Středočeští zemědělci loni sklidili meziročně o pět procent více obilovin, vzrostl i hektarový výnos. Celkem sklizeň v regionu dosáhla téměř 1,6 milionu tun obilovin z více než 261.000 hektarů zemědělských ploch, průměrný výnos činil 6,04 tuny na hektar. Informoval o tom Pavel Hájek z Krajské správy Českého statistického úřadu pro Středočeský kraj.
Agrární export do Ruska loni pátým rokem za sebou vzrostl, meziročně šlo o 6,2 procenta na rekordních 3,77 miliardy Kč. Daří se vývozu českého piva, kterého se loni vyvezlo ze 812,8 milionu Kč, informovali zástupci ministerstva zemědělství. To je více než dvojnásobek hodnot z roku 2016, kdy se ho exportovalo za 374 milionu korun. V Rusku působí agrární diplomatka Nikola Hrušková, jde o jeden ze sedmi ze států, kde čeští zemědělští diplomaté pracují.
Problém se suchem je v České republice menší než v posledních pěti letech. Půdu dosytily deště a tající sníh a dostane se do ní ještě voda ze sněhu, který v půli února ležel i v nižších polohách. Únorové sněžení by mělo citelně zlepšit i situaci v některých místech západních a severozápadních Čech, kde pětiletá suchá epizoda přetrvávala i v lednu. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí Mendelovy univerzity Filip Vrána.
Mlynáři ohlásili zdražování mouky o 20 až 25 procent kvůli vzrůstajícím cenám potravinářské pšenice. Vystoupala podle nových smluv až na 5800 korun za tunu. V tiskové zprávě to uvedl předseda představenstva Společenstva mlynářů a pekařů ČR Jaroslav Chochole. Organizace sdružuje podle něj zhruba desetinu trhu českého mlynárenství, podle informací ale má stejný postoj většina trhu.
Poslanecký návrh změny zákona na ochranu přírody a krajiny neměl ohrozit chráněné živočichy, ale pohnout s nepružným systémem ochrany přírody. Dnes to na tiskové konferenci uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Změnu obsaženou v návrhu poslance Josefa Kotta (ANO) podpořil v minulém týdnu sněmovní zemědělský výbor. Následně se změna dočkala kritiky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR nebo od Hnutí Duha.
V jižních Čechách loni stouplo množství chovaných prasat o 2,6 procenta na 87.918 kusů. O necelá čtyři procenta vzrostla meziročně také výroba mléka na 363,9 milionu litrů. Loni stoupla i průměrná roční dojivost krav. V zemědělských podnicích naopak klesly stavy skotu, o 4851 zvířat na 206.900 kusů. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.
Severočeští zemědělci věří, že mráz a sníh pomohly zlikvidovat hraboše. Skutečný stav na polích uvidí pěstitelé až na jaře. Řekl to předseda krajské agrární komory Jaroslav Brožka. Díky dostatku sněhu se vláha dostala do půdy, která trpěla dlouholetým suchem. Právě dlouhodobé sucho a přemnožení hraboši stáli za podprůměrnými výnosy obilovin v loňském roce.
Firma Rhea holding otevře v létě farmu na kuřata, kde by mělo být v jednom turnusu 312.000 kusů. Na jaře začne budovat i farmu pro 600 prasnic na Třebíčsku a výkrmny prasat, do nichž investuje 180 milionů korun. Hospodářské výsledky holdingu byly loni meziročně asi o pět procent vyšší, v roce 2019 měla skupina tržby 2,2 miliardy korun a zisk EBITDA (zisk před započtením úroků, daní a odpisů) 480 milionů Kč. Řekl to majitel Rhea holdingu Josef Kolář.
Chov drůbeže na jižní Moravě loni proti předešlému roku vzrostl o více než třetinu na 4,3 milionu kusů. Meziroční propad o 4,6 procenta zaznamenaly chovy prasat a o 0,8 procenta ubylo chovu skotu. O 13,4 procenta poklesla produkce konzumních vajec, o necelých šest procent naopak vzrostla výroba mléka. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad.
Chovatelé krav na Vysočině loni znovu potvrdili republikové prvenství v produkci méka a jeho výrobu ještě zvýšili. Vyprodukovali přes 592 milionů litrů, o 3,8 procenta víc než v roce 2019. Z Vysočiny tak bylo 18,6 procenta českého mléka. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Přes mírný pokles měli zemědělci na Vysočině ke konci minulého roku také nejvíc skotu v Česku, druhá největší stáda jsou v Jihočeském kraji.
Mrazivé dny na jižní Moravě zemědělské plodiny, ovoce ani dobytek neohrozily. Podnik Pomona Těšetice ze Znojemska naopak několik dnů s celodenním mrazem vítá. Je to lepší než střídání vysokých teplot přes den a nízkých teplot v noci, řekl ředitel podniku Ivo Pokorný. Průběh letošní zimy se podle něj nedá označit pro rostlinnou výrobu za nebezpečný.
Mrazivé počasí, které na jižní Moravě dnešním dnem končí, nijak neohrozilo jihomoravské vinohrady. Horší by byly jarní mrazíky nebo dlouhodobé teploty pod minus dvaceti stupni Celsia, řekli dotázaní vinaři. Nízké teploty pouze znepříjemňují lidem pokračující zimní řez, který ve vinohradech pokračuje bez ohledu na nízké teploty.
