Slovensko připravuje nový soubor opatření proti šíření afrického moru prasat, který byl v zemi poprvé potvrzen před dvěma lety a letos v červnu zasáhl jeden z velkochovů. Ministerstvo zemědělství v materiálu vyčíslilo náklady na potírání zmíněného vysoce nakažlivého virového onemocnění na více než 12 milionů eur (přes 300 milionů Kč).
Zemědělci a potravináři z jižní Moravy a Ústecka můžou začít posílat žádosti o kompenzace na zmírnění škod způsobených přírodní katastrofou, tedy tornádem a silným větrem s kroupami. Je pro ně připraveno až 1,5 miliardy korun, uvedlo dnes v tiskové zprávě ministerstvo zemědělství. Částka byla také podle dokumentu, který projednala vláda, odhadem způsobených zemědělských škod. Žádosti se podle webu Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) přijímají do 17. srpna.
Sklizeň základních obilovin ve Zlínském kraji by měla meziročně klesnout o 10,1 procenta na 250.945 tun. Důvodem je snížení rozsahu ploch osetých obilovinami a také očekávaný pokles hektarového výnosu. Vyplývá to z odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) k 10. červnu. Žně by se v regionu měly naplno začít příští týden sklizní ozimého ječmene, řekl předseda Agrární komory Zlínského kraje Jindřich Šnejdrla. Ve srovnání s průměrem předchozích let mají letos žně v kraji zhruba dvoutýdenní zpoždění.
Sklizeň na jižní Moravě bude podle odhadů z údajů k 10. červnu letos o něco slabší. Statistici předpokládají, že pěstitelé sklidí 788.600 tun základních obilovin, což je o 101.800 tun méně v porovnání s předchozím rokem. Důvodem je kromě redukce osevní plochy i meziroční propad hektarových výnosů u jednotlivých druhů základních obilovin s výjimkou pšenice jarní. Vyplývá to z aktuálních informací Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Slovensko letos očekává pokles úrody obilí o více než desetinu oproti loňsku, kdy úroda patřila k nejvyšším v novodobé historii země. Důvodem je snížení osetých ploch i předpokládané nižší průměrné hektarové výnosy. Vyplývá to z odhadu, který dnes zveřejnil slovenský statistický úřad. Nižší úrodu obilovin očekává také Česká republika.
Sklizeň obilovin v Královéhradeckém kraji by měla letos klesnout o 5,7 procenta na 439.000 tun. Důvodem je snížení ploch osetých obilovinami a také očekávaný pokles hektarového výnosu. Vyplývá to z odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) k 10. červnu. Žně v Královéhradeckém kraji začaly v minulých dnech na níže položeném Hradecku sklizní ozimého ječmene. Proti průměru minulých let mají žně mírné zpoždění.
Na Vysočině letos zemědělci naseli o něco víc obilovin než před rokem, ve větším rozsahu pěstují také mák nebo kmín. Méně mají řepky. Přibližně o pět procent na 7662 hektarů snížili plochy pro pěstování brambor, i tak je na Vysočině třetina bramborových polí v Česku. Vyplývá to ze soupisu ploch osevů k 31. květnu, který teď zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Koncernu Agrofert loni meziročně klesly konsolidované tržby o 0,7 procenta na 160,98 miliardy Kč. Zisk klesl o 16 procent na 3,76 miliardy korun. Sdělil to mluvčí společnosti Karel Hanzelka. Hlavním důvodem zhoršení je podle něho dopad pandemie na odvětví mediálních služeb.
Zemědělci v Česku letos sklidí přibližně 6,767 milionu tun základních obilovin, o 7,1 procenta méně než loni. V prvním odhadu to dnes uvedl Český statistický úřadu (ČSÚ), který předpokládá i meziroční pokles hektarového výnosu, a to o šest procent. Hlavní příčinou očekávané slabší úrody je podle statistiků i Zemědělského svazu mokrý podzim, který neumožnil zasít všechny ozimé plodiny. Podle ekonoma Lukáše Kovandy z dat ČSÚ mimo jiné vyplývá, že v Česku skončila „zlatá éra“ pěstování řepky.
Hlavním důvodem poklesu celkové sklizně byl loňský mokrý podzim, uvedl mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha. Podle ekonoma Lukáše Kovandy z Trinity Bank je letošní první odhad sklizně podobný loňskému. Neočekává letos větší tlak na ceny pečiva. Naopak místopředseda Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků a bývalý ministr zemědělství Jiří Milek uvedl, že ceny obilovin šly nahoru už v prvním čtvrtletí a budou se podle něho na této úrovni držet i nadále. Záležet podle něj bude na tom, jak se urodí v ostatních evropských státech.
Agrosalon Země živitelka, plánovaný od 26. do 31. srpna, připravuje českobudějovické výstaviště v plném rozsahu, bez omezení kapacity. Představí se přes 500 vystavovatelů. Firma při výstavě otevře zmodernizovaný pavilon Z, nově nabídne i 3500 metrů čtverečních venkovních ploch. Řekl to předseda představenstva výstaviště Martin Karban
