, chová masná plemena krav a významnou část příjmů jí zajišťuje agroturistika.
Asociace soukromého zemědělství (ASZ) hodnotí změny v zemědělských dotacích po roce 2023 jako správný krok k potřebným změnám. Její zástupci novinářům řekli, že 23 procent z peněz na takzvanou redistributivní platbu, tedy dotaci na podporu prvních 150 hektarů u každé firmy, vidí jako kompromis. Za lepší by považovali 30 procent. Úterní demonstraci Agrární komory a Zemědělského svazu před úřadem vlády označili za nespontánní akci s cílem ukázat sílu.
Jen mírný nárůst svých příjmů z dotací očekává po úpravě pravidel pro přímé platby a dotace pro zemědělce, na které se v úterý večer shodla koaliční rada, farmář Ladislav Kašpar z Těšetic na Olomoucku. Zemědělec na 25 hektarech pěstuje zeleninu a tvrdí, že si ročně přilepší maximálně o desítky tisíc korun. „Nečekal jsem nic jiného. Logicky vzato, vždy rozhoduje poptávka,“ řekl Kašpar.
Ekologové ocenili podporu ekologického zemědělství v úpravě strategického zemědělského plánu. Hnutí Duha to uvedlo v tiskové zprávě v reakci na výsledky úterního projednání plánu koaliční radou. Ekologové však také míní, že je třeba návrh plánu více zaměřit na obnovu krajinných prvků a mimoprodukčních ploch – například tůní, mokřadů či remízků. Ministerstvo zemědělství (MZe) chce návrh plánu během ledna poslat k posouzení Evropské komisi. Dohodu koalice naopak kritizují Agrární komora a Zemědělský svaz. Jejich zástupci dnes uvedli, že pokud vláda nezmění přístup, uspořádají protesty.
Vláda diktuje zásadní změny pravidel pro zemědělské hospodaření, které neprojednala s Agrární komorou ČR a Zemědělským svazem ČR jakožto hlavními zástupci většiny českých zemědělských podniků všech velikostí a různého výrobního zaměření. Ignoruje tak téměř čtyři tisíce demonstrantů, kteří se sešli před sídlem Úřadu vlády České republiky ve Strakově akademii. Hrozí další protesty zemědělců napříč republikou, pokud vláda nezmění svůj přístup.
Další čtyři hektary skleníků pro hydroponické pěstování rajčat zprovoznili loni pěstitelé v České republice. Celková rozloha krytých ploch s rajčaty tak vzrostla na 69 hektarů. Vyplývá to ze statistik Zelinářské unie Čech a Moravy. Poptávka po menších rajčatech v tuzemských obchodech navzdory vyšší ceně stále roste. Česko kvůli tomu v posledních letech zažívá rozmach jejich pěstování.
Někteří malí rolníci z Ústeckého kraje vítají větší podíl z přímých plateb. Na tom, že přímé platby zemědělcům nebudou mít omezení pro velké podniky, menší farmáři z nich ale dostanou větší podíl, a na poklesu maximální výše investiční dotace se v úterý večer shodla koaliční rada. Podle zemědělců se dřív na malé podniky nemyslelo. Předseda krajské agrární komory Ústeckého kraje Jaroslav Brožka je proti, jde podle něj o omezování podnikání.
Ve Španělsku se v posledních dnech rozhořela debata o tamních velkochovech, zejména prasat. Diskuse, do níž se zapojili politici, chovatelé, ekologové i ochránci zvířat, vnesla napětí i do vládní koalice. Zažehl ji komunistický ministr pro otázky spotřebitele Alberto Garzón, který velkochovy kritizoval.
Přímé platby zemědělcům nebudou mít omezení pro velké podniky, menší farmáři z nich ale dostanou větší podíl. Klesne také maximální výše investiční dotace. V úterý večer se na tom shodla koaliční rada, informoval mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Dosud ministerstvo v návrhu vyplácení dotací pro roky 2023 až 2027 počítalo s určením maximální výše dotace velkým zemědělským podnikům, v úterý večer proti tomu před úřadem vlády na akci zorganizované Agrární komorou ČR protestovalo několik tisíc lidí.
Před úřadem vlády dnes večer demonstrovali zemědělci proti změnám ve vyplácení dotací pro roky 2023 až 2027. O úpravě systému, která by mimo jiné omezila platby velkým zemědělským podnikům, jednají představitelé vládní koalice. Demonstraci nazvanou O nás bez nás zorganizovala Agrární komora ČR společně se Zemědělským svazem ČR. Na akci se podle mluvčího pražské policie Jana Daňka sešlo až 4500 lidí. Demonstrace byla klidná a policisté nemuseli proti nikomu zasahovat, řekl mluvčí.
