Zemědělský týdeník 31/2020
Toto číslo, které vyšlo 30. srpna 2020, obsahuje články.
Toto číslo, které vyšlo 30. srpna 2020, obsahuje články.
Produkce masa v Česku v letošním 2. čtvrtletí klesla o 2,2 procenta na 111.488 tun. Méně bylo hovězího i vepřového, drůbežího bylo zhruba stejně jako před rokem. Nákup mléka se zvýšil o 4,1 procenta na 799,97 milionu litrů. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Žně v České republice díky příznivému počasí zintenzivnily a obilí a řepku sklízí zemědělci už ve všech krajích. Nicméně proti loňskému roku je průběh sklizně stále pomalejší. K pondělí bylo sklizeno 14,4 procenta ploch základních obilovin, před rokem to bylo 44,8 procenta. Řepky je zatím sklizeno 31,1 procenta, loni to bylo 67,6 procenta ploch. Informovalo o tom ministerstvo zemědělství. Průměrný výnos u obilovin i řepky je podle něj zatím vyšší než loni, kdy bylo sucho.
Vzhledem k vysokým letním teplotám a menší intenzitě srážek se v severozápadních Čechách v minulém týdnu prohloubila intenzita zemědělského sucha, tedy v půdě do hloubky jednoho metru. Nejvíc suchem trpí Ústecký kraj a zemědělci zde sčítají ztráty, dále severozápadní část středních Čech, Karlovarský kraj a částečně také Plzeňský a Liberecký kraj. Nepříznivá situace panuje i v Krkonoších a částečně v Podkrkonoší, vyplývá z informací, které zveřejnili vědci na portálu InterSucho.
Situácia s nákazou afrického moru ošípaných (AMO) sa na Slovensku výrazne zhoršuje. Od prvého prípadu pozitívneho nálezu AMO na území SR už uplynul rok. Počas tohto obdobia sa nákaza rozšírila v poradí už do šiesteho okresu na Slovensku. K okresu Trebišov, Michalovce, Košice-okolie a Košice-mesto len pred týždňom veterinári zaznamenali pozitívny nález v okrese Rožňava a najnovšie pribudol okres Rimavská Sobota. Celkovo je na Slovensku evidovaných 221 prípadov AMO u diviačej zveri
Pokles počtu pracovníků v zemědělství byl loni 1,2 procenta, bylo jich tak zhruba 99.000. Uvádí to Zpráva o stavu zemědělství (tzv. Zelená zpráva), kterou dostane v pondělí pro informaci vláda. Předloni to vypadalo, že se počet pracovníků stabilizoval, loni však podobně jako většinově v posledních dvou dekádách znovu klesl. Podle tajemnice Agrární komory ČR Gabriely Dlouhé jsou na vině i nižší mzdy, mladší ročníky hledají jinou práci než jejich dědové. Průměrný plat v zemědělství se loni podle zprávy meziročně zvýšil o zhruba 1800 Kč na 27.200 Kč.
Ceny zemědělských výrobců se snižují, za červen dokonce o nejvíce za poslední tři roky. Jestliže v květnu klesly o 2,7 procenta, v minulém měsíci to bylo už o 4,4 procenta. Svým způsobem jde o očekávaný vývoj. Po zahájení sklizně raných brambor u nás klesají vždy ceny této potraviny. Samozřejmě rok od roku je to jinak, ale nové brambory od domácích zemědělců znamenají zvýšení nabídky, a tím i snížení cen. Horší je to už se snižováním cen živočišných produktů, kdy zemědělci doplácejí hlavně na to, že jatka jsou v okolních státech z velké části uzavřená, o maso tedy není zájem. Propad těchto cen u nás dosáhl například u vepřového masa až pěti korun na kilogram a ani perspektiva nehovoří o tom, že by se tento trend měl změnit. Po loňském zotavení trhu po situaci v Číně tak nyní chovatelé zvláště prasat dostávají další ránu.Nepříjemný je i pokles cen většiny obilovin a olejnin. Na rozdíl od předpovědi komoditních »odborníků«, kteří se nechali při zveřejnění odhadů žní na začátku července slyšet, že nižší předpověď sklizně bude znamenat růst cen obilí, a také pečiva. Jak je vidět, trh se chová jinak, ceny se určují zcela jinde než u nás, jak jsem poznamenal minule, což potvrzuje i letošní rok. Nejde zatím o fatální propad, přesto pro zemědělce to také není dobrá zpráva. Na rozdíl o produktů živočišné výroby, obilovin a olejnin dál stoupají ceny zeleniny a ovoce. Opět dá se říct logický vývoj. To proto, že jsme pěstování těchto plodin u nás doslova obětovali, sady nezabírají ani polovinu výměry stavu…
Rybáři možná dostanou náhrady za škody, které jim na rybách způsobili kormoráni, i v dalších třech letech. Počítá s tím poslanecká novela zákona, podle něhož mohou rybáři uplatnit nárok na odškodnění za letošní a uplynulé dva roky. Vláda podle podkladů tento návrh zřejmě neodmítne, i když proti jsou ministerstva financí a životního prostředí.
