Letošní sklizeň obilovin a řepky je u konce. Uvedlo ministerstvo zemědělství. Produkce obilovin činí 7,55 milionu tun, což je více než 7,4milionová predikce Agrární komory z konce srpna i více než předpověď Českého statistického úřadu, která hovořilo o zhruba sedmi milionech tun. Letošní průměrný výnos je 6,11 tuny na hektar, o 0,06 procenta více než loni.
Zemědělci na Vysočině v minulých dnech posekali poslední pole s obilovinami. Z hektaru odvezli průměrně 6,07 tuny obilí, v porovnání s loňskou sklizní měli výnos nižší o 700 kilogramů. Nejlepší úroda obilí a řepky byla na Třebíčsku. Vyplývá to z údajů, které poskytl ředitel jihlavské agrární komory Vlastimil Vaněk. Letošní žně skončily přibližně o týden později než před rokem.
Sklizeň obilí v Moravskoslezském kraji téměř skončila. Zemědělcům zbývá sklidit už jen přibližně 0,5 procenta polí. Průměrný výnos činí 5,7 tuny z hektaru, což je o 0,11 tuny méně než loni. Oproti celostátnímu průměru je výnos v kraji nižší o 0,41 tuny z hektaru. Vyplývá to z informací, které dnes zveřejnilo ministerstvo zemědělství.
Letošní žně ve Zlínském kraji skončily, a to zhruba o 14 dní později než loni. Zemědělci v uplynulém týdnu sklidili obiloviny z posledních stovek osetých hektarů, sklizeň řepky dokončili v srpnu. Úroda je u většiny plodin mírně lepší než loni. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo zemědělství (MZe). Především začátek žní letos komplikovalo zemědělcům deštivé počasí.
V Pardubickém kraji skončily žně obilovin a řepky. Průměrné výnosy u obou komodit meziročně mírně klesly. Vyplývá to z údajů ministerstva zemědělství. Na výsledcích se projevilo nestálé počasí a pozdní příchod jara, sklizeň také skončila později, řekl ředitel pardubické agrární komory Josef Štěpanovský.
Rakouská investiční skupina Accession Capital Partners (ACP) koupila zemědělskou společnost Spearhead, která hospodaří na 83.000 hektarech v pěti evropských zemích včetně České republiky. Firmu dosud vlastnil britský investiční fond Paine Schwartz Partners. V Česku hospodaří Spearhead na 25.000 hektarech a je tak po koncernu Agrofert dvojkou českého zemědělskou trhu, uvádějí dnešní Hospodářské noviny (HN), které o transakci informovaly.
Stát chce finančně pomoci tuzemskému rybářství tak, aby celková produkce ryb v Česku do roku 2030 stoupla ze současných zhruba 20.000 tun ročně. Podle odhadů ministerstva by mohlo jít o nárůst o 0,4 až dvě procenta, hlavně díky budování nových kapacit. Rybářům, kteří chovají ryby v rybnících, naopak kvůli nedostatku vody hrozí pokles produkce. Uvádí to ministerstvo zemědělství v národním strategickém plánu pro akvakulturu do roku 2030, který v pondělí projedná vláda.
V Litoměřicích začíná 45. ročník veletrhu pro pěstitele, zahrádkáře a kutily Zahrada Čech. Každoročně se na podzimním veletrhu vystřídají během několika dnů tisíce lidí. Letos bude veletrh o tři dny kratší než v minulosti. Důvodem je méně prodejců a růst nákladů na služby a materiály.
Veletrh pro živočišnou výrobu Animal Tech a Národní výstavu hospodářských zvířat, které dnes končí na brněnském výstavišti, navštívilo od neděle 20.000 lidí. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí Veletrhů Brno Jaroslav Bílek s tím, že šlo převážně o odborníky. Šlo po roce a půl o první větší akci s návštěvností přes 10.000 lidí, poslední takovou byl Motosalon v březnu 2020, na který přišlo za čtyři dny 55.000 lidí.
Sběr hroznů ve vinohradech na jihu Moravy se sice pomalu rozjíždí, na vrcholu ale bude vinobraní pravděpodobně v posledním týdnu v září. Současné počasí, kdy denní teploty přesahují 20 stupňů a v noci klesají k 10 stupňům, hroznům velmi prospívá, řekli Pavel Pavloušek z Ústavu vinohradnictví a vinařství Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity a prezident Svazu vinařů Martin Chlad.
Zemědělci v Libereckém kraji využívají slunečného počasí k dokončení sklizně. Ještě v neděli byly podle informací ministerstva zemědělství v kraji zcela sklizená jen pole s řepkou a ozimým ječmenem, posekat bylo třeba ještě více než 5180 hektarů obilí. Práce ale rychle postupují a pokud počasí vydrží, mělo by být do konce týdne hotovo, řekl Jiří Teplý z Regionální agrární rady Libereckého kraje. Loni touto dobou zbývalo sklidit už jen 650 hektarů.