Omezení dotací pro velké zemědělské podniky, které navrhuje vláda ve svém programovém prohlášení, je podle Agrární komory ČR diskriminační. Připravuje proto stížnost k Ústavnímu soudu. Řekl to předseda Regionální agrární rady Libereckého kraje Robert Erlebach. Zemědělci z kraje se dnes stejně jako jejich kolegové z jiných částí republiky chystají proti změnám dotačních plánů, které určí, jak se budou vyplácet peníze mezi lety 2023 a 2027, protestovat před úřadem vlády.
Toto číslo, které vychází 13. ledna 2022. obsahuje články.
Tak ne evropská Komise, která měla hlavně některé technické připomínky a upozorňovala na nedostatečnou ekologičnost našeho Strategického plánu SZP, ale nová vláda se rozhodla tento dokument doslova rozcupovat. Skoro rok a půl na něm pracovalo několik desítek lidí z různých organizací a ministerstva, aby uzavřeli kompromis, který by zachoval konkurenceschopnost našich producentů zemědělských komodit. Nyní jde ale bohužel už jen o cár papíru, který zřejmě skončí v koši. O tom, že je to doslova políček a podpásovka hlavně těm, kteří se starají o zásobování našeho trhu potravinami, není třeba snad ani mluvit. A odůvodňovat to tím, že je třeba kyvadlo opět vychýlit do centra z dosavadní pozice preference velkých podniků, je už naprostá hloupost. To proto, že malí zemědělci rozhodně opomíjeni až dosud nebyli, kdo tvrdí něco jiného, tak vědomě lže. Stačí připomenout, že jejich počet v posledních letech významně rostl a kdyby se jim to nevyplácelo, určitě by nezačali v té době jejich údajného útlaku hospodařit. Pokud projde to, o čem nová vláda uvažuje, tedy zvýšení podílu redistribuce přímých plateb z deseti na třicet procent a zavedení jejich zastropování, přičemž naše podniky nebudou moci započítávat náklady na pracovníky, kyvadlo se vychýlí někam, kde se zcela vymkne kontrole. Už proto, že lze očekávat další tlak na růst nájmů i ceny půdy. Díky tomu se prodraží výroba potravin, která už dnes trpí růstem nákladů vzhledem ke zvýšení cen energií, potažmo dalších surovin, jako jsou hnojiva, krmné směsi a další nezbytné prostředky pro zemědělskou výrobu. Osobně mám velkou úctu k menším, a hlavně ke středním podnikům, které vznikly…
Zemědělci dnes budou demonstrovat proti změnám dotačních plánů, které určí, jak se budou vyplácet peníze mezi lety 2023 a 2027. Od 17:30 budou protestovat před úřadem vlády, kde by se mělo jednat právě o tomto plánu. Vadí jim mimo jiné nedostatečné projednání plánovaných změn se zemědělskou veřejností. Proti argumentům Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR se staví Asociace soukromého zemědělství (ASZ), která si naopak změny ve strategii, kterou odsouhlasila bývalá vláda, přeje.
Porážka skotu i prasat na jatkách v Plzeňském kraji se za loňská první tři čtvrtletí meziročně zvýšila o 10,6 procenta na 15.300 tun jatečné hmotnosti. U vepřového, které dlouhodobě v regionu vede, meziročně vzrostla o více než 12 procent na 9247 tun, u hovězího o necelých devět procent na 6048 tuny. Region se na výrobě hovězího masa v ČR podílel 11,4 procenty, u porážky prasat byl tento podíl 5,6 procenta. Vybrané ukazatele zveřejnil Český statistický úřad v Plzni.
Česko musí odeslat strategický zemědělský plán k posouzení Evropské komisi (EK) co nejdříve, aby mohl být včas schválen. Napsal mluvčí ministerstva zemědělství (MZe) Vojtěch Bílý v reakci na čtvrteční apel Hnutí Duha, aby úřad s úpravou plánu nespěchal. Ekologové uvedli, že MZe nemusí poslat plán do půli ledna, jak zamýšlí, a mělo by věnovat čas změnám vedoucím k vyšší ochraně přírody. Právě nová verze plánu má být podle dřívějšího vyjádření MZe proti původní ekologicky ambicióznější.
Určení maximální výše dotací pro největší firmy a platbu na první hektary si zapsala do svého programového prohlášení vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Chce také ukončit podporu biopaliv první generace a bioplynových stanic, které zpracovávají technické plodiny. Osevní plocha jedné plodiny by měla být podle kabinetu v erozně ohrožených oblastech maximálně deset hektarů.