Stav žatvy je rôzny podľa aktuálnej kondície pôdy a porastov, na ktoré vplývalo extrémne jarné sucho a neskôr výdatné zrážky. Momentálne daždivé počasie predlžuje žatvu a v niektorých lokalitách môže spôsobiť aj poľahnutie porastov, respektíve zníženú kvalitu obilia. Uviedol to Matej Korpáš z tlačového oddelenia Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej komory (SPPK).
Toto číslo, které vyšlo 23. července 2020, obsahuje články.
Byrokratické prekážky či ničenie úrody poľovnou zverou patrili medzi hlavné témy piatkového stretnutia ministra pôdohospodárstva a rozvoja vidieka Jána Mičovského (OĽaNO) s malými aj veľkými poľnohospodármi regiónu Novohrad. Uskutočnilo sa v areáli družstva Agrospol Boľkovce v Lučeneckom okrese.
Situáciu v Pôdohospodárskej platobnej agentúre (PPA) možno zlepšiť buď zvýšením personálnych kapacít, alebo komplexnou digitalizáciou platobnej agentúry. Uviedla hovorkyňa Ministerstva pôdohospodárstva a rozvoja vidieka (MPRV) SR Anežka Hrdá v reakcii na závery Najvyššieho kontrolného úradu (NKÚ) SR.
Vydanie dodatkov k nájomným zmluvám na poľnohospodársku pôdu zo strany Slovenského pozemkového fondu (SPF) a ich rozposlanie bolo v súlade s tým, čo nám ukladá Európska komisia (EK). Uviedol to pre TASR prostredníctvom svojej hovorkyne Anežky Hrdej minister pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR Ján Mičovský (OĽaNO) v reakcii na dopoludňajší piatkový brífing Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej komory (SPPK).
Slovenská poľnohospodárska a potravinárska komora (SPPK) pripravuje verejnú výzvu politikom, ktorá súvisí s návrhom dodatkov Slovenského pozemkového fondu (SPF) o zmene výšky nájmu za poľnohospodársku pôdu. Informoval o tom predseda SPPK Emil Macho a členovia predstavenstva SPPK. Výzvu podľa Macha za uplynulých 24 hodín podpísalo už 100 štatutárov poľnohospodárskych podnikov.
Jarné mrazy výrazne ovplyvnili tohtoročnú úrodu ovocia v Ovocinárskom družstve (OVD) Emilove Sady v Dvoroch nad Žitavou v okrese Nové Zámky. V minulom roku dosiahla úroda broskýň na zaváranie 250 ton zo šiestich hektárov, v tomto roku sa bude pohybovať okolo 120 ton. „Na jar sme mali 30 pohotovostných nocí, počas ktorých sme zachraňovali úrodu pred mrazmi. Celkové náklady sa nám realizáciou týchto protimrazových opatrení zvýšili v prepočte na kilogram broskýň o 80 centov. Aj napriek opatreniam nás jarné mrazy pripravili o polovicu úrody,“ zhodnotil sezónu Milan Broškovič z OVD Emilove Sady.
Pre daždivé počasie v uplynulom období začalo Poľnohospodárske družstvo (PD) Očová žatvu neskôr ako zvyčajne. Predseda družstva Ján Maľo na stretnutí s novinármi priblížil, že vlani začali so zberom úrody už začiatkom júla, tento rok pokosili prvé hektáre práve v týchto dňoch. Veľké úhrny zrážok, ktoré v tomto regióne v uplynulom období padli, sa podľa jeho slov prejavia aj na kvalite úrody.
Slovenské orgány nevyužili všetky možnosti, aby zaručili efektívne a transparentné vynakladanie 450 miliónov eur vo forme priamych platieb určených poľnohospodárom. Vyplýva to zo záverov kontroly Najvyššieho kontrolného úradu (NKÚ). Na jej základe konštatuje, že systému chýba cielená kontrola a trpí nedostatkami v legislatíve. Systém priamych platieb garantuje Pôdohospodárska platobná agentúra (PPA).
Na šlechtitele a pěstitele chmele čekají nové zákonné podmínky. Zrušena bude například povinnost provádění zkoušek užitné hodnoty odrůd chmele pro registraci. Ústřední a kontrolní zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), který pěstitele kontroluje, ale bude zkoumat vzorky rozmnožovacích materiálů chmele za nových podmínek. Dodavatelé budou muset tři roky uchovávat záznamy o vlastnostech materiálu. Změny přinese novela zákona o oběhu osiva a sadby, kterou schválil Senát.
Africký mor prasat se na Slovensku po prvním potvrzeném případu před necelým rokem nyní rozšířil do dalšího regionu. Laboratorní testy v úterý zjistily nový případ nákazy u uhynulého divočáka v okrese Rožňava na východě země. Jde už o pátý okres, kde se africký mor prasat na Slovensku vyskytl. Informovalo o tom slovenské ministerstvo zemědělství.
Letošní žně se mohou jevit jako pomalejší proti minulým suchým rokům, vzhledem k chladnějšímu létu se ale o výrazné zpoždění nejedná. Sdělila to tajemnice Agrární komory ČR Gabriela Dlouhá. Obilí se možná bude muset dosoušet. Podle mluvčího Zemědělského svazu ČR Vladimíra Píchy je letošní doba sklizní návratem k normálu. Zemědělci podle něj nebudou muset investovat do nových sušiček obilí – ti kteří je potřebují, je většinou mají. Díky vlhkému počasí to vypadá, že bude dostatek krmiva pro dobytek.