Žně v Ústeckém kraji končí. Zbývají sklidit menší plochy, do konce týdne bude všechno pod střechou. Výnos je u řepky stejně špatný jako loni. Se sklizní obilí jsou pěstitelé spokojeni. Hraboši zemědělce po loňské kalamitě letos netrápí. Práce na polích se zpozdily kvůli dešťům zhruba o dva týdny, zkomplikovalo se tak setí řepky. Řekl to předseda krajské agrární komory Jaroslav Brožka.
Žně ve středních Čechách téměř končí, i přes komplikovanější průběh sklizně kvůli špatnému počasí jsou výnosy slušné. Především ozimy budou mít zřejmě meziročně vyšší výnosy, řekl Josef Stehlík z Asociace soukromého zemědělství, který hospodaří v Chodouni na Berounsku. Řepka je v regionu sklizená kompletně, obiloviny jsou pod střechou z více než 92 procent, ještě zbývá například sklidit téměř polovinu ploch osetých ovsem, vyplývá z údajů ministerstva zemědělství.
Na Vysočině ještě zbývá sklidit sedm procent polí s obilovinami což představuje 9280 hektarů. Po přestávce způsobené dešti mohly kombajny znovu vyjet v minulých dnech. Sklizená je řepka. Všechno obilí zatím v tomto kraji dostali pod střechu jen zemědělci na Třebíčsku, nejpomaleji postupují žně na Pelhřimovsku. Vyplývá to z údajů, které poskytla jihlavská okresní agrární komora. Průměrný výnos u obilovin se zatím pohybuje okolo 6,1 tuny a je srovnatelný s minulým rokem.
Letošní sklizeň základních obilovin a řepky se díky současnému příznivému počasí blíží ke konci. Podle ministerstva zemědělství chybí sklidit přes šest procent polí s obilím, loni touto dobou však už bylo prakticky sklizeno. Nejblíže ke konci žní základních obilovin jsou ve Zlínském kraji, kde je sklizeno 99,9 procenta. Naopak výrazně zaostávají Liberecký a Karlovarský kraj, kde sklizeň zkomplikovaly výrazné srážky. Řepka je sklizená skoro ve všech krajích, výjimkou jsou Karlovarský a Pardubický kraj. Sdělilo to ministerstvo zemědělství.
Žně v Královéhradeckém kraji jsou téměř u konce. Zemědělci k 5. září sklidili 94 procent ploch osetých obilovinami. Dosavadní hektarový výnos činí 6,7 tuny a je nadále nejvyšší v ČR. Proti roku 2020 mají žně v kraji zhruba týdenní zpoždění. Celá ČR má zatím hektarový výnos 6,19 tuny a posekáno přes 93 procent ploch. Vyplývá to ze statistik, které dnes zveřejnilo ministerstvo zemědělství.
Vývoz chovného skotu z České republiky se v uplynulých dvou letech mírně zvýšil, pandemie ale zkomplikovala komunikaci se zákazníky v zahraničí. Chovatelům pomohlo to, že začali pracovat s online technologiemi, řekl na veletrhu Animal Tech výkonný místopředseda představenstva Českomoravské společnosti chovatelů Josef Kučera.
Téměř tisíc kusů skotu, koz, ovcí, prasat a koní bude od dnešního dne k vidění v pavilonech P a F brněnského výstaviště. Veletrh Animal Tech s Národní výstavou hospodářských zvířat jsou první velkou akcí na výstavišti po roce a půl. Pauzu způsobila opatření proti šíření koronaviru.
Téměř tisíc kusů krav, koní, ovcí, koz a prasat zaplní o víkendu dva pavilony na brněnském výstavišti. Veletrh Animal Tech a Národní výstava hospodářských zvířat je první velkou akcí po covidové pauze, která se na výstavišti může uskutečnit. Zájem ze strany vystavovatelů je velký i přes souběh s jinými akcemi ze stejného oboru, řekl dnes novinářům generální ředitel Veletrhů Brno Jiří Kuliš.
Východ Německa se potýká s africkým morem prasat (AMP), který se do země šíří z Polska. Německé regiony kritizují spolkovou vládu kancléřky Angely Merkelové, že proti infekci nepostupuje dostatečně razantně. Žádají proto Berlín, aby na hranici s Polskem vybudoval pevnější a účinnější bariéru proti divokým prasatům, než je ta stávající. Pokud se nákazu nepodaří zastavit na hranicích, hrozí podle spolkových zemí škody v řádech miliard eur. S infekcí se potýkala i Česká republika, které se podařilo nemoci zbavit. AMP je vysoce nakažlivé virové onemocnění. Vakcína neexistuje, nakažená zvířata se neléčí a musejí se usmrtit.
