V komerčním chovu firmy Mach Drůbež u Chocně se objevila ptačí chřipka. Nutné bude zlikvidovat téměř 70.000 slepic a kohoutů. Řekl tol Radek Axmann z Krajské veterinární správy v Pardubicích. Podle Agrární komory mohou být škody v desítkách milionů korun, ekonomický dopad na trh ale nečeká. Podle komory činí 70.000 masných slepic necelá tři procenta z celkového počtu v ČR.
O výskytu ptačí chřipky v komerčním chovu informoval na síti X také ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), který k tomu v 18:30 promluví spolu s ústředním ředitelem Státní veterinární správy Zbyňkem Semerádem na briefingu v Litomyšli.
„Je to rodičovský chov masného typu, to znamená slepice a kohouti produkující násadová vejce, z nichž se líhnou brojleři, kteří se potom vykrmují,“ uvedl Axmann.
Podle něj bude nutná likvidace ohniska nákazy i všechna vejce, která z chovu pocházejí. Hospodářství se nachází u obce Kosořín, kde se ptačí chřipka vyskytla už v roce 2007. Tvoří je deset samostatných hal, nákaza byla zatím potvrzena v jedné z nich. „S hodně velkou pravděpodobností není možné zajistit, aby nedošlo k nakažení i v ostatních halách. Opatření bude podléhat celé hospodářství,“ řekl Axmann. Veterináři vytyčí takzvané ochranné pásmo a pásmo dozoru. Bude v nich nutné provést soupis veškeré drůbeže.
„Z pohledu chovatele jde o velkou ztrátu. Jedná se o plemenné nosnice, které produkují násadová vejce, z nichž se líhnou kuřata na výkrm, a škody mohou vyjít až na desítky milionů korun podle stáří hejna,“ sdělil ČTK prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Výraznější dopad na celkový trh by ale ztráta tohoto chovu mít neměla. Kolem 70.000 kusů masných slepic činí necelá tři procenta z celkového počtu v ČR. „Soběstačnost Česka je zdaleka vyšší než 100 procent. Může však dojít ke zhoršení podmínek obchodování pro chovatele. Nejdůležitější nyní je, aby nákaza nezasáhla další hospodářství, ať už se jedná o komerční chovy či drobné chovatele,“ uvedl Doležal.
Vzhledem k nárůstu ohnisek ptačí chřipky v okolních státech bylo podle Doležala jen otázkou času, kdy se virové onemocnění začne šířit i v České republice. Nejčastěji se drůbež nakazí od volně žijících ptáků, a to kontaminací vody či krmiva. Ptačí chřipka se šíří zpravidla v podzimním a zimním období, tedy v době migrace volně žijících ptáků, ale v posledních dvou letech nejsou výjimkou ani ostatní období roku.
„Agrární komora České republiky a Českomoravská drůbežářské unie důrazně doporučují chovatelům drůbeže striktní dodržování zásad biologické bezpečnosti v komerčních i domácích chovech a zamezení kontaktu s volně žijícím ptactvem,“ dodal Doležal. Šíření nákazy může pomoci zabránit preventivní zasíťování venkovních výběhů v malochovech a venkovních chovech, a především umístění krmiva a zdroje vody do vnitřních prostor.
Dosud největší ohnisko ptačí chřipky ve velkochovu v Česku se objevilo koncem roku 2022 v Brodu nad Tichou na Tachovsku, kde bylo nutné zlikvidovat přes 740.000 kusů drůbeže.
ČTK