Zemědělci a potravináři si v první výzvě programu Agricovid zažádali o 73,4 milionu korun. Sdělil to mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Ministerstvo mělo připraveno až tři miliardy Kč. Šlo ale pouze o finanční rámec, resortu je proplatí ministerstvo financí až právě na základě reálných žádostí. Ministerstvo také už připravuje druhou výzvu tohoto programu, který má kompenzovat ztráty ze sektoru u firem, kterým tržby meziročně propadly alespoň o čtvrtinu.
V Jihomoravském kraji za pět let ubylo pěstitelů vinné révy, rozloha vinohradů se ale zvětšila. Téměř polovina vinic v kraji jsou vinice staré od 10 do 29 let, tedy v plné plodnosti. Nejvíce zastoupenými odrůdami je Veltlínské zelené, Müller Thurgau a Frankovka. Zjistil to Český statistický úřad (ČSÚ) při rozsáhlém průzkumu mezi pěstiteli vinné révy, kteří byli loni v červenci evidovaní v Registru vinic. Výsledky průzkumu, který se koná jednou za pět let, dnes zveřejnilo brněnské pracoviště ČSÚ.
Schodek agrárního zahraničního obchodu (AZO) se loni meziročně zlepšil o 22,7 procenta na 36,7 miliardy Kč z předloňských 47,5 miliardy Kč. Sdělili to zástupci ministerstva zemědělství. Předloňské výsledky byly zatím nejhorší od roku 1993. Vývoz loni meziročně vzrostl o osm procent, tedy o 15,8 miliardy Kč na 213,8 miliardy Kč. Dovoz agrárního zboží rostl pomaleji, šlo meziročně o dvě procenta, tedy o pět miliard na 250,5 miliardy Kč. Na zlepšení výsledku se podílel vývoz pšenice, přípravků k výživě zvířat a cigaret.
Produkce masa vyjma drůbežího loni v Jihomoravském kraji klesla na 30.800 tun, v meziročním srovnání je to o 826 tun méně. Objem výroby hovězího masa včetně telecího dosáhl 3200 tun, vepřového 27.600 tun a skopového včetně kozího necelé tři tuny. Proti roku 2010 výroba masa bez drůbežího klesla o třetinu, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu.
Skupina Bohemia Sekt, největší výrobce sektů a vín v ČR, loni zpracoval devět milionů kilogramů hroznů, meziročně o půl milionu kilogramů více. Potvrdila tak pozici tuzemského lídra ve zpracování hroznů, řekl ředitel Ondřej Beránek. Podnik, který každoročně zvětšuje plochy svých vinic, jichž loni vysadil 22 hektarů a obhospodařuje 580 hektarů ploch.
Čeští vědci přispěli k objevu nového genu pšenice, který umožní využít jedinečné vlastnosti planých příbuzných této významné obilniny a vyšlechtění nových, odolnějších odrůd. Na několikaletém výzkumu se kromě francouzských a australských odborníků podíleli i jejich kolegové z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR.
Lesnické a zemědělské firmy zažádaly za roční existenci programu pro získávání mimořádných pracovních víz o zhruba 700 pracovníků z Ukrajiny. Uvedlo to ministerstvo zemědělství v materiálu, který hodnotí po roce tento program a který dostane pro informaci v pondělí na stůl vláda.
Téměř tisíc kusů krav, koní, ovcí, koz a prasat zaplní o víkendu dva pavilony na brněnském výstavišti. Veletrh Animal Tech a Národní výstava hospodářských zvířat je první velkou akcí po covidové pauze, která se na výstavišti může uskutečnit. Zájem ze strany vystavovatelů je velký i přes souběh s jinými akcemi ze stejného oboru, řekl dnes novinářům generální ředitel Veletrhů Brno Jiří Kuliš. „Jde v podstatě o restart veletrhů po covidové pauze. Co se týká počtu návštěvníků, toto číslo bych nedramatizoval. Není naší ambicí dělat z veletrhů lidovou zábavu, jde primárně o odbornou akci. Důležitější než celkový počet návštěvníků je pro nás spokojenost vystavovatelů a odborných návštěvníků,“ uvedl Kuliš. Počet přihlášených firem je letos podle ředitelky veletrhů Lucie Vymazalové na úrovni předminulého ročníku v roce 2017. Zúčastní se jich 150, což ve srovnání s posledním předcovidovým ročníkem v roce 2019 představuje asi čtvrtinový pokles. „Pokles je zejména ve firmách z oboru zemědělské techniky, což je obor ve kterém se letošní Animal Tech termínově kříží se dvěma konkurenčními akcemi. Zemědělská technika ale není hlavním tématem těchto veletrhů, tím jsou krmiva a technika pro chovatele,“ zdůraznila Vymazalová. Od minulého týdne tak na výstavišti v pavilonech P a F vzniká zázemí pro téměř 1000 kusů zvířat i pro lidi, kteří o ně pečují. „Přijelo 12 kamionů se stájovými technologiemi, tři kamiony pilin, další se senem a slávou a také s krmivem pro vystavená zvířata. Musíme pro ně vytvořit srovnatelně kvalitní podmínky, jako mají ve své vlastní stáji. Díky spolupráci se středními odbornými školami s…
